Článek
Islandu se podařilo splnit sen mnoha zaměstnaných: snížit počet jejich pracovních hodin, ale mzdu ponechat stejnou. Výsledky dvou studií ukázaly, že omezení počtu hodin nevedlo ke snížení produktivity či úrovně služeb.
Zaměstnanci si pochvalovali menší stresovou zátěž a lepší rovnováhu mezi prací a osobním životem. Informovaly o tom britská výzkumná společnost Autonomy a islandské sdružení pro udržitelnou demokracii (ALDA).
Dosažení kratší pracovní doby při zachování produktivity a úrovně služeb podle zprávy vyžadovalo přehodnocení způsobu plnění úkolů. To zahrnovalo zkrácení pracovních schůzek nebo jejich nahrazení e-maily, vyřazení nepotřebných úkolů a změnu uspořádání směn.
Během zkoušek v letech 2015 až 2019 byla týdenní pracovní doba snížena ze 40 na 35 hodin při zachování mzdy. Experimentu se zúčastnilo 2500 zaměstnanců, tedy něco přes jedno procento pracovně aktivní populace Islandu.
Účastníci pokusu uvedli, že se jim „dramaticky zlepšila kvalita života“. Od té doby má díky vyjednávání odborů pracovní dobu kratší, anebo se o ní může dohodnout 86 procent islandských zaměstnanců.
Pětatřicetiletá finská premiérka Sanna Marinová v minulosti poznamenala, že by za zvážení stál čtyřdenní pracovní týden. Její vláda se nicméně takovou změnou nezabývá.
