Článek
Náhlá výměna tří členů vedení ERÚ vrátila do popředí jedno z jmen, které je spojováno se solárním boomem, díky němuž přišel stát o miliardy korun.
Je jím nový předseda ERÚ Stanislav Trávníček. V době, kdy vrcholilo fotovoltaické šílenství, působil na ERÚ v pozici ředitele odboru elektroenergetiky.
Pod jeho odbor spadalo nastavování výkupních cen, ale také zde měl například sledovat vývoj v oblasti technologií tak, aby případná podpora ekologických zdrojů ze strany státu odpovídala nákladům.
„Stanislav Trávníček vzešel z otevřeného výběrového řízení, kde byl nejlepší ze všech kandidátů, a splňuje všechny zákonné podmínky. Navíc jsme si jej ověřili i přes bezpečnostní profil,” vysvětluje volbu ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Plusem pak podle něj je, že přišel z poradenské společnosti EY, která má dobrou mezinárodní reputaci, ale i to, že úřad dobře znal.
„Zaráží mne, že se vracejí lidé, kteří byli přímo u podmínek nastavení výkupních cen pro fotovoltaiky, které skončilo solárním boomem, jenž má dopad v miliardách korun,” komentovala pro Seznam dosazení Trávníčka do čela ERÚ bývalá šéfka ERÚ Alena Vitásková.
„Už jsem jednou upozorňovala pana premiéra písemně, že se na ERÚ vrací lidé, kteří byli účastníky solárního boomu,” připomněla Vitásková.
Řeč je o jiném sporném návratu. V roce 2017 se stal členem vedení ERÚ někdejší Trávníčkův kolega Rostislav Krejcar. Ten dostal od Vitáskové v roce 2012 výpověď pro hrubé porušení pracovní kázně. Jako nominanta za hnutí ANO jej schválila do rady úřadu ještě Sobotkova vláda. „Bylo to bez reakce,” dodala s tím, že v současném případě již nikoho neupozorňovala.
Změny ve vedení ERÚ
Vláda na úterním jednání provedla zásadní změny ve vedení Energetického regulačního úřadu (ERÚ), končící členové rady podle ní nejednali v souladu se zájmy spotřebitelů. Novým předsedou rady úřadu kabinet jmenoval konzultanta poradenské společnosti EY Stanislava Trávníčka, dosavadnímu šéfovi rady Janu Pokornému neprodloužila vláda mandát. Byli také odvoláni členové rady Vladimír Vlk a Vladimír Outrata, které nahradila bývalá místopředsedkyně ERÚ Martina Krčová a dosavadní ředitel statistického odboru úřadu Petr Kusý.
Stanislav Trávníček z ERÚ odešel na rozdíl od Krejcara dobrovolně v roce 2012 kvůli neshodám s Vitáskovou. Ta v té době na základě auditu, který si nechal ERÚ zpracovat ohledně situace kolem solárů, podávala trestní oznámení. Trávníčka v něm přímo nejmenovala a i auditoři uvedli, že pro nedostatek podkladů nemohou uvést konkrétní jména viníků. Dle kompetencí ale audit nepřímo ukázal na Trávníčkův odbor.
Sám Trávníček pak tvrdí, že on ani nikdo z úřadu nemohli tehdejší výši podpory ovlivnit. „Je sice stanovena na základě výpočtů ERÚ, pravidla těchto výpočtů ale určuje zákon,“ uvedl pro Seznam. Nechce se rovněž pouštět do spekulací, kdo tedy za solární boom mohl. „Relevantní odpověď mohou nabídnout jen zákonodárci, kteří tehdy rozhodovali o podobě zákona o podporovaných zdrojích energie,“ tvrdí.
Podle ministra průmyslu a obchodu však historické angažmá nového předsedu nijak nediskvalifikuje. Přestože sám přiznává, že příčiny solárního boomu na své vyřešení čekají.
„Pan Trávníček byl v té době na ERÚ, nicméně celá kauza solárního boomu vznikla ze zákonné povinnosti, kdy nebylo možné snížit výkupní ceny o více jak 5 procent – tedy úřad měl velmi omezené možnosti,” řekl Seznamu.
Tehdy šlo o pravidlo ukotvené přímo v zákoně, které upravili až sami poslanci. Nutno dodat, že ERÚ původně navrhoval zákonnou možnost snížit výkupní cenu až o deset procent.
Právě otázka, zda úředníci ERÚ konali včas, je podstatou sporu, který se opakovaně vrací žalobcům. Jako první se na ně obrátil již před téměř deseti lety lidovecký senátor Jiří Čunek, následovalo trestní oznámení ERÚ pod vedením Aleny Vitáskové.
„Policie se případem podrobně zabývala, neboť se jednalo o závažné podezření, ohledně kterého kolovala ve veřejném prostoru spousta dezinformací. Podezření na trestné jednání konkrétní osoby však nebylo shledáno,” uvedl pro Seznam žalobce Radek Mezlík, který má většinu případů spojených s fotovoltaikami na starost.
Vyšetřování bylo odloženo v roce 2013.
Mezlík pak přiznává, že podobných trestních oznámení vypořádával více a některé relativně nedávno. „Jejich totožná argumentace již ale nové úkony trestního řízení neopodstatňovala a podání byla založena,” dodal.
Úřad pod vedením Aleny Vitáskové se domníval, že jejich předchůdci měli možnost včas zatáhnout za záchranou brzdu, i přes blokačních pět procent daných zákonem, jen se věci s dostatečným předstihem nevěnovali. Argumentují například i tím, že v roce 2008, kdy už byl jasný obrovský nárůst žádostí o licence fotovoltaik, ERÚ stále předpovídal, že největší zájem je o větrné elektrárny. Ceny solárních panelů přitom již dle veřejných zdrojů klesaly, takže se dal očekávat stále větší zájem.
Podle policie a žalobců ovšem úředníci jednali dle zákona a k dobru jim přičetli i to, že začátkem roku 2009 – tedy ve chvíli, kdy už bylo jisté, že náklady na stavbu slunečních elektráren skutečně neodpovídají realitě – na rozpor upozornili.
Podle vyšetřovatelů a žalobců tak úředníci nemohou být trestáni za to, že vláda, potažmo Sněmovna, nestihla přijmout včas nový zákon, který by dovolil ERÚ více snížit výkupní cenu, a vznikl tak prostor pro dostavbu a připojení dalších elektráren podle starých, výhodnějších výkupních cen.
