Na civilisty v Karabachu padají zakázané bomby. Genocida, říká Arménie

Na civilisty sužované bojem mezi Arménií a Ázerbájdžánem o oblast Náhorního Karabachu dopadají zakázané kazetové bomby. Obavy o zdraví běžných lidí, kteří jsou konfliktu nedobrovolnou součástí, vyjádřila organizace Amnesty International. Víkendové záběry z místa potvrzují použití kazetové munice ve Stěpanakertu, hlavním městě Náhorního Karabachu. Nekonkrétní počet obětí z řad civilistů potvrzuje i město Shushi.

Konkrétnější čísla o padlých vojácích přineslo ve středu ministerstvo obrany Náhorního Karabachu – v oblasti ovládané arménskými separatisty jich zemřelo dalších 40. Podle agentury Interfax tak stoupl počet obětí na straně Arménie od začátku bojů, tedy od 27. září, na 280 mrtvých.

Odborníci Amnesty International na krizovou reakci vystopovali zdroje víkendových záběrů z obydlených oblastí hlavního města a došli k závěru, že použitou zbraní je kazetová munice M095 DPICM izraelské výroby, zřejmě vystřelena ázerbájdžánskými silami. „Použití kazetových bomb je za jakýchkoli okolností podle mezinárodního humanitárního práva zakázáno, takže jejich použití k útoku na civilní oblasti je obzvláště nebezpečné a povede pouze k dalším úmrtím a zraněním,“ uvedl Denis Krivošejev, vedoucí Amnesty International pro východní Evropu a centrální Asii. „Kazetové bomby jsou ze své podstaty letální zbraně a jejich rozmístění v obytných oblastech je naprosto otřesné a nepřijatelné. S dalším stupňováním bojů musí být civilisté chráněni, nikoli záměrně zacíleni nebo bezohledně ohroženi.“

Konflikt mezi Ázerbájdžánem a Arménií je nejzávažnější za posledních více než 25 let. K jeho ukončení už v televizním rozhovoru vyzval také ruský prezident Vladimir Putin. Dle jeho slov je ve stálém kontaktu jak s arménským premiérem Nikolou Pašinjanem, tak s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem.

Arménský premiér Nikol Pašinjan ve středu akci Turecka a Ázerbájdžánu přirovnal k „teroristickému útoku“ a součásti arménské genocidy. „To, čemu čelíme, je ázerbájdžánsko-turecký mezinárodní teroristický útok,“ řekl Pašinjan pro Sky News. „Podle mě není pochyb o tom, že se jedná o politiku pokračování arménské genocidy a politiku obnovy turecké říše.“ Během arménské genocidy v letech 1915 až 1923 bylo zabito 1,5 milionu Arménů. Turecko připouští, že mnoho Arménů žijících v Osmanské říši bylo během první světové války zabito při střetech s osmanskými silami, popírá však jejich počet a že by šlo o systematické vyvražďování.

Připraveni k ústupkům pro dobrou míru jsou dle Pašinjana také Arméni v případě, že ustoupí i Ázerbájdžán. „Konflikt by měl být urovnán na základě vzájemných ústupků. Náhorní Karabach a Arménie jsou připraveny ke stejným ústupkům, ke kterým bude ochoten Ázerbájdžán,“ prohlásil Pašinjan během rozhovoru s AFP v Jerevanu. Válku podle arménského premiéra vyprovokovalo „aktivní zapojení“ Turecka, které v konfliktu poskytuje „naprostou podporu“ Ázerbájdžánu.

„Bez aktivního zapojení Turecka by tato válka nezačala. Je sice pravda, že ázerbájdžánské úřady aktivně podporovaly válkychtivou rétoriku během posledních 15 let, rozhodnutí zahájit válku však bylo motivováno plnou podporou Turecka,“ řekl. Pašinjan je nicméně přesvědčen, že Rusko by Arménii pomohlo a splnilo své spojenecké závazky, kdyby to situace vyžadovala.

Podle zdrojů agentury AFP opustila své domovy kvůli bojům až polovina obyvatel Náhorního Karabachu, tedy 70 000 až 75 000 lidí, z nichž 90 procent tvoří ženy a děti. „Z domovů odešlo 70 000 až 75 000 lidí, a to buď do vnitrozemí Arcachu (arménský název Náhorního Karabachu), nebo na jiná bezpečná místa mimo hranice tohoto území,“ sdělil zdroj AFP.

Konflikt na tomto území budí obavy také ze zapojení dalších cizích států – Turecko je solidární s Ázerbájdžánem, Arménie má uzavřenu obrannou smlouvu s Ruskem.

Íránský prezident Hasan Rúhání prohlásil, že boje mohou přerůst v regionální válku. Dodal, že Írán nedovolí, aby země posílaly k jeho hranicím teroristy. Syrský prezident Bašár Asad tentýž den řekl, že do Náhorního Karabachu odcházejí radikálové ze Sýrie, z rozdmýchávání napětí obvinil Turecko a za hlavního podněcovatele konfliktu označil prezidenta Erdogana. Podle šéfa ruské civilní rozvědky SVR se Náhorní Karabach může stát základnou teroristů, kteří odtud budou pronikat do Ruska.

Mezinárodní společenství republiku Arcach, kde žije něco přes 140 tisíc etnických Arménů, neuznává. Arménie a Ázerbájdžán vedou o toto území spor desítky let. Převážně arménské obyvatelstvo této oblasti se odtrhlo od Ázerbájdžánu na přelomu 80. a 90. let minulého století v krvavé válce, která si vyžádala asi 30 000 mrtvých a statisíce uprchlíků. V současné době se Náhorní Karabach a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje území za okupované.