Článek
S nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu by se obyvatelé Evropské unie i vlády jednotlivých států měli připravit na zatím nejsilnější dezinformační útoky.
Podle eurokomisařky Věry Jourové (ANO 2011) mají státy očekávat takzvané dezinformační vlny jak zvenčí, tak z domácí scény různých zájmových skupin. Bránit dezinformacím mají speciální týmy, které budou nepravdy šířené zejména sociálními sítěmi aktivně vyhledávat a vyvracet.
„Dezinformace se nemohou mazat, to není nelegální obsah. Lež není nelegální. My bychom byli rádi, aby dezinformace byly označeny, že uvádějí nepravdivé informace, v momentě, kdy jsou ověřené. Nechceme, aby se postupovalo vůči názorům či ideologiím, pokud to nejsou ideologie zakázané zákonem,“ upozornila Jourová na konferenci Internet ve státní správě a samosprávě, která se až do úterý koná v Hradci Králové.
Evropská komise už na konci loňského roku vydala takzvaný akční plán proti dezinformacím a před týdnem spustila systém včasného varování, tedy společnou evropskou platformu, která má členským státům umožnit koordinovat svůj postup proti dezinformacím, a to zejména zvenčí.
„Zkušenosti z minulých let máme jmenovitě z Ruska, za poslední roky odtamtud bylo prokázáno asi 5 tisíc dezinformačních vln,“ uvedla eurokomisařka. Čerstvou zkušenost podle ní Evropa má s nedávnými švédskými volbami. „Poměrně silnému tlaku se brání i pobaltské státy. Nedělají to na úkor svobody slova nebo práva na informace, ale dezinformace identifikují a uvádějí je na pravou míru,“ prozradila recept na boj se lživými zprávami. Ruští trollové ovlivnili například i nizozemské referendum týkající se spolupráce EU s Ukrajinou.
Podle serveru politico.eu budou nadcházející evropské volby pro podobné útoky výjimečně zranitelné. „Vzhledem na roztříštěnost a poměrně dlouhé trvání představují volby do Evropského parlamentu lákavý cíl pro škůdce,“ řekl Julian King z Evropské komise.
V České republice agenda boje proti dezinformacím spadá pod Ministerstvo vnitra. Od 1. ledna 2017 na ministerstvu působí Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, jehož náplní je i boj s dezinformacemi.
Státy by podle Jourové měly před volbami více spolupracovat i s firmami, které sociální sítě provozují. „Ty by měly pomoct například s odstraňováním falešných účtů,“ uvedla Jourová. Podle serveru Politico jen sociální síť Twitter od ledna do června minulého roku odhalila přes 232 milionů falešných profilů, přes které se mohly fake news šířit. Jejich mazání je podle eurokomisařky v technologických silách, zbytek už podle ní bude na lidech, kteří budou muset díky svým znalostem dezinformace rozkrývat a vysvětlovat.
V Česku kromě ministerského týmu působí i takzvaní elfové, což je skupina lidí, kteří se rozkrývání dezinformací věnují ve svém volném čase.
