Mzdy rostly pořád rychle, na konci roku 2020 o 6,5 procenta

Ve 4. čtvrtletí 2020 vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců proti stejnému období předchozího roku o 6,5 procenta na 38 525 korun, po odečtení inflace vzrostla o 3,8 % .

Za celý rok mzda stoupla meziročně o 4,4 procenta na 35 611 korun, reálně byla vyšší o 1,2 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl ve čtvrtém kvartálu meziročně o 5,4 procenta na 32 870 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 16 356 Kč a 63 781 Kč měsíčně.

U mužů medián mezd dosáhl 35 129 korun, u žen byl 30 281 korun. Mzdy ale v posledním čtvrtletí rostly rychleji ženám. Jejich medián se zvýšil o 6,5 procenta, u mužů o 3,8 procenta.

„Ženy jsou na jednu stranu vytlačovány z trhu práce, na stranu druhou jim v posledním čtvrtletí loňského roku rostly rychleji mzdy. Medián mezd u žen meziročně vzrostl o 6,5 %, u mužů pouze o 3,8 %. Jedním z důvodů může být to, že ženy často pracují ve školství či ve zdravotní a sociální péči, kde se zvýšily platové tarify. Zdravotníci pak navíc dostaly na podzim i mimořádné tzv. covidové odměny,“ říká Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.

Reálný růst mzdy ve čtvrtém čtvrtletí o 3,8 procenta byl nejvyšší za celý loňský rok. V prvním kvartálu se mzda po započtení inflace zvýšila o 1,5 procenta, ve třetím o 1,8 procenta a ve druhém čtvrtletí dokonce meziročně klesla o 2,3 procenta.

Stalo se tak poprvé od konce roku 2013, kdy byl ale meziroční index zkreslen tehdejší daňovou úpravou. Analytici pokles ve druhém čtvrtletí loňského roku připisovali dopadům šíření koronaviru a poměrně vysokému růstu spotřebitelských cen.

Nejvyšší mzdy byly loni v oboru informačních a komunikačních činností, kde lidé brali průměrně 62 148 korun měsíčně. O necelé tři tisíce korun méně dostávali zaměstnanci v peněžnictví a bankovnictví.

Nejvíce ale v loňském roce postiženém koronavirovou epidemií rostly mzdy ve zdravotní a sociální péči. Lidé v těchto oborech brali průměrně 41 290 korun, o 13,8 procenta více než o rok dříve. Mzdy naopak klesly v oblasti nemovitostí nebo v pohostinství. Restaurace musely být velkou část loňského roku zavřené, fungovala jen výdejní okénka.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy vývoji mezd znatelně pomohla vládní podpora zaměstnanosti v podobě programů typu Antivirus. I v době pandemické krize tak situace v podstatné části pracovního trhu zůstala napjatá, což nakonec neumožnilo přílišné snížení tlaku na růst mezd.

„Mzdy citelně rostly nejen ve veřejné sféře nebo v privátních sektorech typu IT, ale i v sektorech typu průmyslu nebo stavebnictví, kde přitom klesala zaměstnanost. Její pokles však nebyl natolik výrazný, aby tlak na růst mezd zvolnil,“ říká ekonom.

„Pokud už k propouštění docházelo, týkalo se zejména skupin pracovníků s nižším příjmem, což tlak na růst průměrně mzdy dále zesílilo. Důsledkem propouštění pracovníků spíše s nižším příjmem je i to, že růst mediánové mzdy ve čtvrtém čtvrtletí poměrně výrazně zaostal za růstem mzdy průměrné o více než jeden procentní bod, což je nejvíce od posledního čtvrtletí roku 2012,“ dodal Lukáš Kovanda.

A jak by to mělo být s růstem průměrné mzdy v letošním roce? „Letos by měla průměrná mzda reálně růst tempem mírně překračujícím jedno procento. Je však třeba počítat také se scénářem takovým, že reálná mzda letos poroste pomaleji než loni, a to i z důvodu stále výrazné inflace,“ upozorňuje ekonom Trinity Bank.

„Její jádrovou složku totiž z podstatné míry pohání právě mzdový růst. Pokud je stále mzdová dynamika silná, znamená to další proinflační tlak pro letošní rok,“ doplnil Kovanda.

Jádrová inflace přitom stále roste tempem vysoko nad třemi procenty, takřka nejrychleji za celé období od roku 2007. Čerstvá data k průměrné mzdě tak zvyšují pravděpodobnost, že Česká národní banka už letos zvýší svoji základní úrokovou sazbu, aby tak zmírnila inflační tlaky, odhaduje odborník v závěru.