Článek
Aktualizovali jsme o novinky z tohoto týdne přehled podpůrných programů, které mají pomoci lidem ekonomicky zasaženým mimořádnými opatřeními. Přinášíme podrobný seznam dávek a úlev, podle toho, v jaké situaci jste:
Jsem zaměstnanec
Zjednodušeně lze říct, že zaměstnanci, kteří mají pracovní poměr na dobu neurčitou, jsou nejlépe chráněni před mimořádnou situací, která znamená náhlý ekonomický útlum.
Podpora míří na zaměstnavatele a snaží se jim pomáhat s výplatou mezd. Motivuje tak firmy, aby nepropouštěly své pracovníky, přestože pro ně nemají dostatek práce.
Zaměstnanci proto mohou fungovat v některém z těchto režimů:
Práce z domova (home office)
Při práci z domova má zaměstnanec nárok na plnou mzdu nebo plat. Pracovat z domova může zaměstnanec, i pokud je v karanténě a zdravotní stav to umožní.
Experti na pracovní právo upozorňují na to, že při práci z domova ztrácí zaměstnavatel jednu svoji výsadu – nemůže zaměstnanci rozvrhnout pracovní dobu. Na druhou stranu zaměstnanec nemá nárok na odměnu za práci přesčas.
Ošetřovné
Kvůli mimořádným opatřením se změnily parametry této dávky. Nově na ni mají nárok rodiče dětí až do 13 let, a to po celou dobu, co zůstanou uzavřené školy. Pokud se ovšem rodiče starají o hendikepované dítě, neplatí žádná věková hranice.
Při ošetřovném se zaměstnanci vyplácí 60 procent z takzvaného „redukovaného denního vyměřovacího základu“ .
Co to fakticky znamená? Pokud máte například hrubou mzdu 28 tisíc korun, tak reálně dostanete na ošetřovném 15 120 Kč. Podrobnou kalkulačku výpočtu najdete na stránkách MPSV (pozn. red. - výpočet ovšem není aktualizovaný ohledně nových parametrů - zejména jde o počet dnů dávky).
Karanténa
Pokud je zaměstnanec v karanténě a jeho stav nebo povaha jeho práce neumožňuje pracovat z domova, má nárok na náhradu mzdy 60 procent průměrného redukované výdělku.
Pokud karanténa trvá déle než čtrnáct dní, má zaměstnanec nárok na vyplácení nemocenské dávky.
Náhradu mzdy zaměstnavateli proplatí stát.
Uzavření nebo omezení provozu
Pokud musí být kvůli mimořádným opatřením uzavřené pracoviště, má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy 100 procent průměrného výdělku. Zaměstnavateli stát proplatí 80 procent. Nejvýš ovšem na jednoho zaměstnance stát poskytne 39 tisíc korun měsíčně.
Zavřeno kvůli nepřímým dopadům
Program Antivirus má alternativu i pro ty zaměstnavatele, kterých se mimořádná opatření nedotknou přímo, a týká se to i samotných pracovníků, respektive jejich nároku na výši výplaty.
Pokud se do zaměstnání nemůže dostat významná část zaměstnanců nebo klíčoví zaměstnanci, například kvůli karanténě, péči o dítě nebo do práce nemůžou dorazit cizinci, jde o překážku na straně zaměstnavatele a pracovník má nárok na náhradu mzdy ve výši 100 procent průměrného výdělku.
Pokud zaměstnavatel nemá potřebné suroviny, služby nebo výrobky nutné k zajištění provozu, dostanou pracovníci náhradu mzdy 80 procent výdělku. A v případě, že klesne poptávka po výrobcích nebo službách, dostane zaměstnanec náhradu mzdy 60 procent průměrného výdělku.
Stát ve všech těchto případech proplatí zaměstnavateli 60 procent z náhrady mzdy. Maximálně ovšem 29 tisíc korun měsíčně na jednoho zaměstnance.
Listina základních práv zaměstnance
Nejste si jistí, na co má zaměstnavatel v době epidemie koronaviru právo? Ministerstvo vytvořilo seznam nejčastějších otázek a odpovědí a nazvalo ho Listinou základních práv zaměstnance.
Jsem nezaměstnaný
Řada firem ohlásila, že musí kvůli mimořádným opatřením přistoupit k propouštění. Podmínky výpovědi a následné pomoci se odvíjí podle zákoníku práce.
Odstupné
Pokud došlo k výpovědi z pracovního poměru, má zaměstnanec nárok na odstupné. To je podle zákoníku práce odstupňované podle odpracovaného počtu let:
Jeden průměrný plat, pokud pracovní poměr trval méně než rok.
Dva průměrné platy, pokud pracovní poměr trval alespoň rok a méně než dva roky.
Tři průměrné platy, pokud pracovní poměr trval dva a více roky.
Podpora v nezaměstnanosti
Pokud jste v posledních dvou letech v součtu pracovali alespoň 12 měsíců, máte nárok na podporu v nezaměstnanosti. Do 50 let ji můžete pobírat maximálně pět měsíců (s vyšším věkem se doba prodlužuje – od 50 do 55 let věku osm měsíců, nad 55 let věku 11 měsíců).
První dva měsíce máte nárok na 65 procent svého průměrného měsíčního čistého příjmu. Další dva měsíce pak máte podporu na úrovni 50 procent a následně 45 procent průměrného čistého příjmu.
Pokud na podporu nedosáhnu (pro specifické případy)
Pokud jste v posledních dvou letech nepracovali alespoň 12 měsíců, ale tuto dobu splňujete tím, že máte náhradní dobu pojištění (např. péče o dítě do čtyř let věku nebo o dítě se zdravotním postižením do 10 let věku, invalidita III. stupně), nebo bez vašeho zavinění nemůžete doložit výši průměrného předchozího výdělku či není možné stanovit ve vašem případě čistý výdělek či vyměřovací základ, vypočte ÚP ČR výši podpory z průměrné mzdy v národním hospodářství. Ta na konci loňského roku činila 33 429 korun. Z této částky ale získáte jen zlomek. První dva měsíce dostáváte 15 procent, další dva 12 procent a zbývající dobu 11 procent.
Jsem živnostník
Drobní podnikatelé patří k ekonomicky nejohroženějším a mimořádná opatření na ně dopadají velmi tvrdě.
Přímá podpora 25 tisíc korun
Po určitých zmatek během posledních dnů by měla být podpora určená pro širší skupinu živnostníků – všem, kteří byli aktivní k 12. březnu. Případně může jít o sezónní podnikatele, kteří přerušili činnost kdykoliv po 31. srpnu 2019. O podpoře bude rozhodovat Finanční správa a k živnostníkům by se mělo až 25 tisíc korun dostat během dubna. Půjde o 500 korun za každý den, kdy musel živnostník omezit provoz mezi 12. březnem a 30. dubnem. Ministerstvo financí dodává, že podpora by mohla být legislativně schválená k 12. dubnu.
Odpuštění daní a záloh
S účinností od března nemusí šest měsíců posílat osoby samostatně výdělečně činné zálohy na sociální pojištění. Navíc se jim odpouští zcela minimální zálohy ve výši 2544 korun, i tak se nadále bude živnostníkům tato doba započítávat pro důchodové nároky. Ti, kdo platí větší částky, v ročním zúčtování doplatí rozdíl mezi minimální zálohou a skutečnou výší pojistného podle zisku za rok 2020.
Přesný manuál k tomu vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí 25. března.
Vzhledem k tomu, že o této úlevě bylo rozhodnuto až koncem března a většina podnikatelů už zálohy tento měsíc poslala, ministryně práce Jana Maláčová na tiskové konferenci potvrdila, že se v březnu poslané zálohy budou počítat jako zářijové.
Stejný režim platí i pro zdravotní pojištění. Minimální zálohy ve výšce 2352 korun budou zcela odpuštěny.
Ministerstvo financí vyhlásilo rovnou dva takzvané liberační balíčky, které promíjí pozdně podané kontrolní hlášení, opožděné podání přiznání k dani z příjmu u fyzických i právnických osob, podání červnové zálohy na daň z příjmů a nepodání přiznání daně z nabytí nemovitých věcí.
Přehled o příjmech a výdajích za rok 2019 mohou samostatně výdělečně činné osoby podat bez sankcí až do 3. srpna. Pokud zároveň k tomuto datu uhradíte i doplatek pojistného, bude prominuto penále.
Pozastavení EET
Po dobu mimořádných opatření a dalších třech měsíců bude pozastavené EET. Prominout plánuje vláda i červnovou zálohu na daň a pokuty za pozdní uhrazení daně z nemovitosti.
Ošetřovné pro OSVČ
Mimořádná opatření odhalila neopodstatněnou nerovnost mezi zaměstnanci a OSVČ. I když drobní podnikatelé platí zdravotní a sociální pojištění, na ošetřovné nemají nárok.
Ministerstvo průmyslu a obchodu se to pokusilo nahradit vypsanou výzvou „Ošetřovné“, na kterou dalo zatím 100 milionů korun.
Živnostníci mohou touto formou čerpat 424 korun za den, kdy se doma starají o dětí. Podmínky jsou stejně jako u ošetřovného pro zaměstnance – po celou dobu platnosti mimořádných opatření a lze čerpat na dítě do 13 let.
Maximálně tak mohou živnostníci od státu požadovat měsíčně 13 144 korun.
Žádosti začalo Ministerstvo průmyslu a obchodu přijímat v prvním kole od 1. dubna do 30. dubna.
Půjčky COVID
V současnosti (o půlnoci 3.4.) se uzavřelo druhé kolo vládou jištěných půjček COVID II.
Ministr průmyslu Karel Havlíček ovšem už v médiích mluvil o tom, že se připravuje další vlna programu COVID II, spuštěna by měla být někdy kolem 20. dubna.
Mimořádná okamžitá pomoc
Ministerstvo práce a sociálních věcí živnostníkům v problémech doporučuje využívat právě tuto dávku v případě, že vlivem opatření nemají peníze ani na základní potřeby.
Lze ji využít v několika situacích. Pro živnostníky bude nejvíce relevantní ten případ, kdy jsou postižení „vážnou mimořádnou událostí“ a jejich sociální a majetkové poměry neumožňují překonat nepříznivou situaci.
Více o mimořádné okamžité pomoci se dozvíte na stránkách Úřadu práce.
Další dávky pomoci
Srozumitelný a přitom detailní průvodce dalšími dávkami připravili experti z Centra pro společenské otázky a organizace IQ Roma servis. Živnostníci v problémech mohou dosáhnout ještě na dávky v hmotné nouzi (řeší akutní pokles příjmů a nemůžou uspokojit základní potřeby domácnosti nebo dávky státní sociální podpory (není na zaplacení nájmu). Odborníci upozorňují na to, že u těchto dávek může být problém nutnost mít aktivní živnostenské oprávnění.
Co dál lze využít?
Jsem pendler
Zaměstnanci, kteří jezdí žijí v Česku, ale za prací jezdí přes hranice, zažívají kvůli uzavřeným hranicím těžké časy plné nejistoty. Nevědí, jak dlouho budou hranice zavřené neprodyšně a jestli mají nárok na nějaké dávky v Česku, když pracují v zahraničí. Alespoň jedna dobrá zpráva pro ně je, že pendleři mají v Česku nárok na podporu.
Pamatuje na ně výjimka z nařízení Evropského parlamentu o koordinaci systému sociálního zabezpečení a mohou tak zažádat o dávky v nezaměstnanosti ve svém bydlišti.
Dávka se vypočítá z výdělku v zemi, kde pracovali. Základní podmínkou pro nárok na výplatu podpory v nezaměstnanosti je získání doby důchodového pojištění zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností v délce alespoň 12 měsíců za poslední 2 roky. A může jít i například o práci šest měsíců za hranicemi a šest měsíců v Česku.
