Článek
Jako sólista v Koncertu pro violoncello a orchestr a moll Roberta Schumanna vystoupil německo-kanadský violoncellista Johannes Moser. Dále v programu zazněla hudba Antonína Dvořáka, Jeana Sibelia a Witolda Lutoslawského. Koncert moderovaný hercem Janem Cinou se uskutečnil s obecenstvem v sále, zároveň byl vysílán na festivalovém webu. Přítomno bylo přibližně 280 posluchačů, což představuje téměř celou povolenou kapacitu.
Od pondělí se může kulturních akcí venku zúčastnit až 1000 lidí, musí ale tak být naplněna nejvýš poloviční kapacita prostoru. Akce uvnitř se mohou konat s účastí maximálně 500 diváků, ale pořadatelé také mohou obsadit nejvýš polovinu celkové kapacity. Debut Pražského jara s posluchači v sále se měl původně konat v rámci pilotního projektu ministerstva kultury, který měl ukázat cestu k návratu diváků na kulturní akce. Vzhledem k aktuálním opatřením vlády však jeho potřeba pominula. Pořadatelé po posluchačích před vstupem do sálu vyžadovali doklad o absolvování PCR testu, nebo certifikát o očkování, případně lékařské potvrzení o prodělání onemocnění covid-19.
Večer zahájila Malá suita klasika polské hudby Lutoslawského. Poté se posluchačům v Schumannově skladbě představil Moser, který je držitelem prestižní Brahmsovy ceny, v minulosti udělené například Leonardu Bernsteinovi nebo Anně-Sophii Mutterové. Jeho hra na cello, které vyrobil v roce 1694 Andrea Guarneri a které mu zapůjčili ze soukromé sbírky, vyvolala velký aplaus publika. Umělec pocházející ze slavného hudebního rodu poté přidal Bachovu Suitu pro violoncello č. 3 Allemande. Druhou polovinu programu otevřela En saga Jeana Sibelia a na závěr zazněla Píseň bohatýrská Antonína Dvořáka.
Projekt Debutů, ve kterých festival představuje mladé osobnosti dirigentské scény, se poprvé uskutečnil v roce 2014. Jeho účelem je podporovat mladé dirigenty a dát jim šanci uvést se na mezinárodním fóru. „Takto vytvořená šance se jim může stát tím rozhodujícím odrazovým můstkem do další kariéry,“ uvedl tehdy dirigent Jiří Bělohlávek, který jako předseda Umělecké rady Pražského jara přišel s myšlenkou podporovat mladé talenty.
Macek doposud působil především ve Skandinávii a v Polsku. Studium dirigování absolvoval na pražské Akademii múzických umění v Praze a poté na Královské hudební akademii ve Stockholmu. Jeho významnými mentory byli také Tomáš Netopil, Alexander Liebreich a Manfred Honeck. Absolutní vítězství v mezinárodní dirigentské soutěže v Katovicích mu vyneslo místo asistenta dirigenta u Národního symfonického orchestru Polského rozhlasu v Katovicích, kam dojíždí ze svého současného domova ve Vídni. Jako operní dirigent debutoval v roce 2016 v NorrlandsOperan ve švédském městě Umeå s operou Leoše Janáčka Příhody lišky Bystroušky.
Letošní festival Pražské jaro 12. května ve Smetanově síni Obecního domu v Praze tradičně otevřela Má vlast Bedřicha Smetany, tentokrát v podání souboru Collegium 1704. V koncertní síni mohli být výjimečně přítomni diváci. Pražské jaro ve svém aktualizovaném programu 76. ročníku nabízí 23 koncertů on-line, šest z nich včetně závěrečného 3. června se koná za přítomnosti publika. Loňský ročník se kvůli opatřením proti šíření koronaviru konal jen on-line.
