Hlavní obsah

Na chytrou karanténu povolali mediky. Mají změnit „svět hygieny“

Foto: Profimedia.cz

Chytrá karanténa by se mohla plošně spustit nejpozději do konce dubna. Představuje naději na návrat do normálu (ilustrační snímek).

Naděje na zmírnění mimořádných opatření a návrat k běžnějšímu způsobu života. K plošnému a plnému zprovoznění takzvané chytré karantény pomohou i medici, kteří mají za úkol pracovat s novými nástroji.

Článek

Zhruba 130 proškolených mediků má pomáhat krajským hygienickým stanicím, aby se podařilo naplno spustit plán takzvané chytré karantény, klíčového projektu, díky němuž by se i přes pokračující hrozbu koronavirové nákazy mohla společnost vrátit do normálního provozu.

I díky nasazení mediků by plné nasazení chytré karantény v celé zemi mělo začít nejpozději do konce dubna.

„Je předpoklad, že systém se uvede do plné pohotovosti v horizontu dvou týdnů po Velikonocích,“ řekl Seznam Zprávám náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, který stojí v čele projektu.

Poprvé tak prozradil přesnější termín. Dosud odpověď zněla: „Po Velikonocích.“

Medici (jde o studenty Fakulty vojenského zdravotnictví v Hradci Králové Univerzity obrany v Brně) mají podle náměstka Prymuly sehrát roli jakési spojky mezi IT technologiemi a „světem hygienických stanic“.

Část mediků nastoupila na krajské hygieny během čtvrtka. Podle informací Seznam Zpráv začali pracovat kromě Jihomoravského kraje, kde se odstartoval pilotní test chytré karantény už na konci března, také například v Karlovarském nebo Moravskoslezském kraji.

Nové zajistí mladí

Práce mediků bude do velké míry spojená s obsluhováním nových nástrojů, které dala hygienickým stanicím k dispozici skupina COVID19CZ (jejíž součástí je mimo jiné i Seznam.cz).

Ta pro efektivnější sběr informací vyvinula například tvorbu takzvaných vzpomínkových map, které čerpají z polohových dat nakaženého, nebo call centrum – moderní technologii, jak obvolávat potencionálně nakažené.

„Pomáhají se vzpomínkovými mapami, protože jsou na to vyškolení. A obvolávají,“ líčí hlavní hygienička Jarmila Rážová, co je náplní práce mediků.

Odlehčí tak hygienikům, kteří se mohou věnovat dalším povinnostem.

„Například mladí medici nebudou dávat data do systému o infekčních nemocech. Rozhodně nemohou vydávat rozhodnutí o karanténách, ale pomáhají s komunikací s nakaženými, a urychlují tak práci pro kolegy epidemiology,“ pokračuje Rážová.

Hlavní hygienička společně s Romanem Prymulou připustila, že obavy zkušených pracovníků hygienických stanic z nových technologií byly jednou z „třecích plošek“, které se objevily během pilotního testování chytré karantény v Jihomoravském kraji.

„Už kolegové pochopili, že jim právě ty vzpomínkové mapy pomáhají rychleji provádět epidemiologické šetření. Během čtvrtka jsme je také začaly využívat. Vidím to pozitivně,“ dodala Rážová.

Systém chytré karantény by měl po Velikonocích začít nabíhat i v dalších krajích. Podle Romana Prymuly a hlavní hygieničky by se měl už v průběhu svátků nový systém začít zavádět po Jihomoravském kraji i v Moravskoslezském kraji a v Praze.

Seznam Zprávám Roman Prymula také připustil, že celý projekt se dostal oproti předpokladům z konce března zhruba do dvoutýdenního skluzu.

„Ten projekt, pokud je na papíře, vypadá relativně jednoduše, ale ukázalo se, že je to velmi komplexní záležitost,“ říká Prymula a stav před dvěma týdny přirovnává k situaci, kdy má člověk dokumentaci ke stavbě domu.

„Neznamená to, že tam za dva dny bydlíme. Je tam celá řada procesů. Je to napříč institucemi, které fungují velmi odlišně. Záchranka funguje ve velmi urgentním módu, krajské hygienické stanice postupují systematičtěji a v delších časových režimech. Pak jsou tady představitelé IT, kteří uvažují systémově, ale nevidí, že s tím musí naučit lidi, pro které je to něco nového. Nejsou to stroje,“ shrnuje Prymula.

Doporučované