Některým hygienám jsem musel pohrozit kárným řízením, říká Vojtěch

Počet nakažených prudce roste. Některá opatření měla přijít daleko dřív, tvrdí část odborníků. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha se mělo přijmout plošnější opatření ohledně nošení roušek ve vnitřních prostorách už v půlce srpna. Proti se mu ale postavil premiér Andrej Babiš.

Ministr Vojtěch to v rozsáhlém rozhovoru hodnotí jako chybu. „Zpětně mohu říci, že jsem na tom měl trvat více, ale bohužel můj názor nebyl podpořen,“ říká Seznam Zprávám.

Vojtěch ale také popisuje problém s některými krajskými hygienickými stanicemi, které bylo těžké dotlačit do toho, aby se zapojily do jednotného systému. „Byl na ně proto vyvíjen tlak a já jsem opakovaně jednal s některými řediteli, aby se do systému zapojili. Snažili jsme se také využít všechny možnosti, které podle služebního zákona máme, takže jsme jim například dali služební příkaz, jak mají postupovat, a nakonec jsme pohrozili kárným opatřením,“ popisuje.

19. srpna jste oznámil plošnější nošení roušek. Posléze se ale opatření zmírnilo po kritice premiéra Andreje Babiše. Byl jste jediný, kdo toto opatření chtěl? Prosazovali to i ostatní epidemiologové?

Neprosazovali to, a to byl právě problém té debaty, kterou jsme tehdy vedli. Na jednání s Centrálním řídícím týmem tehdy chyběl pan Rastislav Maďar a jediný, kdo to prosazoval, jsem byl nakonec jenom já a kolegové měli názory takové, že plošnější zavádění roušek by proběhnout ještě nemělo. Názory tak na toto opatření nebyly jednotné a neprosadilo se to.

Proč vás premiér nebral vážně? Bylo to tím, že se vás nezastali ostatní? Nebo proč na vás nedal?

Já si myslím, že on v tu chvíli čekal, že návrh bude podpořen přítomnými odborníky, což se bohužel z nějakého důvodu nestalo. Kdyby tam od všech zcela jednoznačný názor zazněl, tak by bylo snazší ho prosadit. V tu chvíli ale jednotný názor ještě nebyl, i když jsem upozorňoval na to, že po létě může dojít k nárůstu. Byť jsem nečekal, že bude tak vysoký.

Neměl jste na tom více trvat a pohrozit premiérovi případně svým odchodem?

Zpětně mohu říci, že jsem na tom měl trvat více, ale bohužel můj názor nebyl podpořen. Těžko se k tomu ale vracet. Možná jsem měl jít proti všem a prosadit opatření tak či tak, ale to se nestalo. Ale i tak se tehdy zavedlo povinné nošení roušek na úřadech či v městské hromadné dopravě.

Od Ladislava Duška, který vede Ústav zdravotnických informací a statistiky, dostáváte data a prognózy. Věděli jste na základě nich, že situace začátkem září takto vyeskaluje?

To, že čísla na podzim vyskočí, jsme říkali od začátku. Celou dobu jsme upozorňovali na to, že s podzimem přijdou respirační choroby a s tím dojde k vyšším počtům nakažených oproti květnu nebo červnu. A už v červenci jsem říkal, že musíme počítat s tím, že se na podzim roušky vrátí. Ale jak přesně se bude situace vyvíjet - i na základě dat, jsme nedokázali stoprocentně říct nikdo. Je pravda, že zhoršení situace nastalo dřív, než jsme čekali. Že 1. zářím to takto rapidně poroste, to bylo pro každého překvapující.

Během první vlny epidemie se na vás tlačilo, abyste vyjmul krajské hygienické stanice ze služebního zákona, protože některé hygieny nekooperovaly tak, jak se po nich chtělo. V čem byl problém?

Krajských hygienických stanic máme čtrnáct a nechci je házet všechny do jednoho pytle, takže se nedá říct, že ten problém byl ve všech hygienách stejný. Ale ano, máte pravdu, že na některých hygienách se odmítali zapojit do celého systému. Byl na ně proto vyvíjen tlak a já jsem opakovaně jednal s některými řediteli, aby se do systému zapojili. Snažili jsme se také využít všechny možnosti, které podle služebního zákona máme, takže jsme jim například dali služební příkaz, jak mají postupovat, a nakonec jsme pohrozili kárným opatřením.

Vyjmout krajské hygienické stanice ze služebního zákona se ale nedá udělat ze dne na den. Je s tím spojena celá řada dalších oblastí, hygieny vedou celou řadu jiných agend a správních řízení, která se řídí podle správního řádu. Takže si myslím, že je to skutečně o tom, aby se ředitelé podřídili tomu, že tady je nastavený nějaký systém a oni jsou povinni ho dodržovat. Ředitelům jsem jasně řekl, že to tak bude a případně se to bude řešit kárným opatřením.

Hygieny ale spadají pod hlavní hygieničku Jarmilu Rážovou, tlačila na ně i ona?

Problém je, že pracujeme s nějakým systémem, který je tady nastavený dvacet let. A změnit ho a změnit myšlení lidí není snadné. Je to o permanentním tlaku, a to jsme s paní Rážovou dělali. Ale neviděl bych to černobíle, většina hygien problém neměla, ale pak jsou tady hygieny, kde ten problém byl větší, a to jsme řešili a byla snaha hned od začátku, aby vše bylo centralizováno. Je také důležité říct, že takový nápor, co mají hygieny s pandemií, nikdy nezažily.

Ve čtvrtek bylo přes tři tisíce nakažených. Jeden nakažený má průměrně 4,5 kontaktu, což v celkovém počtu vyvolá 17,5 tisíce lidí, které musí hygieny obvolat. Obvolalo se kolem sedmi tisíc a zbytek se nestihl. Počty ale budou přibývat, jak se zajistí, aby se stíhalo trasovat?

Je pravdou, že počty mohou přibývat, ale také nemusí. V pátek jsme zaznamenali pokles pozitivních osob zhruba o tisíc, takže to pak také bude hrát roli na počtu, který se musí navolat. Ale právě proto musíme zavádět protiepidemiologická opatření, aby čísla nebyla vyšší a hygieny to stíhaly. Hygienám jsme poslali posily a tento týden se školí dalších 200 lidí, aby do hygien nastoupili. Může se to zdát jako malé číslo, ale pokud pak skutečně trasují a navolávají, tak jsou schopni udělat velký počet hovorů. Do toho se nám nabízí i operátoři ze soukromých firem, které zapojujeme. Domnívám se, že pokud se nám bude dařit navyšovat kapacity trasovačů, tak to můžeme zvládnut, i pokud počty budou kolem tří tisíc nakažených denně.

Existuje limit, který když se překročí, tak se trasování vzdá? Nebo jak ten rozjetý vlak uhlídáte?

Světová zdravotnická organizace doporučuje trasovat, testovat a dávat lidi do karantény a zpřetrhávat ty řetězce nákazy, takže to je ten cíl. Proto musíme dělat ta opatření, aby čísla nerostla, a pak se to zvládne.

Proč ale k posilování hygien dochází až teď?

V době první vlny byly počty nakažených jiné, takže to hygieny zvládaly bez větších problémů. Když se například podíváme na jaro, tak tam byl jeden den největší počet nakažených 375 a od té doby to klesalo, takže to hygieny zvládly i v těch tehdejších menších kapacitách. Jak se ale nemoc vyvíjela, tak jsme na situaci reagovali. Vláda schválila začátkem prázdnin 134 lidí do hygien, pomáhá armáda, medici a další.

V nemocnici leží dosud nejvíce lidí s virem. Padl rekord z první vlny. Jsou zdravotnická zařízení připravena na nápor covid pozitivních?

Nejzásadnější je pro nás počet míst pro pacienty s nemocí covid-19 v těžkém stavu. S šéfem klinické skupiny, panem profesorem Černým, tak soustředíme právě sem veškeré síly, protože ten systém musí fungovat jako hodinky. Nemůže se stávat, aby se nevědělo, jaká je kapacita v nemocnicích pro covid pozitivní, nebo aby záchranná služba nevěděla, kam pacienta směřovat. Zatím je ale vše v pořádku, včera proběhl videocall s řediteli nemocnic, které spadají pod ministerstvo. Během toho jsme rozebírali situaci, jak na tom jsou, a žádný z ředitelů zatím neindikuje, že by byl problém s kapacitami a všichni se připravují na horší scénáře.

O tom, že záchranná služba nevěděla, kam směřovat covid pozitivního pacienta, jste se dozvěděl údajně minulou středu. Mělo se jednat o to, že nedocházelo k výměně informací o infekčních lůžkách. Už je tento problém vyřešen?

Řešilo se to, já jsem se to dozvěděl a překvapilo mne to, protože jsme záchranné služby zapojily. Problém ale v tomto případě nebyl na naší straně, ale na straně některých záchranek, které se do systému nezapojily. V tu dobu byla do systému zapojena zhruba polovina krajských záchranek a zbytek v té době ještě ne. Teď by ale mělo být vše vyřešeno a všichni by měli být v systému a záchranky už ten přehled mají.

Zvýší se kapacity testování?

Testy navyšujeme stále. Tento týden padl rekord, když jsme otestovali přes 22 tisíc lidí, takže i v tomto směru dochází k navyšování. Máme cíl testovat denně přes 25 tisíc lidí, takže se tomu blížíme, ale je jasné, že pokud to bude nutné, tak budeme muset navýšit testování až ke třiceti tisícům. Ale i laboratoře mají své limity, protože při klasickém PCR testování jeden test zabere zhruba šest hodin - a to je limitace kapacit. Slibujeme si proto hodně od nových testů. Jako jsou například LAMP testy, u kterých by vyšetření mělo probíhat maximálně do hodiny. V takovém případě může dojít ke znásobení kapacity.

Bude docházet také k navýšení odběrových míst?

I v tomto případě dochází k navýšení. Zatím máme 123 odběrových míst a v Praze se otevírají další tři. Ale budeme pracovat na dalším navyšování.

Hlavní epidemiolog Institutu klinické a experimentální medicíny Petr Smejkal pro Český rozhlas řekl, že v první vlně lidé byli zodpovědní a společnost v tomto směru nebyla polarizovaná. K čemuž teď dochází především proto, že řada autorit i z řad lékařů problém nemoci bagatelizuje. Jak chcete společnost přesvědčit, aby nemoc brala vážně a chovala se zodpovědně?

Je to samozřejmě složité, protože situace se oproti jarnímu vývoji změnila. Laická i odborná veřejnost měla v první vlně homogennější názory. A i zaváděná opatření veřejnost přijímala snazším způsobem. Nyní jsou ale názory i z řad odborníků polarizované a řekl bych, že v některých případech jsou názory zcela odlišné na to, jak se k nemoci stavět.

Velmi těžko se v tom tedy pohybuje, protože experti své různé názory prezentují v médiích a pro běžného člověka je pak komplikované se v tom vyznat, takže to není lehké a já stále říkám, že nemáme tu nemoc bagatelizovat, ale na druhou stranu nemáme nikoho strašit. Musíme k tomu přistupovat zodpovědně, protože víme, že tato nemoc může způsobit problémy. Nejsem ale zastáncem toho, abychom dělali plošný lockdown jako na jaře.

Pan Smejkal také říkal, že by pro lidi bylo srozumitelnější, kdyby se řeklo jasné opatření: Roušky budou až do jara. Lidé by pak měli jasno.

Tak pokud jde o roušky, tak já jsem byl ten, kdo avizoval, že lidé by měli počítat s tím, že roušky budou muset mít nasazené až do konce března, kdy končí chřipková epidemie. Ale to, že to v tu dobu nebylo akceptováno, protože venku bylo 35 stupňů a lidé si to nedokázali představit, tak to byla druhá věc. Je ale potřeba říct, že pokud se přijmou opatření a lidé se budou chovat zodpovědně, tak to zvládneme.