Článek
Při pandemii se vylepšily rodinné rozpočty. Rozhodující bylo první čtvrtletí roku 2021, které zvýšilo průměrnou hrubou mzdu na 35 825 korun, proti stejnému období roku 2020 reálně o procento. To není převratný nárůst, ovšem ve stejné době se snížily daně z příjmu. Čistá mzda tím vyrostla o dalších pět procent, v případě průměrného Čecha o 2466 korun.
Pro někoho byl home office posledním možným pokusem, jak ve svém oboru přežít, jiní museli zkombinovat práci na dálku s výukou dětí, pro značnou část zaměstnanců však bylo pár hodin týdně na gauči před obrazovkou jen formálním zdůvodněním měsíců placeného volna. Všem bez rozdílu se však příjmy zvýšily jako v časech největší konjunktury na počátku roku 2018.
Srovnání údajů Českého statistického úřadu odhaluje paradox současného stavu. V roce 2018 rostla ekonomika meziročně o pět procent a při nedostatku pracovních sil se mzdy zvýšily o další procento navíc. Pro první čtvrtletí roku 2021 platí pandemické pravidlo, že hospodářství zamrzlo na výkonu o pět procent nižším než ve srovnatelném období roku 2019. Během tří měsíců nepřetržitého lockdownu, při kterém značná část populace nechodila do zaměstnání, se však zásahem vlády a parlamentu čisté mzdy zvyšovaly stejně příkře jako před třemi lety.
Není divu, že právě platy a jejich státní podpora jsou hlavní příčinou rekordního rozpočtového schodku, který už koncem května dosáhl 255 miliard. Nejde jen o ztráty na straně příjmů způsobené snížením daňové sazby. Na podporu pro své pracovníky měly nárok podniky, plánované i mimořádné příplatky inkasovali státní zaměstnanci.
V oboru ubytování, restaurací, obchodu nebo dopravy státní pomoc skoro vyrovnala výpadek způsobený uzavřením provozoven. V nemocnicích a sociálních ústavech z první linie pandemického boje, ale také v zavřených školách a úřadech rostly mzdy během krize neobvyklým tempem okolo deseti procent. Trend pokračoval i v prvním čtvrtletí 2021, přinejmenším veřejných institucích a také u IT firem rostly hrubé mzdy rychleji než inflace. U úředníků a policistů platy za inflací zaostávaly, přesto také jim pokles reálné mzdy víc než nahradila sleva na daních.
Ještě vyššímu meziročnímu růstu reálných platů v druhém čtvrtletí zřejmě nezabrání ani inflace, která už dosahuje úrovně tří procent. Současné mzdy se totiž budou srovnávat s nižší základnou z loňského druhého čtvrtletí, jediného období pandemické krize, kdy se mzdy snížily. Zároveň posílí vliv daňových škrtů. V prvním čtvrtletí se sleva neprojevila úplně, protože lednové mzdy se počítaly podle starých pravidel.
