Hlavní obsah

Na hranicích se plánují úlevy. Místo povinné karantény má stačit negativní test

Foto: Ota Bartovský / MAFRA / Profimedia, Profimedia.cz

Jak se změní režim na hranicích, snad bude jasné po čtvrtečním jednání vlády a Ústředního krizového štábu. Ilustrační snímek je z hraničního přechodu v Harrachově.

Vláda by mohla ve čtvrtek znovu uvolnit omezení pro cesty přes hranice. Podle zjištění Seznam Zpráv by se mělo ulevit hlavně pendlerům a dalším cestujícím za prací.

Článek

Výzvy, aby vláda premiéra Andreje Babiše zmírnila omezení při cestování přes hranice, se každým dnem stupňují. A kabinet by jim mohl aspoň částečně vyhovět už na čtvrtečním zasedání, kdy se má tímto tématem zabývat.

Režim na hranicích má na starosti ministr vnitra a současně šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD). Zásadní slovo mají také zdravotníci, kteří jsou k rychlému otevírání hranic zdrženliví.

Za uvolnění pravidel se naopak přimlouvají ekonomičtí ministři, na které se obracejí zájmová sdružení podnikatelů s žádostmi, aby vyjednali aspoň nějaké výjimky. Na jejich stranu se zřejmě přiklání i premiér Babiš.

Vládní zdroj, který je obeznámen s připravovanými návrhy, Seznam Zprávám řekl, že se pro některé kategorie cestujících počítá s ústupem od povinné karantény.

Například pendleři, kteří pravidelně dojíždějí za zaměstnáním za hranici, by už nemuseli pracovat v dvoutýdenních turnusech.

Zatím si musejí za hranicí sehnat ubytování, zůstat tam 14 dnů a po návratu do Česka strávit stejnou dobu v karanténě. Výjimku mají pouze pracovníci ve zdravotnictví a záchranářských povoláních.

Po novém by místo karantény měl stačit negativní test na koronavirové onemocnění. „Pendleři by mohli pendlovat, pokud budou mít potvrzení, že jsou negativní na covid-19, ne starší než tři dny,“ uvedl zdroj. Potvrzení by se muselo obnovovat po deseti dnech.

Současně se řeší také požadavek, aby do karantény nemuseli pendleři z okolních zemí, kteří dojíždějí za prací do Česka, a zatím se na ně tato povinnost vztahuje (opět už to neplatí pro zdravotníky a záchranáře). Za tuto úlevu se u Babiše minulý týden přimlouvali například zástupci stavebních firem, kterým uvízlo několik tisíc lidí na Slovensku. Mnoho dělníků dojíždí do českých podniků také z Polska.

Negativní test na covid-19 by měl stačit také pro vycestování z Česka na maximálně tři dny kvůli ekonomickým aktivitám, jako jsou služební cesty, sjednávání obchodů nebo montáže. Povinnost, aby se cestující po návratu podrobil dvoutýdenní karanténě, by se vztahovala jen na delší pobyty v zahraničí.

Řeší se také podmínky pro sezónní pracovníky. Ti by museli po příjezdu do karantény a pak by měli omezený pohyb na českém území.

Jaká ale bude výsledná podoba návrhů, není jasné. Vláda ani ministerstvo vnitra je nezveřejnily. Dosud bylo poměrně běžné, že původně předložený koncept se nakonec i vícekrát předělával.

Původně se měl režim na hranicích probírat na vládě už v pondělí, i kvůli vyjasňování stanovisek mezi ministerstvy se však termín posunul nejdříve na středu a následně na čtvrtek.

Zástupci firem z různých oborů jsou každopádně čím dál více netrpělivější. Zdůrazňují, že dlouhodobé razantní omezení pohybu přes hranice podniky citelně poškozuje.

„Jsme přesvědčeni, že tak jako stát zavádí chytrou karanténu, měl by zavést i ‚chytré cestování‘. Čili skloubit potřebná opatření bránící šíření epidemie s tím, aby české hospodářství mohlo fungovat a zabránili jsme možnému dlouhodobému poškození konkurenceschopnosti českých firem,“ řekl Seznam Zprávám člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy Petr Jonák.

Svaz průmyslu prosazuje, aby stát umožnil vstup do země klíčovým manažerům a expertům, spolupracoval na přeshraničních opatřeních s okolními státy a posílil kapacity přechodů.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza si stěžuje hlavně na nejistotu, kterou podle něj vyvolávají časté změny v krocích a prohlášeních vlády. „Potřebujeme vidět jasný plán, podle čeho a jak se jednotlivá opatření budou uvolňovat. Nejistota je to nejhorší,“ řekl a poukázal na to, že mnohá ubytovací nebo lázeňská zařízení, které koronavirová krize tvrdě postihla, už balancují na hranici přežití. Stát jim přitom podle Prouzy pomáhá nedostatečně.

Zemědělci se při jednáních soustředí na povolení pro sezónní pracovní síly. „Obvykle je potřeba kolem 30 až 50 tisíc zahraničních pracovníků především do pracovně náročných sektorů jako je ovocnářství, zelinářství, chmelařství, vinohradnictví, ovocné a okrasné školkařství a samozřejmě také práce v lesnictví,“ upřesnil pro Seznam Zprávy tajemník Agrární komory Jan Doležal.

Související témata:

Doporučované