Na Izrael udeřila druhá vlna koronaviru. Nemocní přibývají po tisících

Ke čtvrtečnímu ránu registroval Izrael 32 756 nemocných, jen od půlnoci přibylo 244 nových případů. Počet lidí, kteří nemoci covid-19 podlehli, se blíží pěti stům, ve čtvrtek ráno se zastavil na číslu 497. Další téměř stovka lidí leží v nemocnicích připojená na plicní ventilátory.

Zatímco v prvních měsících epidemie měl Izrael nižší počet nakažených i obětí než Česko, dnes je tomu naopak. Jen za středu přibylo 1960 nově nakažených. Pravdou ale je, že izraelské úřady masivně testují - denně provádějí na 25 tisíc testů.

„Koronavirus přišel do Izraele ve stejný den jako do Česka a čísla nakažených i zemřelých byla dlouhou dobu skoro totožná. Zatímco v Česku se ale začaly rychle nosit roušky, tady jejich nošení povinné nebylo, Izrael se řídil pokyny Světové zdravotnické organizace. Ještě před měsícem, kdy už vláda roušky nařizovala, je v ulicích nosilo jen velice málo lidí, řekněme 30-40 procent. V Izraeli lidé nejsou tak disciplinovaní,“ říká Bedřich Kratochvíl, který žije asi 50 kilometrů od Tel Avivu a do města každý den dojíždí za prací.

Epidemie se nejprve šířila hlavně mezi ultraortodoxní komunitou, hlavním epicentrem se stalo jedno z předměstí Tel Avivu. „V Bnei Braku zakázali jeden den shromažďování více než pěti set osob. Druhý den tam probíhal pohřeb rabína, na který dorazily tisíce lidí a všichni líbali rabínovu rakev,“ připomíná Kratochvíl.

Opatření se v té době zpřísňovala a výše zmíněný Bnei Brak byl svého času v karanténě. Přísnější podmínky panovaly třeba i při nakupování, kdy vláda jednu dobu nařizovala nejen nošení roušek, ale i rukavic. To už nyní neplatí, roušky ale povinné jsou a při vstupu do obchodů si musejí zákazníci měřit teplotu.

Zlom k horšímu nastal podle Kratochvíla v době, kdy se opatření uvolňovala: „Myslím, že to přišlo s otevřením škol. Krátce poté čísla vylétla nahoru,“ poznamenává s tím, že virus mohly v populaci šířit děti, u nichž se méně vyskytují vážnější symptomy nemoci. Virus nyní více zasáhl i Tel Aviv, kde se otevřely restaurace i kluby - výsledkem je stoupající počet nakažených mezi mladými lidmi.

„Policie dostala za úkol od lidí vyžadovat, aby nosili roušky na veřejnosti. Mnoho lidí je tu nosí s odkrytým nosem, je tu 35 stupňů a v roušce se špatně dýchá. V Jeruzalémě padají pokuty 500 šekelů, což je 3500 korun. A pokuty policisté skutečně dávají,“ upozorňuje.

Mnohé izraelské nemocnice se nyní nacházejí na hranici svých kapacit, v úterý země zaznamenala vůbec rekordní nárůst nakažených (2104 případů). Ve stejný den zároveň nový vládou jmenovaný expert na boj s koronavirem Ronni Gamzu představil hlavní body programu, pomocí něhož by země měla šíření viru zastavit.

Gamzu chce především předat trasování kontaktů nakažených armádě, která na to podle něj má „technologie, nástroje i schopnosti“. Izraelská vláda národní jednoty, v níž spolu zasedli z korupce a podvodů obviněný premiér Benjamin Netanjahu a opoziční lídr Benny Ganc, tak jde opačným směrem než kabinet předchozí.

Premiér Netanjahu nechtěl, aby hrála armáda v boji proti koronaviru nějakou roli, protože by případný úspěch mohl politicky pomoci tehdejšímu ministru obrany a Netanjahuovovu rivalovi Naftali Benetovi. V nové vládě je sice ministrem obrany rovněž politický soupeř Ganc, ten má ale zcela jiné postavení a je Netanjahuovi ve vládě prakticky rovný (a po 18 měsících ho má v pozici premiéra vystřídat).

Kromě toho chce nový „protikoronavirový car“ v příštích dvou měsících zvýšit počet testů na 60 tisíc denně, v zimě pak dokonce na 100 tisíc. „Společně můžeme omezení minimalizovat, ale pouze v případě striktního dodržování pravidel,“ prohlásil Gamzu.

Komentátorka listu Jediot Achronot označila Gamzuovo první veřejné vystoupení za „světlo na konci tunelu“. Poukázala na to, že neztrácel ani minutu váháním, zda do pandemie zapojit armádu, místo strašení krizovými scénáři vyzval veřejnost ke spolupráci a souhlasil také s vytvořením expertního týmu, kde nebudou chybět ani lidé, kteří s jeho názory nesouhlasí.

Zatímco Gamzu vyvolává v lidech naději, pozici Netanjahua epidemie ještě zhoršila. „Poslední demonstrace nebyly už jen proti Netanjahuově korupci, ale především kvůli tomu, jak nezvládá koronavirovou krizi,“ všiml si Kratochvíl. Demonstrace provázely v posledních dnech srážky mezi aktivisty a policií, lehce zranění byli i někteří novináři. Policie použila podle demonstrantů nepřiměřenou sílu, o víkendu pak demonstranty napadli členové krajně pravicové skupiny La Familia, již podporují Netanjahua.

Na násilnosti v ulicích reagoval i prezident Reuven Rivlin, jenž je označil za existenční hrozbu pro Izrael. V nezvykle emotivním projevu: „Vražda demonstranta, který jde protestovat proti izraelskému státu, nebo vražda premiéra, nejsou jen imaginárními scénáři. Bůh pomáhej naší demokracii, pokud se lidé začnou vzájemně zabíjet.“