Článek
Jen ve dvou krajích během roku 2017 (tedy mezi prvním a čtvrtým čtvrtletím) zůstaly nájmy na stejné úrovni.
Ve většině vzrostly o čtyři až osm procent. Ve třech regionech dokonce o více než desetinu, přičemž v Olomouckém kraji dokonce o necelých 17 procent. Vyplývá to z údajů developera Trigema, který čerpá údaje z přibližně 20 tisíc online inzerátů.
Takový růst potom nedorovnají ani čím dál lepší výplatní pásky. Seznam porovnal, jak si vedly v jednotlivých krajích v rodinném 75metrovém bytě s průměrným nájmem rodiny se dvěma průměrně vydělávajícími členy.
Ve čtyřech regionech v loňském prvním čtvrtletí padla jen na samotný nájem měsíčně víc než třetina příjmů rodiny. Srovnání (nájmů a mezd) ve čtvrtém kvartálu loňského roku dopadlo o něco lépe - za to ale částečně může vánočními prémiemi zkreslená mzda.
Podobnou metriku počítá Ministerstvo práce a sociálních věcí pro kvalifikaci k příspěvku na bydlení. Čisté rodinné příjmy ale porovnává s celkovými náklady na bydlení - tedy i platbami za služby, energie a příspěvky do fondu oprav.
Pokud zohledníme i tyto platby (a přičteme k nájmům konzervativní 3000 korun), dostanou se rodiny se dvěma průměrnými mzdami ve všech regionech u výdajů na bydlení nad 30 procent. Tedy nad hladinu, která stačí na finanční pomoc od státu. Tři kraje a Praha se potom pohybují velmi blízko hranice 40 procent.
Tu přitom stanovila exministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová jako jednu z podmínek pro přidělení sociálního bytu v (nakonec neúspěšném) návrhu zákona o sociálním bydlení.
Kolik v kterém kraji stojí průměrný nájem a jak to kde vychází při porovnání s průměrnou krajskou mzdou, najdete přehledně ve videu v úvodu článku.
