Na Evropu udeřila druhá vlna veder, přepisují se klimatické dějiny

Napříč Evropou znovu padají teplotní rekordy.

V Německu by ve středu podle předpovědi Německé meteorologické služby (DWD) mohly teploty v Sársku nebo v údolí Mosely dosáhnout 40 °C, ve čtvrtek pak bude ještě o něco tepleji. Vůbec nejvyšší teplotu zaznamenali v Německu v roce 2015, kdy v bavorském Kitzingenu naměřili 40,3 °C.

„Pokud jsou naše modely správné, pak bude dosavadní rekord pokořen dokonce několikrát,“ uvedl mluvčí DWD Andreas Friedrich. Podle něj se dá předpokládat, že například v oblasti Kolína nad Rýnem a Duisburgu by teploty mohly dosáhnout 40 °C tři dny za sebou. „To by byla senzace a přepsali bychom klimatické dějiny Německa," dodal mluvčí.

Extrémně vysoké teploty přináší do Německa a do dalších zemí západní Evropy tlaková výše Yvonne, s níž proudí nad kontinent tropický vzduch. Podle odborníků je letošní počasí dalším dokladem znepokojivého trendu, kdy jsou výkyvy počasí stále častější.

„Pozorujeme, že rekordních teplot v posledních letech přibývá,“ uvedl Friedrich. V minulém století podle něj teploty v Německu dosáhly ke 40 stupňům jen v jediném roce – 1983. „S předpovídanými teplotami pro příští dny dosáhneme v tomto století hranice 40 stupňů už potřetí po roce 2003 a rekordu z roku 2015,“ dodal.

Také pětadvacet francouzských departementů zasáhnou tento týden vedra, kdy se teploty budou pohybovat kolem 40 stupňů. Jde od června o druhou vlnu extrémně horkého počasí. Postihne zejména jihozápad a střed země a udrží se po celý týden. Podle stanice La Chaine Météo na některých místech teploty vystoupají na 42 stupňů.

Intenzivní vlna veder zasáhla v červenci celou Evropu. Průměrná teplota kontinentu tento měsíc míří na nejvyšší příčku v dějinách měření. Například ve Francii padl celoroční teplotní rekord od konce devatenáctého století, kdy země začala teploty zapisovat. Ve čtvrtek navíc meteorologové očekávají překonání teplotního rekordu Paříže, který se od roku 1947 drží na hodnotě 40,4 °C.

Stejnou hodnotu naměřili 20. srpna 2012 v odpoledních hodinách na meteorologické stanici v Dobřichovicích. Právě 40,4 °C je nejvyšší zaznamenaná teplota v dějinách České republiky. Prvního července tohoto roku nicméně padl jiný důležitý rekord. V pražském Klementinu meteorologové naměřili 37,9 °C, což je nejvyšší hodnota za 224 let tamního měření.

Rekordy pro měsíc červenec padly kromě České republiky také v Rakousku, Slovensku, Andoře, Lucembursku, Polsku a Německu.

Extrémní teploty zaznamenaly i mimoevropské země. Na severu Kanady naměřila 14. července meteorologická stanice na vojenské základně Alert rekordních 21 °C, tedy nejvyšší teplotu v oblasti nad 80. stupněm severní šířky. V arktické oblasti vedra způsobila nekontrolovatelné požáry od Sibiře přes Aljašku až po Grónsko.

V České republice může teplota během následujících dní vystoupat až na 35, či dokonce 36 °C. Minulý týden se po mírném ústupu navíc znovu rozšířilo sucho. Dva nejhorší stupně ze šesti pokrývají na 30 procent území. Tropické teploty a počasí bez srážek situaci ještě zhorší. Podle předpovědi vědeckého portálu InterSucho by se mělo extrémní a výjimečné sucho rozšířit na 60 procent území. V posledních dvou týdnech lze z map také vyčíst zhoršující se kondici vegetace na většině území.

„Někdy jsou zprávy zemědělců až hodně zarážející,“ uvedl jeden z tvůrců portálu Miroslav Trnka. „Je to podobná situace, jako byla v roce 2015,“ popisuje letošní sucho v české krajině. V příštích dnech bez deště pak začne podle něj ubývat půdní vlhkosti. „Z pohledu některých oblastí, jako je severní Morava nebo severní Čechy, je ta situace poměrně tristní. I co se týče plodin, které už jsou sklizeny, to znamená obilovin a řepky. V některých oblastech byly poměrně výrazné propady výnosů.“

Nejhorší situace zůstává v severozápadních Čechách, východních Čechách a v Moravskoslezském kraji. Situace je špatná i na Plzeňsku a zhoršila se v pásu, který se táhne od Plzně západně až jihozápadně přes jižní Čechy na jih Vysočiny. Naopak poměrně příznivá je v tuto chvíli situace na jižní Moravě, kde se příliš nevymyká průměrnému stavu. Výrazně méně vody zůstává v hluboké vrstvě půdy od 40 do 100 centimetrů, v povrchové vrstvě je situace lepší.