Na dohled nad ultraortodoxními židy poslal Izrael elitní jednotky

Brigáda s názvem Commando patří k nejelitnějším složkám izraelské armády. Její členové jsou cvičeni k operacím za nepřátelskou linií proti početní převaze, musejí být připraveni na střety s vojenským křídlem Hamásu, Íránskými revolučními gardami nebo extremisty z libanonského hnutí Hizballáh. Nyní ale vojáci vyrazili na misi, s níž nemají žádné zkušenosti - vláda je poslala do boje s neviditelným nepřítelem, nemocí covid-19.

Vojáci i policisté mají tři hlavní úkoly: zvýšit počet testovaných občanů, evakuovat staré a nemocné a zvýšit povědomí obyvatel o rizicích koronaviru. Generálmajor Tamir Jadaj deníku The Jerusalem Post řekl, že dostal od velení armády zelenou v tom, aby si přivedl tolik mužů a žen, kolik bude potřebovat. Zároveň ujistil, že vojáci nebudou nikoho evakuovat násilím.

Dějištěm operace elitních vojáků se stalo 200tisícové město Bnej Brak, které leží jen kousek od Tel Avivu. Od liberálního města na pobřeží se ale jedno z jeho předměstí liší snad úplně ve všem. Obývají ho totiž ultraortodoxní židé, pro něž je jedinou autoritou rabín a jediným zákonem je tóra nebo talmud.

Většina z nich nemá telefon ani televizi, média nesledují a jejich životní styl připomíná zvyky židovské komunity z východní Evropy v 19. století, píše izraelský novinář Akiva Eldar v článku pro server Al-Monitor.

Většina zdejších obyvatel tráví čas studiem svatých textů, synagogy a náboženské školy ješivy jsou tu na každém rohu. Město je sice ghettem ultraortodoxních židů, boj s koronavirem ale ztěžuje fakt, že není nijak izolované - jeho hranice plynule přechází do sousedních měst Ramat Gan, Giv'atajim nebo Petach Tikva. Bnej Brak je navíc hustě osídlený - hustota obyvatel je zde stokrát vyšší než ve zbytku židovského státu.

Zdejší obyvatelé na omezení ze strany úřadů dlouho nereagovali. V době, kdy ostatní Izraelci zůstávali doma, nechodili do práce a dodržovali povinnou dvoumetrovou vzdálenost od ostatních, pokračoval v ulicích Bnej Braku život jako obvykle. Lidé chodili nakupovat, hromadně se modlili v synagogách a navštěvovali sousední rodiny - ty jsou zde přitom extrémně početné, osm či deset dětí není žádná výjimka. „Vše je v rukou božích,“ říkali místní rabíni.

Na konci března se ale ukázalo, že město je doslova zamořené koronavirem - onemocnělo v něm devět stovek osob a jeho správy se ujala armáda. Podle jednoho z odhadů se mohlo nakazit až 75 tisíc lidí - oficiálně je přitom v celé zemi nakažena jen desetina z tohoto počtu.

Podle údajů televize Channel 12 je mezi nakaženými Izraelci až polovina členů ultraortodoxní komunity.

Až tehdy si závažnost situace uvědomili i náboženští vůdci, na něž se s naléhavou žádostí obrátily úřady. Obyvatelé města tak konečně začali nosit roušky a chovat se zodpovědněji - tedy s výjimkou radikální jeruzalémské frakce, jež odmítá uznat autoritu státu, a tedy i plnit její příkazy.

Druhého dubna pak izraelská vláda vyhlásila blokádu města, na jejíž dodržování dohlíží policie a armáda. Velící generál také rozhodl o evakuaci občanů starších 80 let, kterých ve městě žije na 4500. Další etapou pak má být evakuace nakažených obyvatel starších 55 let. Lidé by nyní měli zůstávat doma a pokud možno vůbec nevycházet - obchody s potravinami ale zůstaly otevřené. Starším lidem by měli jídlo donášet vojáci.

To vše se děje krátce před oslavami pesachu, kterému obvykle předchází horečnaté přípravy, nakupování a vyváření - potřeba bylo sehnat tradiční macesy a vajíčka pro celé město, a zároveň zajistit košer kvalitu všech potravin.

Problém s přístupem ultraortodoxní komunity k pandemii se ale neomezuje jen na Bnej Brak. Izraelské úřady už řeší problémy i v dalších městech se silně náboženským obyvatelstvem, jako jsou El'ad a Modi’in. „Koronakrize v Izraeli se stala krizí ultraortodoxní sekty,“ citoval Al-Monitor nejmenovaného představitele krizového štábu v Bnej Braku. Zatímco v sekulárních oblastech už epidemie oslabuje, mezi ultraortodoxními je to naopak.

Až ironicky pak působí fakt, že onemocněl i ministr zdravotnictví Jaakov Licman, politik ultraortodoxní strany Jednotný judaismus tóry. Licman se nejspíš nakazil při hromadné modlitbě - on sám tak nerespektoval pokyny, jež vydal jeho vlastní resort.

Jednasedmdesátiletý ministr je dosud nejvýše postaveným izraelským politikem s koronavirem. Nyní je s manželkou, jež také onemocněla, v izolaci, dostává se mu potřebné péče a lékaři jeho stav pozorují. Podle prohlášení se cítí dobře.

Hromadné modlení vláda zakázala tento týden. Ve čtvrtek proti němu vystoupil jeden z vrchních ultraortodoxních rabínů, podle něhož je za zákazem nenávist a potlačování náboženství. Rabín Sion Boaron v dopise adresovaném ultraortodoxním poslancům Knesetu soudí, že zákazy a omezení „ničí náboženství“ a že od nákazy mohou lidi zachránit jen modlitby.

Pandemie koronaviru tak ještě vyostřuje už tak napjaté vztahy mezi sekulárními a ultraortodoxními Izraelci. Zatímco ze sekulárního tábora se už ozývají ojedinělé hlasy, že by při nedostatku respirátorů na ně neměli mít ultraortodoxní lidé nárok, druhá strana zase obviňuje sekulární Izraelce z antisemitismu a nenávisti.

V pátek museli policisté po celé zemi rozhánět skupinky věřících, které zákazy náboženských shromáždění nerespektovaly. V jeruzalémské čtvrti Mea Šarim pak bylo zadrženo deset lidí, kteří po policistech házeli kameny, informoval list The Times of Israel.