Článek
Čím dál vzácnější jsou požadavky na výrobu například oranžových, fialových nebo pastelových PET lahví. Naopak regály víc svítí základními barvami – modrou a zelenou. Ideální volbou je čirá lahev.
„Zákazníci napříč trhem omezují portfolio barev. Přemýšlejí v tuto chvíli, jak zredukovat počet barev, a když už třeba mají zelenou, tak jdou do světlejšího odstínu,“ popisuje jeden z trendů Jan Daňsa, ředitel české filiálky rakouské společnosti Alpla, která vyrábí v továrně v Bystřici u Benešova PET lahve pro mnoho nadnárodních firem. Mezi zákazníky jsou například společnosti Coca-Cola, Pepsi Cola, Kofola, Unilever nebo Mattoni. Barevné lahve podle něj komplikují recyklaci.
Pokračuje také trend odlehčování lahví kvůli úspoře emisí CO2. Zájem roste i o recyklované PET lahve, které zatím nejsou povinné, ale od roku 2025 budou. Šéf bystřické fabriky čeká, že se to postupně promítne do vyšších cen nápojů, protože recyklát je o 40 až 100 procent dražší než základní surovina.
Plasty se v posledních letech staly skoro sprostým slovem. Je to vidět i na klesajícím zájmu výrobců o PET lahve?
Moc ne. Loni kvůli pandemii nemoci covid-19 naopak některé segmenty začaly více používat plasty. Výrazný nárůst byl v kosmetice, ve výrobě dezinfekcí a také pivním průmyslu, protože pivo se neprodávalo v hospodách. Vnímáme veřejný tlak na plasty, ale ty mají svou výhodu. Z hlediska recyklace je to jeden z nejlepších materiálů na trhu.
Některé české pivovary však začaly ustupovat od PETu. Pro pivo je to nejméně vhodný obal. Lídr trhu Plzeňský Prazdroj loni přestal stáčet do PET lahví Radegast a Gambrinus. Do konce příštího roku budou následovat další značky.
U ostatních zákazníků, se kterými spolupracujeme, zatím pokles PET v tuto chvíli nevnímáme. Ale vidíme, že zákazníci přemýšlejí nebo už používají ve svých lahvích recyklovaný PET (rPET).
S tímto materiálem koketuje Kofola nebo Mattoni, ale je to v začátcích. Kdo další má zájem nebo už rPET lahve vyrábí?
Máme také velké pivovary v Čechách a na Slovensku, které už rPET několik let používají. Výrobci přemýšlejí o správném podílu materiálu. Diskutují minimálně o 25 až 30 procentech, což bude povinnost. Většina našich zákazníků z řad nadnárodních firem i lokálních firem už recyklovaný PET používá nebo na něj aktuálně přechází.
Evropská směrnice o jednorázových plastech požaduje, aby v roce 2025 byly nápojové PET lahve ze čtvrtiny vyrobeny právě z recyklovaného PET materiálu (rPET), v roce 2030 už z 35 %. Vidíte již silně rostoucí poptávku po rPETu?
Vidíme. Loni jsme v závodě v celkovém objemu výroby zpracovali kolem 13 procent rPETu, předpokládám, že letos to bude ještě více. V tomto roce vidíme větší nárůst poptávky, ale stále z hlediska masovější výroby budeme narážet na cenu. Příměs recyklovaného materiálu zatím není povinná a zákazníci poptávající obaly s rPET mohou být dnes cenově trochu v nevýhodě. Pokud bude muset mít každý ve svém portfoliu 25 procent rPETU, je to v pořádku.
Jak drahý je vlastně rPET z hlediska výroby a povede legislativa ke zvýšení ceny nápojů?
Určitě ano. Na konci loňského roku byl rPET dvakrát dražší než základní materiál. Trochu se to srovnalo a dnes je asi o 40 procent dražší. Myslím, že na této úrovni cena zůstane. Vyšší cena zohledňuje například vyšší náklady na sběr a třídění. Technologie zpracování je poměrně náročná, pokud potřebujete získat materiál pro přímý styk s potravinami. Dle EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) může být použit pro potravinářství rPET, který má maximálně do 5 procent původ z nepotravinových PET obalů.
Kolik v ceně nápoje tvoří obyčejná PET lahev a kolik rPET?
Záleží, kolik použijete rPETu. Pokud použijete 25 procent a surovina je dvakrát dražší, tak se to dá snadno spočítat. Obyčejná PET lahev tvoří v ceně nápoje v průměru 1 až 2 koruny, ale záleží na řadě faktorů včetně hmotnosti.
Ředitel Alpla Česká republika Jan Daňsa.
Už několik let je trendem snižování hmotnosti obalů. Máte ještě kam jít?
Máme relativně dost zákazníků, kde je stále pro úpravy prostor. A není to jen o tom, že ze současné lahve srazíme dva gramy. Někde narážíme na limity a musíme udělat designové úpravy lahve. Třeba musíme trochu přidat na lahvi více žebrování, vytvořit zpevňovací kroužky, aby se lahev nebortila. Musíme brát také v potaz, že použijeme rPET. Už při designu myslíme na to, že v lahvi bude minimálně 25 procent recyklátu. Dalším trendem je ekomodulace.
Co je to?
Cílem ekomodulace, nové legislativní úpravy, je motivovat výrobce k takovým typům obalových materiálů, které jsou co nejvíce šetrné k životnímu prostředí a jsou maximálně recyklovatelné. Zákazníci napříč trhem omezují portfolio barev. Přemýšlejí v tuto chvíli, jak zredukovat počet barev, a když už třeba mají zelenou, tak jdou do světlejší zelené.
Proč?
Kvůli recyklaci. My vykupujeme na trhu čiré, světle modré a světle zelené lahve. A ve chvíli, kdy k nám přijdou fialové, oranžové a jiné barvy, tak je špatně uplatníme jako recyklát a jejich použití bude omezené. Při výrobě čiré lahve nemůžete přidat rozdrcenou oranžovou, zanechá tam stopy. Proto je příklon k čirým barvám a jejich sjednocení. Místo abyste měl v portfoliu dvacet různých barev lahví od oranžových po různé pastelové, stoupá oblíbenost základních barev. Ideální jsou čiré lahve.
Uvítali byste zavedení vratných PET lahví, které prosazuje výrobce Mattoni, i když Ministerstvo životního prostředí je proti?
Díváme se na to z pozice výrobce rPETu. Pro nás je důležitá dostupnost materiálu na trhu ve správné kvalitě, objemu a rozumných cenových relacích. U vratných PET lahví je nutné zmínit, že tyto lahve se znovu nevymývají a pak neplní tak jako skleněné lahve, ale jsou vždy rozdrceny, jako všechny již jednou použité PET lahve.
Je na trhu dost materiálu?
Myslím, že ano. Ale musí se správně nastavit toky tak, aby se materiál neztrácel v jiných průmyslech.
Je možné rPET opět zrecyklovat k výrobě regranulátu pro další recyklovanou lahev?
Ano, je to možné. My stahujeme z trhu lahve, ale přitom nepoznáme, jestli už obsahují nějaké množství rPETu.
