Článek
Srbské úřady potvrdily, že od roku 2015 zemřelo jen v Srbsku 68 uprchlíků, ale předpokládá se, že skutečný počet je ještě mnohem vyšší. Například hřbitov v srbském městě Sidu se stal poslední zastávkou pro několik migrantů. „Tyto lidi jsem neznal, ale vím, že to byli uprchlíci. Možná z mé země. Utekli a zemřeli na cestě. Je to pro mě těžké, když vidím tyto hroby. Chceme také jít dál. Na této cestě je se mnou moje malá dcera a já se obávám, že by se nám mohlo stát něco pdobného,“ říká v reportáži Tsia Mustafapoor, který se do Evropy vydal z Íránu. Od začátku migrační vlny v roce 2015 se snažilo přejít přes balkánské země do EU více než milion uprchlíků. Některým se to podařilo, ale většina zůstala v místních utečeneckých táborech. Jeden z afghánských migrantů - Ihsanullah - přišel během cesty o svého přítele, se kterým se vydal pěšky přes Írán.
„Cesta byla opravdu náročná, a když jsme došli na vrchol jedné hory, můj přítel tam spadl dolů. Když jsme se k němu dostali, byl už mrtvý. Někteří z mých přátel pořídili pak alespoň jeho fotografii a poslali ji jeho rodině. Nebyla žádná možnost, jak jeho tělo dostat zpátky domů. Pohřbili jsme ho tam a kolem hrobu položili kameny. Poté, co jsme se za něj pomodlili, pokračovali jsme v cestě,“ říká Ihsanullah. Hlavními příčinami úmrtí migrantů jsou vyčerpání, nemoci, nehody jako třeba utonutí během přechodu řeky a nově také úmrtí na covid-19. „Moje žena, její otec a také její matka zemřeli během cesty. Umřeli, protože byli nemocní. Před dvěma měsíci. Možná dostali covid. Proto nosíme masky, protože se bojíme,“ svěřuje se reportérům jeden ze syrských uprchlíků. Humanitární organizace No Name Kitchen, která se snaží uprchlíkům pomáhat, pořádá za lidi, kteří zemřeli daleko od svého domova, vzpomínkové akce. Tentokrát se lidé shromáždili na počest mladého Syřana, který se jmenoval Mohamed.
„Zemřel poblíž vlakového nádraží v Sidu. Jsme tu s jeho přáteli z tábora Principovač, který leží nedaleko odsud, abychom mu vzdali vzpomínku. Děláme tuto akci také pro jeho rodinu. Celé to natáčíme. Video jim pak pošleme, abychom jim ukázali, že i když tu nemohou být, tak jsme ho nenechali odejít bez řádného rozloučení,“ říká Anke Vandereet ze společnosti No Name Kitchen. Srbští představitelé tvrdí, že se snaží kontaktovat rodiny mrtvých, ale jejich ostatky se do jejich původních zemí posílají jen zřídka. Pohřební obřady pro muslimské migranty zde vede místní imám. „Mám za sebou asi 20 pohřbů, ale pravděpodobně jich bylo mnohem více, protože já nejezdím ani na jih, ani na sever Srbska. Myslím, že většina z nich byli Afghánci. Pak také nějací Syřané, Libyjci a Íránci,“ vysvětluje imám Kasim Zlatič. Tisíce migrantů teď žijí v srbských utečeneckých táborech a EU pro ně zůstává uzavřena. Oni ale stále riskují vše, aby mohli žít svůj vysněný lepší život na Západě.
Více v úvodním videu. Další reportáže z produkce RFE/RL najdete zde.
