Článek
Deset respektovaných lidskoprávních organizací v čele s Amnesty International a Human Rights Watch udělilo čínskému akademikovi ujgurského původu Ilhamu Tohtimu ocenění, které u oficiálních míst v Číně vyvolalo očekávatelnou reakci - ostrý nesouhlas.
Ilham Tohti dostal cenu Martina Ennalse za více než dvacetiletou snahu o sblížení Ujgurů s Číňany. Ale nepřevezme si ji, protože je od roku 2014 ve vězení.
Tohti, v minulosti člen komunistické strany, byl oceněn podle poroty za to, že odmítá separatismus a násilí. „Usiluje o usmíření založené na respektu k ujgurské kultuře, které je předmětem náboženského, kulturního a politického útlaku v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang," uvedla porota.
Čínská prokuratura však jeho počínání hodnotí opačně - jako podněcování k separatismu a etnické nenávisti. Toto zdůvodnění si vybraly totalitní úřady, aby muže odsoudily na doživotí.
Čínské ministerstvo zahraničí se proti ocenění postavilo a vydalo prohlášení, že podle měřítek komunistické moci nemá Tohtiho případ „s lidskými právy vůbec nic dočinění".
Islám i nerostné bohatství
Problém, proč Číně tolik vadí ujgurský akademik, má hluboké kořeny.
Asi osm milionů Ujgurů, převážně muslimů, je usazeno v největší čínské provincii Sin-ťiang. Žijí vlastním životem, dodržují své zvyky a tradice. Čína se je dlouhou dobu snaží asimilovat, nezřídkakdy i přesidlovat.
Dlouhotrvající a opakující se nepokoje v oblasti, které Peking přičítá islamistům usilujícím o vytvoření samostatného státu s názvem Východní Turkestán, si za poslední roky vyžádaly stovky obětí.
Pro centrální čínskou vládu je Sin-ťiang důležitou oblastí vzhledem k tomu, že oplývá energetickými zdroji a leží strategicky na hranicích s Indií, Pákistánem, Afghánistánem, Ruskem a dalšími středoasijskými státy.
