Článek
Letos se jednotka zúčastnila na ostrově námořního cvičení, během kterého simulovala útok na spojenecké lodě. České letectvo také poprvé do zahraniční operace vyvezlo rakety nebo střely středního dosahu. Seznam Zprávám to řekl v rozhovoru velitel českého kontingentu Jaroslav Tomaňa.
Pane veliteli, co bylo vaším hlavním úkolem na misi na Islandu? Starali jste se tam, předpokládám, o gripeny?
Hlavním úkolem bylo víceméně zajištění vzdušného prostoru Islandské republiky a přilehlých mezinárodních vod Islandské republiky. Islandská republika byla zakladatelem států NATO v roce 1949, ale nedisponuje žádným vlastním letectvem. My jsme byli odesláni vládou a nařízením náčelníka Generálního štábu, kdy jsme tedy začali plnit náš operační úkol od 5. 10. s tím, že od 25. září probíhaly přesuny a příprava. Operační nasazení tedy bylo od 5. 10. do 1. 11. Celkově 26 operačních dnů. Operační úkol jsme plnili s 66 příslušníky úkolového uskupení, kteří většinou tedy byli příslušníky 21. základny taktického letectva, ale měli jsme i lidi z Prahy, lékařské zabezpečení z Moravské Třebové a člověka, který je expert na pyrotechnické části raket z Olomouce.
Čím byla letošní mise jiná oproti předešlým?
Mise byla hodně podobná, jediný rozdíl, který by se asi dal zdůraznit, bylo to, že české letectvo poprvé do zahraniční operace vyvezlo rakety, nebo střely středního dosahu, tzv. amramy. My tyhle střely máme ve výzbroji od roku 2008. Neznamená to, že bychom s těmi střelami necvičili, ale bylo to první ostré nasazení, kdy si 21. základna v Čáslavi chtěla víceméně ověřit nastavení všech logistických mechanismů tak, aby kdykoliv v budoucnu, kdy budeme osloveni s těmito raketami působit v zahraničních operacích, aby bylo vše ozkoušené a předem nastavené. Jinak ta mise se nějakým zvláštním způsobem nelišila od mise na Islandu v roce 2014 nebo 2015.
A nějaké jiné cvičení - třeba ve spolupráci s letadlovou lodí - jste neabsolvovali?
Neměli jsme spolupráci s letadlovou lodí, prodělali jsme spolupráci v rámci jednoho dne s námořnictvem Francie. Když jsme tedy spolupracovali s válečnou fregatou, která se zavádí do námořnictva Francie, ta loď bude začleněna do jejich výzbroje koncem tohoto roku. V současné době probíhají vojskové zkoušky na tomto plavidle a víceméně jsme byli požádáni o simulaci útoků na tuto loď, kdy oni zkoušeli vlastní obranné mechanismy a prvky, co se týká vlastních radiolokátorů a střel, jež jsou určené pro ničení vzdušných cílů.
Jste také pilotem gripenu. Jak se tyto letouny na Islandu osvědčily?
V rámci Islandu jsem provedl 14 cvičných letů. Celkem bylo na Islandu sedm pilotů včetně mě jako velitele úkolového uskupení a dohromady jsme nalítali přes 120 výcvikových letů a zhruba sto šedesát čtyři hodin. Co se týká provozuschopnosti, tak letadla byla absolutně bezzávadová, po celou dobu mise jsme víceméně řešili pouze tři malé závady. Technický stav byl tak výborný, že to nijak neovlivnilo průběh mise.
Kolik jsme měli gripenů na Islandu? Čtyři plus jeden náhradní?
Celkově jsme tam měli pět letounů. S tím, že v tom systému hotovostním, kdy jsme byli pod velením střediska NATO v Německu, byly vyčleněné čtyři letouny a pátý letoun byl jako záložní, popřípadě se na něm vždycky prováděla plánovaná údržba.
