Na dráze slunečno, v zákulisí zataženo. Chybí hvězdný kůň, říká před Velkou pardubickou dostihový expert

V čem bude letošní ročník Velké pardubické jiný oproti tomu loňskému?

Největší rozdíl bude v terénu. Loni byla dráha tvrdší a rychlejší, letos se díky dešťům z posledních dnů poběží v naprosto ideálních podmínkách. V kombinaci s předpovědí počasí, která hlásí na neděli slunečno, dojde k vzácnému souběhu okolností. Dráha bude krásně měkká a zároveň si diváci užijí hezkého počasí při sledování dostihu. V tomto ohledu se můžeme těšit na opravdu povedený ročník.

Bude mít letošní dostih nějaký speciální motiv?

Velká pardubická stále čeká na novou hvězdu, to bude platit i pro tento rok. Od té doby, co odešla Orphee des Blins do penze, se žádnému koni nepodařilo vyhrát hlavní dostih víckrát než jednou. Momentálně zkrátka nemáme koně kalibru Tiumena, Registany nebo Sixteen. Tihle šampioni dávají celé události úplně jiný náboj a Velká pardubická by podobné jméno už potřebovala.

Letos se nikdo takový neobjeví?

Čeká se na to, kdo vystřelí nahoru. Z téhle určité bezradnosti vyplývá, že sázkovým favoritem bude loňský vítěz Tzigane Du Berlais, což je určitě dobrý kůň a má potenciál na to, aby se podobnou hvězdou stal. Zároveň si ale nejsem jistý, zda je oprávněn být považován za favorita letos. Neměl sice úplně špatnou sezonu, ale žádnou superstar zatím rozhodně není.

Opravdu Velká pardubická tolik potřebuje podobný příběh?

Myslím si, že ano. Je to jediný masový dostih v Česku, který sleduje celý národ. Nové hvězdy jsou zkrátka potřeba. Pardubický dostih byl vždy spojený s velkými příběhy a my jsme poslední tři roky v jakémsi podivném vakuu, které je samozřejmě dočasné. Dřív nebo později se někdo takový objeví, momentálně na něj ale stále čekáme.

Letošní ročník poběží 21 koní, co to znamená pro samotný dostih?

Jsou na to rozdílné názory. Takový počet už je podle mě na horní hranici snesitelnosti, ale nejde ani tak o počet, ale spíš o konkrétní sestavu. Pokud bychom měli dvacet špičkových skokanů, tak nikdo neřekne ani popel. Zdejší scéna ale není tak velká a jakmile se postaví na start Velké pardubické víc než dvacet koní, tak to v českých podmínkách znamená, že jsou mezi nimi zkrátka nějací koně do počtu. Lidově řečeno tam prostě nemají co dělat a riziko kolizí se zvyšuje.

Dá se s tím něco dělat?

Myslím si, že v současné chvíli moc ne. Vyplývá to z pozice, jakou Velká pardubická má. Každý majitel tam chce mít svého koně a často snaha o samotnou účast přebije určitou sportovní soudnost. Na druhou stranu splnili pravidla, kvalifikovali se a zaplatili šedesátitisícové startovné, takže právo na účast v dostihu samozřejmě mají.

Jaký je tedy podle vás optimální počet startujících koní?

Myslím si, že kdyby do závodu naskočilo šestnáct koní, tak by se nic nestalo.

Letos se po šesti letech zúčastní hlavního dostihu kůň z Velké Británie – Rathlin Rose. Jaké má šance?

Mně připadá velmi zajímavý. Několik britských znalců Velké pardubické tvrdí, že Rathlin Rose je nejlepší Brit za posledních mnoho let, který do Pardubic přijede. Problémem je, že ještě nikdy neběžel cross country dostih, chodil především rychlé steeplechase, což je trochu jiná disciplína. Je to jako byste třeba Zuzanu Hejnovou postavili na start patnáctistovky. Nikde není psáno, že to nezvládne, ale je to pro všechny velká neznámá.

Může celý dostih vyhrát?

Těžko říct, já osobně si myslím, že poběží dobře, navíc bude v jeho sedle James Best, který už Velkou pardubickou jel. Tento britský kůň se proslavil tím, že před dvěma lety vyhrál dostih s vojenským veteránem z Afghánistánu, kterému amputovali nohu pod kolenem. Bylo to vůbec poprvé v historii, co se někomu něco takového podařilo v britském oficiálním dostihu. Jeden velký příběh už má tedy za sebou. Uvidíme, co předvede v neděli.

Už by možná bylo na čase, posledním britským vítězem byl v roce 1995 It’s a snip.

Ano, i když už je Rathlin Rose trochu za zenitem, tak třídově je velmi zajímavý. Ovšem tohle je ošemetné, It’s a snip sice vyhrál Velkou pardubickou, ale v Anglii vůbec nic neznamenal, byl to kůň čtvrté ligy. Každopádně je jedině dobře, že tu někdo z Británie bude, Velká pardubická to potřebuje.

Proč se vlastně Britové do Pardubic v posledních letech nehrnou?

Bohužel se to trochu zanedbalo, dřívější managementy Dostihového spolku měly lepší osobní vztahy na britské scéně a dokázaly sem dostat více britských koní. Pověsti dostihu by nesmírně prospělo, kdyby už nějaký kůň z ostrovů vyhrál, protože by se o tom psalo i v Anglii a mohlo by to motivovat případné další stáje.

Pokud se podíváme na dostihovou scénu v Česku, tak zjístíme, že žokejů neustále ubývá. Čím to je? Dá se s tím něco dělat?

Je to velmi těžká a riziková práce, která je velmi špatně finančně ohodnocená. Život ve stájích není žádné peříčko a jde zcela proti trendům současné nejmladší generace. Kdo by dneska vstával v pět ráno a půl dne hákoval ve stáji, když za to nedostane pořádně zaplaceno. U překážkových dostihů k tomu musíme navíc ještě připočítat riziko zranění, protože s pády se tady prostě musí počítat. Zatím se tady ještě profituje z relativně silné střední generace ve věku Bartošů, Myšků a podobně. Ale co bude potom, je otázkou.

Poprvé od roku 2000 proběhne dostih bez žokeje s příjmením Váňa v sedle. Změní to nějak Velkou pardubickou?

Myslím, že nikoliv. Jak ovlivňuje fotbalovou ligu, že už v ní nehrají Šmicer s Kukou?

Nijak.

Přesně tak. Může to samozřejmě ovlivnit pohled laiků a veřejnosti, která dostihy sleduje vždy jen jednu neděli v roce. Tihle lidé najednou mají paniku, že se nemají čeho chytit. Kdybych vyžadoval, aby hrál Pavel Nedvěd neustále ve fotbalové reprezentaci, protože tam jinak nikoho neznám, tak se mi všichni vysmějí. To samé platí v dostihovém sportu se jménem Váňa.

Jaký je váš osobní tip na letošního vítěze?

Na první dobrou nikoho nemám, budu se rozmýšlet až před dostihem. Obecně je tipování vítěze Velké pardubické neuvěřitelně těžké. Kompletní příprava účastníků totiž probíhá tak nějak skrytě v zákulisí stájí. Koně absolvují dva, maximálně tři dostihy za rok, tudíž o nějaké aktuální formě nemůže být vůbec řeč. Jako každý rok však bude rozhodovat závěrečný kilometr. Z minulosti známe spoustu koní, například Trezora, kteří měli na svém kontě několik triumfů v kvalifikacích, ale při posledním kilometru Velké pardubické jim úplně došly síly a skončili v poli poražených. Zodpovědný tip na vítěze ze mě tedy nedostanete.