Článek
Úřady zamítají méně než jedno procento žadatelů o pomoc z programů Antivirus a COVID – Nájemné. Úspěšných jsou desetitisíce, neúspěšných necelé tři stovky. Tolik oficiální čísla ministerstev.
Svět reálné ekonomiky už tak zalitý sluncem není. Na efektivní pomoc čekají majitelé fitness center, prádelny, malí živnostníci, hoteliéři i pořadatelé veletrhů. Někteří se ani nepokoušejí žádat o pomoc stát, takže v žádných statistikách nefigurují. Pro tyto podnikatele nyní se státem vyjednává speciální kompenzace Hospodářská komora. Balíček přezdívaný „krabička poslední záchrany“ by jim měl pomoci ve chvíli, kdy nemají nárok na žádné kompenzace a přitom jejich byznys stojí. Program se teprve rodí, takže není zatím jasné, jak bude pomoc přesně vypadat.
Na žádnou vládní pomoc – tak jako někteří další pořadatelé veletrhů, výstav a kongresů – nedosáhla například firma Střechy Praha. Není přitom žádnou výjimkou. Namísto výstavních stánků se střešními krytinami a izolacemi stojí v Letňanech prázdná polní nemocnice. Rok příprav na únorový soubor veletrhů akorát firmě nadělal milionové dluhy. Poradit si teď musí sama.
Veletrh by musel být v kanceláři
„Abychom získali prostředky z programu COVID – nájemné, musel by veletrh proběhnout v naší kanceláři,“ vysvětluje jednatelka Jitka Šefránková, proč se firma o žádnou vládní pomoc neucházela. Podmínkou programu totiž je, aby podnikatel poskytoval své služby v provozovně, kde sám platí nájem. Nic naplat, že zaměstnanci této firmy po většinu loňského roku z kanceláře sháněli vystavovatele, zajišťovali reklamu a další služby.
„Tratíme na mzdách, chodu kanceláře, reklamě, tiskovinách a dalších nákladech několik milionů korun. Existenčně nás to ohrožuje a má to řetězový efekt – práci nemá grafik nebo firma, která staví expozice,“ líčí ředitelka.
Podobné problémy má více pořadatelů veletrhů, výstav a konferencí, včetně realizátorů expozic, kteří s žádostí v programu COVID - Nájemné narazili. Žádat o příspěvek na mzdy z programu Antivirus je zbytečné, protože se pořadatelé na akce dlouhodobě připravují a jsou „otevření“.
Program COVID - Veletrhy loni vláda neschválila, ale podle aktuálních informací Hospodářské komory a dostupných signálů z Ministerstva průmyslu a obchodu je stále ve hře.
Těžce současnou situaci nesou zejména živnostníci. Jediná pomoc, na kterou se momentálně řada z nich může spolehnout, je kompenzační bonus 500 korun na den. Nejmenší ubytovací zařízení čekají na 1. únor, kdy budou moci žádat v rámci programu COVID - ubytování II o dotaci 200 korun na pokoj / den.
Hospodářská komora momentálně vyjednává s vládou „krabičku poslední záchrany pro OSVČ“. Měla by napravit křivdu vůči nejmenším podnikatelům, kteří doteď nedosáhli skoro na žádnou pomoc a živoří.
Stejný penzion, jiné kompenzace
To je případ Dity Čermákové, majitelky stylového Penzionu Bílá voda v Harrachově a matky tří dětí. S manželem, který jako spolupracující osoba pracuje na IČO, kvůli čemuž nemůže čerpat náhradu mzdy, přežívají jen z kompenzačního bonusu 500 korun na osobu a den, dohromady 30 tisíc korun měsíčně. Na pokrytí nákladů za penzion to zdaleka nestačí, spolkne totiž každý měsíc 100 tisíc včetně podnikatelské půjčky a úvěru za auto. Jaro přestáli z úspor, ale podzim a zima jsou nemilosrdné.
„Museli jsme si v listopadu vzít další úvěr za milion korun s úrokem 12 procent. Bez toho už bychom tu nebyli,“ svěřila se žena. V prosinci, kdy už měla peníze od banky na účtu, dorazila podpora 161 tisíc korun od státu, o kterou žádala už na jaře v rámci programu COVID - Ubytování. Částka měla být vyšší, jenomže se z ní odečetl vyplacený kompenzační bonus. Obojí naráz čerpat nejde.
Na podporu z programu COVID – Nájemné jako majitelka nemovitosti nedosáhne. „Musím platit pojistku, daň z nemovitosti, opravy, ale nedostanu ani korunu. Ten, kdo svou nemovitost pronajímá, má sto procent nájmu, aniž by hnul rukou,“ podivuje se.
Penzion má hlavně čtyřlůžkové, pětilůžkové a jeden šestilůžkový pokoj. Tím je však znevýhodněný. Za každý pokoj totiž dostává 200 korun, tedy stejně jako by získala za dvoulůžkové pokoje. Finančně lépe je na tom stejně velký penzion s menšími pokoji.
Manželé teď rychle ukrajují z půjčky a doufají, že od jarních prázdnin budou moci otevřít. Se třemi dětmi žijí v roubence hned vedle penzionu, do kterého posledních sedm let investovali všechny vydělané peníze.
„Přežíváme z kompenzačních bonusů, měsíční náklady včetně hypotéky jsou přes dvacet tisíc. Jiné příjmy nemáme. Museli jsme se ve všem uskromnit, moc nám teď nezbývá ani na jídlo,“ popsala žena svůj boj. Nepříjemné je i to, že peníze z bankovní půjčky nesmí rodina použít na běžnou spotřebu.
Krabička poslední záchrany
Má pomoci těm, kteří propadli sítí vládních podpor a dosáhnou jen na velmi malou část podpor nebo na nic.
Cílem je především pomoci takzvaně sekundárně postiženým podnikatelům a provozům s malým počtem pracovníků. Typicky může jít třeba o dodavatele zboží do maloobchodu, restaurací či hotelů, kteří jsou na těchto odběratelích významně závislí.
Prvotní návrh hospodářské komory počítá s tím, že by nárok na kompenzaci vznikl podnikateli nebo firmě, kterým poklesly příjmy za čtvrté čtvrtletí loňského roku oproti stejnému období za rok 2019 alespoň o pětinu.
Jedna z variant počítá s tím, že by dotace byla vypočítána jako 40 procent z meziročního poklesu příjmu.
Záblesk ve tmě
Nespokojenost malých podniků a živnostníků s programy vlády sílí. Naději pro ně teď představuje balíček, který začala v pondělí projednávat Hospodářská komora ČR s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem financí. Další schůzky na úrovni vlády budou následovat. Balíček má cílit nejen na OSVČ, ale obecně na podniky postižené uzávěrou ekonomiky.
„Je pravda, že v současnosti není záchranná síť úplná. Oky sítě propadají postižené firmy, které na žádnou pomoc státu nedosáhnou, anebo dosáhnou jen zcela okrajově, proto je důležité mozaiku opatření zkompletovat,“ uvedla pro SZ Byznys hlavní analytička Hospodářské komory Karina Kubelková. „Naší aktuální ambicí je doplnění existující sady kompenzačních opatření o onu zmiňovanou ‚poslední záchranu‘,“ dodala.
