Na dovolené se v létě těšit můžeme. Lidé si užijí více prostoru na plážích

Nestíháte číst? Poslechněte si audioverzi rozhovoru.

Vy osobně počítáte s letní dovolenou v zahraničí letos?

Já určitě počítám s tím, že Češi budou moci odcestovat na letní dovolenou do zahraničí. To už je opravdu velmi reálná věc.

Sama Evropská komise mluví o plánu, jak umožnit letní dovolené. Do Chorvatska se už teď dostaneme, pokud tam budeme mít rezervované ubytování. Jakou strategii teď kanceláře tedy volí?

Naše první strategie je, že nečekáme na Evropskou unii. My jsme byli ti, kteří iniciovali dvoustranné dohody mezi Českou republikou a některými zeměmi, kde je koronavirus na podobné úrovni jako u nás. Štěstí pro nás bylo, že ty země na to reagovaly velmi pozitivně a v podstatě iniciovaly komunikaci s naší vládou a ta se toho chopila především na Ministerstvu zahraničních věcí. A vypadá to všechno velmi nadějně, především v Chorvatsku, v Rakousku, ve Slovinsku, v Řecku, v Bulharsku. A doufám, že i na Slovensku.

Evropské komise podle médií kritizovala legislativu umožňující kancelářím nabízet zákazníkům místo zrušených zájezdů kvůli koronaviru vouchery na jinou dovolenou. Podle nich to totiž není v souladu s evropskou legislativou. Jak se k tomu stavíte?

My se k tomu stavíme tak, že reagujeme podle zákona. Ten zákon schválil český Parlament, zákon schválil český Senát a podepsal ho český prezident. Pokud s tím Evropská unie má problém, tak ať to řeší s českou vládou, nás se to v tuhle chvíli vůbec netýká. A protože Evropská komise má stejný problém s Německem, Francií, Polskem, tak nám přijde, že to je spíš problém Evropské unie než těch jednotlivých států, které řeší problémy svých podnikatelů a svých občanů. Evropská unie si asi nestačila ještě uvědomit, že od začátku koronaviru ve své podstatě byla tak pasivní, že národní státy převzaly svou úlohu a v tuhle chvíli ji Evropská komise chce nějakým způsobem zpět. Ale ono bude chvilku trvat, než to státy budou akceptovat, dokud Evropská unie nepochopí, že musí být mnohem vstřícnější, otevřenější a opravdu ty problémy řešit.

Nechápou kanceláře to právo spotřebitele, aby si vybral, jestli chce zpátky peníze, nebo daný voucher, že to má být čistě na něm?

Pokud byste byla vy na našem místě, pochopila byste, že by v tu chvíli 99 procent klientů chtělo peníze. A pokud by 99 procent klientů chtělo peníze, tak by je ve výsledku nedostal nikdo, protože by cestovní kanceláře zkrachovaly, pojišťovny by nebyly schopny ani ochotny uhradit všechny ty peníze, protože to není vina nikoho z těch cestovních kanceláří, ale je to vis maior (neodvratitelná, nezaviněná událost - pozn. red.) a ti lidé by nakonec nedostali vůbec nic. Respektive by dostali, ale museli by se soudit se státem. Je tu kompromisní řešení, které zajišťuje 100procentní peníze pro klienty, třebaže s určitým odkladem. Pokud někdo z nich chce trávit dovolenou, a většina z nich tu dovolenou koupila, protože ji chtěla trávit, tak ji může trávit podle toho, kdy se dohodne s cestovní kanceláří. Není tady žádná ztráta ani pro jednoho, ani pro druhého. Samozřejmě, je to určitý odklad platby, ale není to ztráta peněz, tak jak se o tom někdy píše.

Ministerstvo pro místní rozvoj má teď čas na výtky Komise zareagovat do konce května, máte informace, jak se bude hájit? Konzultoval to s vámi někdo?

Nekonzultoval to nikdo s námi, ale paní ministryně vydala prohlášení, ve kterém informuje o tom, že se s tím musí nejdříve seznámit, že si to musí projet se svými partnery, což budou především lidé v Parlamentu, ze Senátu atd., a bude to řešit. Samozřejmě se s největší pravděpodobností spojí i s ostatními zeměmi, které vytýkací dopis dostaly také.

Jak na tom teď vlastně cestovní kanceláře jsou, máte už informace, kolik z nich dokáže přežít a kolik naopak tohle už neustojí?

Tohle je otázka, která velmi souvisí s tím, kdy se otevřou hranice, zda cestovní kanceláře vůbec budou letos ještě moci zahájit jakýsi prodej a budou schopny získat alespoň nějaké peníze na přežití. Pokud by ta situace byla taková, jaká je k dnešnímu dni, kdy cestovní kanceláře nic neprodávají, nemají žádné příjmy, jejich zaměstnanci jsou doma, kanceláře jsou zavřené, tak by to příliš mnoho měsíců cestovní ruch jako celek nevydržel. A ty krachy by opravdu přišly a přišly by hromadně, nebyla by to otázka jednoho nebo dvou subjektů, byla by to otázka mnoha subjektů. Druhá věc je ta, že naděje, že se sezona přece jen zčásti rozběhne, je v tuhle chvíli veliká.

Cestovky jsou proti úpadku pojištěny, určitou částku pravidelně přispívají i do Garančního fondu cestovních kanceláří, jak jim tohle může teď pomoci?

Cestovním kancelářím to v tuhle chvíli pomáhá jedině v tom ohledu, že jsou důvěryhodnější subjekty, protože lidé, kteří jim dají peníze, o ty peníze nemohou přijít. Druhá věc je, že pojišťovny nás pojistily v nějakém okamžiku, kdy existoval ten byznys a jel ten byznys, nepojišťovaly nás v nulovém okamžiku. Garanční fond je naplněný sice 70 miliony korun, ale cestovní kanceláře mají vybráno na zálohách 2,9 miliardy korun. To znamená, ten garanční fond je stavěný na to, že zkrachují v roce dvě tři cestovní kanceláře, to stačí obsáhnout, ale na zbytek nestačí. Podívejte se na to, když zkrachoval Thomas Cook v Německu a v Británii, tak to málem položilo celý cestovní ruch.

Jak se na druhou stranu díváte na praktiky některých cestovních kanceláří, o kterých informoval server Seznam Zprávy, jež ještě před účinností zákona lex voucher nabízely poukazy, které byly výhodnější, třeba i přenosné a s delší platností, ale neměly zavazovat kanceláře k vrácení peněz?

Já si myslím, že to vzniklo v době, kdy nikdo z nás nevěděl, že nějaký lex voucher bude existovat. To znamená, cestovní kanceláře si tím řešily situaci, kterou zatím neřešil stát. Řešily ji tak, aby nacházely kompromis mezi sebou a klientem. A když se na to podíváte v důsledku, pokud by všichni klienti cestovních kanceláří neodcestovali a chtěli 31. srpna v příštím roce peníze a nikdo z nich by zatím neodcestoval z těch voucherů na ty dovolené, tak se ta situace bude opakovat a cestovní kanceláře se dostanou do velké tísně. Protože dodavatelé, kterým poslali peníze, jim je nevrátí, protože letecké společnosti je chtějí odletět a hotely je chtějí odbydlet. Dávají samozřejmě na to nějaký termín, ale pokud se to nestane, tak ty peníze tam zůstanou a cestovní kanceláře je budou muset ze svého vracet klientům. Ten zákon předpokládal, že se to stane třeba u 10, u 12 procent lidí. Ale pokud by se to stalo u 100 procent lidí, tak se situace vyhrotí.

Nemohlo to ale být nefér vůči zákazníkům, když - jak upozornila advokátka Jana Sedláková - tam nebyla možnost, že by se lidé mohli potom domoci svých peněz zpátky?

Já si myslím, že to není nefér. A to z jednoho prostého důvodu, lidé si koupili zájezd a chtěli tedy cestovat na dovolenou, cestovní kancelář pro ně odvedla určitou míru práce tím, že tu dovolenou zajistila, její zaměstnanci zpracovali objednávku, zpracovali cestovní smlouvu, pojistili je u pojišťovny, odvedli určitý kus práce. Pak nastala situace, kterou si nevymysleli ani klienti, ani cestovní kancelář. To znamená, že jsou v tom společně. To není tak, že já se zbavím neštěstí z koronaviru tím, že to hodím na cestovní kancelář, cestovní kancelář je v tom partner. A pokud společně najdou řešení s tím, že se dovolená například oddálí nebo že se odcestuje jinam, tak pak je to kompromisní řešení problému, který trápí všechny, to není jenom problém spotřebitelů. Je to problém i podnikatelů, kteří jsou mimochodem také živí lidé a mají také své zaměstnance, a je to tedy kolečko, ve kterém se běží. Když zkrachují cestovní kanceláře s mnoha zaměstnanci, tak samozřejmě to ovlivní velký kus hospodářství. Já si myslím, že tady ta vzájemná solidarita je potřeba zdůrazňovat a ne neustále zdůrazňovat pouze zákon o spotřebiteli, který byl platný před stavem nouze a před koronavirem.

Jak si myslíte, že se do celé situace ještě promítne cena testů? Ta je zastropovaná nově na hranici téměř 1700 korun, vy jste k tomu řekl, že to je nepřijatelné. Odradí to některé klienty? Třeba pro rodinu o čtyřech členech už by to byla celkem vysoká částka.

Když vidíte, jak se k tomu testu staví některé nemocnice, které dokonce odmítají dělat test za těch 1700 korun, tak samozřejmě náš požadavek na to, aby test stál 500 korun, je asi naivní. Ale na druhou stranu jsou to dva druhy testů, je to úplně jiný test, o kterém mluvíme my, a jiný test, o kterém jednají nemocnice. Pro nás je ten rychlotest, který ukáže, zda klient je nakažený nebo ne, dostatečný. Někteří epidemiologové s tím souhlasí, někteří ne, a to je věc, kterou nemůžeme rozhodnout my, to musí rozhodnout vláda. Na druhou stranu, pokud bychom cestovali do zemí, které jsou na tom s koronavirem lépe nebo stejně jako my, tak bychom měli vycházet ze základního předpokladu, že se pohybujeme na stejně riskantním území, a testy nevyžadovat, tak jak je nevyžadují například Chorvaté, jak je nebudou vyžadovat Rakušané, nevyžadují je Slovinci, tak bychom je i my neměli vyžadovat po svých občanech, až se budou vracet zpátky. To je náš názor, jestli na ten názor přistoupí vláda, přistoupí odpovědné orgány, to samozřejmě v tuhle chvíli nelze předvídat.

Jste s nimi v kontaktu, máte nějaký příslib jednání, že se tou tematikou budou zabývat?

Samozřejmě ano, my jsme ve velmi úzkém jednání s Ministerstvem zahraničních věcí, které samozřejmě potom předává ty věci Ministerstvu zdravotnictví. A doufáme, že někde v pozadí působí pozitivně i Ministerstvo pro místní rozvoj, které by mělo také chtít to, aby se cestovní ruch oživil. Nemělo by to příliš logiku, aby vy jste cestovala do Rakouska bez problémů a s problémy se vracela domů.

Jak teď konkrétně vypadá rozhodování cestovních kanceláří? Situace se mění víceméně i ze dne na den, kdy je ten konečný termín, kdy se kancelář rozhodne, že ten zájezd skutečně uskuteční?

Ze zákona musíme dát na vědomí klientům, zda zájezd uskutečníme nebo ne, 21 dnů před plánovanou cestou, to nám říká zákon. Do té doby máme možnost vlastně vyčkávat a čekat na různá rozhodnutí, která na to mají vliv. V tuhle chvíli je pro nás rozhodující, aby vláda nastavila kritéria, která dohodne s jednotlivými zeměmi. To znamená, aby na Ministerstvu zdravotnictví nebo Ministerstvu zahraničí vznikla informace, že se může do této země za těchto podmínek. A pokud to bude psáno, tak my jako cestovní kanceláře můžeme své klienty informovat: „Ano, pořádáme ten zájezd a je třeba splnit tyto podmínky.“ A klient se rozhodne, zda ty podmínky splní, či nesplní.

Znepokojuje vás i poslední vývoj v Česku? Za pondělí přibylo nejvíc nakažených za více než měsíc. Vláda přitom říkala, že pokud číslo poroste, pak by mohly přijít další restrikce.

Ta čísla se samozřejmě dají nahlížet z různých stran. Pro mě je mnohem důležitější, že za poslední 3 dny poklesl počet nemocných v nemocnicích asi o 50, že tam v tuhle chvíli máme nějakých 170 nebo 210 lidí v nemocnici na celou republiku. A že pokles těch, kteří jsou na jednotkách intenzivní péče, je každý den. Dneska jich je necelých 29 na jednotkách intenzivní péče. A také čísla uzdravených jsou každý den vyšší. To znamená, jsou mnohem vyšší, než je počet onemocnělých, takže celkové číslo nakažených je každý den menší. Čísla se dají brát různě a já jsem v tomhle velmi pozitivní, protože sleduji ten opačný konec číselného řádu, než je počet nakažených. A 111 nakažených není žádné číslo, které by někoho mělo děsit, protože ta míra děsu je někde na hranici 400, jak říkají odborníci.

Troufl byste si udělat predikci, jak nový typ koronaviru obecně změní cestování?

Určitě změní cestování z hlediska hygienických předpisů. Když jsem už před nějakými 5, 6 lety začal létat v letadle s rouškou, tak se na mě všichni dívali jako na exota, dneska bude rouška v letadle běžnou věcí. Myslím si, že téměř všichni budou roušku v letadle používat. Změní se i hygienické návyky z hlediska dezinfekčních prostředků. A to jsou možná pozitivní věci, které do budoucna cestování ovlivní, možná se změní vzdálenosti lehátek na plážích, což také bude určitě k lepšímu, protože to bude znamenat větší intimní prostor těch lidí. Možná se změní vzdálenosti stolů v kavárnách, což také může být pozitivní, protože máte větší klid pro sebe. Takhle bych viděl cestování. Lidé možná budou kupovat zájezdy později, protože se budou bát, že epidemie může přijít znovu. A tomu se přizpůsobí všichni letečtí dopravci, hoteliéři, my, cestovní kanceláře, tomu se prostě budeme muset přizpůsobit.

Když zmiňujete leteckou dopravu, s jakými obavami anebo jakým zájmem sledují cestovní kanceláře debatu ohledně Smartwings? Naposledy společnost řekla, že o vstup státu nestojí.

My jsme mimo tento spor. Pro nás je to samozřejmě velmi důležitý dopravce na trhu, pokud by tu neexistoval, byla by to pro nás velikánská potíž, především teď, kdy sezona musí mít velmi rychlý rozběh, není příliš času na nějaká vyjednávání, zjišťování, která letecká společnost jak na tom je, jestli nemůže v polovině léta zkrachovat atd. Proto je pro nás Smartwings mnohem jednodušším partnerem, než jsou ostatní. Tady se mění jedna velmi podstatná věc, doposud se letecké linky rozlétávaly tak, že za ně garantovaly všechno cestovní kanceláře. Cestovní kanceláře byly hlavním partnerem leteckých linek a bez jejich účasti by letecké linky neexistovaly. Letecké společnosti v tuhle chvíli musí počítat s tím, že cestovní kanceláře do tak velkých rizik už nepůjdou a budou žádat, aby letecké společnosti na sebe vzaly to riziko, rozlétaly linku a z ní prodávaly sedačky cestovním kancelářím. To je úplně obrácený princip financování a jsem zvědav, jestli některá z leteckých společností mimo Travel Service to bude ochotná v Čechách udělat.