Článek
Ještě v prvních měsících letošního roku to vypadalo, že nová středopravicová koalice Spolu, tvořená ODS, TOP 09 a lidovci, bude mít zřetelnou podporu i menších konzervativních stran. Jednání s Konzervativní stranou, monarchistickou stranou Koruna Česká a Klubem angažovaných nestraníků (KAN) údajně vypadala v počátku nadějně. Nicméně se „zasekla“ a nakonec zcela vyšuměla.
Koruna Česká, jako jediná ze zmíněného konzervativního trojlístku (který v předchozích volbách podporoval TOP 09) se nakonec rozhodla jít do voleb sólo. Tak jako už vícekrát v minulosti. V pondělí 9. srpna oficiálně odstartuje kampaň. Po Praze už visí několik málo billboardů, mají přibýt i další, strana chce být aktivní i na sociálních sítích.
„Jednání s koalicí Spolu jsme vedli od ledna, a upřímně řečeno, byl to docela boj, spousta našich lidí s tím nesouhlasila, někteří i Korunu Českou kvůli tomu opustili. Měli jsme ale tehdy pocit, že je to tak správně. Po mnoha urgencích jsme se s těmi třemi předsedy sešli, řekli jsme si, jaké jsou naše představy. Oni nám něco odsouhlasili, něco řekli, že je problém, něco, že ještě projednají. Ale od té doby už nebylo nic, nikam to nepokročilo,“ popisuje svým pohledem předseda monarchistů Radim Špaček, jak jednání s koalicí Spolu probíhala.
Tři pidistrany prý chtěly po třech větších, aby se alespoň něco málo z jejich programu dostalo do jednoho společného a pár jejich lidí obsadilo spodní pozice na kandidátkách. To se ale domluvit nezdařilo.
„Chtěli jsme být i součástí zahájení volební kampaně. Oni ji zahájili a ani nám to neřekli, že ji zahajují. Prostě se to nějak nepotkalo, nějak jsme si neporozuměli,“ doplňuje Špaček.
K projednávanému programu mimo jiné uvádí, že jejich strana do něj chtěla prosadit smírné vyřešení letitého sporu českého státu s rodem Lichtenštejnů o vyvlastněný majetek. Konzervativní strana zase prosazovala definici pojmu rodina.
Částečný nezdar při spojování pravice mrzí i předsedu lidovců Mariana Jurečku. „Já se účastnil asi dvou schůzek, vypadalo to nadějně, ale skončilo to na tom, že ty menší strany po nás chtěly změnit nějaké formulace v již schváleném programu. A my jsme říkali, že už to není možné,“ uvádí předseda KDU-ČSL.
A tak monarchisté, jejichž dlouhodobým cílem je návrat panovníka na český trůn, přičemž první „na forhontě“ jsou potomci panovnického rodu Habsburků, nakonec jdou do voleb sami. Kandidátky sestavili ve všech krajích.
Cílí na voliče, které zklame koalice Spolu
Nedělají si sice naděje na oslňující zisky (při poslední samostatné účasti v roce 2013 posbírali pouhá 0,17 procenta hlasů, zhruba 9 tisíc v absolutním počtu), letos ale doufají, že by mohli více zaujmout.
Mají totiž také pocit, že řada pravicově orientovaných voličů může mít právě ke koalici Spolu výhrady a právě ve vodách těchto „odpadlíků“ chtějí lovit.
„I vzhledem k tomu, co se děje na Pražském hradě, teď také cítíme, že je tu stále vyšší poptávka po slušnosti a důstojnosti, lidé už odmítají buranské manýry premiéra i prezidenta. A také více lidí už monarchisty s Korunou Českou nebere jen jako recesisty, když sami vidí, že evropské monarchie patří ke státům s nejvyšší kvalitou života na světě,“ vidí Špaček údajné přednosti jejich politického programu. Letos prý bude strana poprvé vést skutečnou kampaň, i s volebním rozpočtem.
Když v roce 2018 Český rozhlas ve spolupráci se společností SC&C uspořádal výzkum veřejného mínění ke 100 letům od rozpadu Rakouska-Uherska, vyplynulo z něj, že 13 % lidí v Česku by dalo přednost monarchii před republikou. Až překvapivě hodně lidí - 41 % - tehdy také odpovědělo, že pokud by se Rakousko-Uhersko nerozpadlo, měli bychom se dnes lépe. Nicméně ve volbách se tyto preference zatím nikdy výrazněji neprojevily.
