Mzdy porostou letos o 5 %. V březnu hrozí vlna výpovědí, říká Středula

Ne každý podnik covidem strádá, Středula proto nevidí důvod pro snižování mezd. Upozorňuje, že některé firmy se schovají za snížení daní, které vylepší čistou částku na výplatnici, a zaměstnancům na hrubé mzdy sáhnou. Jako příklad uvedl České dráhy, které 700 zaměstnancům zejména v managementu sníží mzdy o desetinu. „Můj pocit je, že toho využily. A nemyslím si, že je to v pořádku,“ říká v rozhovoru, který si celý můžete pustit ve videu.

K tomu, aby firmy letos ušetřily na výplatách, protože je za ně už zvýšil stát, navedl podle odborového předáka firmy sám premiér Andrej Babiš (ANO). „To je navádění vedení firem: nezvyšujte zaměstnancům mzdy, my uděláme daňovou manipulaci, která zvýší čisté mzdy,“ vadí Středulovi.

Pokud se nestihne dokončit kurzarbeit, hrozí podle Středuly už v březnu vlna výpovědí. Na úřadech práce může přistát až 80 000 lidí z restaurací, služeb a cestovního ruchu. Každému, kdo se rekvalifikuje, navrhují odbory každý měsíc podporu vyšší o pět tisíc.

Využily České dráhy daňového balíčku k tomu, aby mohly bezbolestně snížit lidem platy?

Já vám řeknu můj pocit, protože ČMKOS nepůsobí u Českých drah. Ale můj pocit je, že toho využily. A nemyslím si, že je to v pořádku. Protože ten problém, který mají České dráhy, je tak veliký, že to rozhodně nejde vyřešit touto cestou. Navíc nevidím důvod, proč by měl být covid, který tady ty problémy způsobil, k tíži zaměstnanců. Navíc je to podnik, který je vlastněn státem. Stát a Ministerstvo dopravy by měly jednoznačně učinit takové kroky, aby to zaměstnanci nepocítili. A aby se hledaly možnosti řešení v jiných částech hospodaření Českých drah.

Takže by snížení mezd Ministerstvo dopravy nemělo dovolit?

Ministerstvo dopravy má své zástupce v orgánech společnosti, takže předpokládám, že to řešit určitě bude, a nebo to mělo řešit už průběhu. Ministr dopravy se jmenuje Karel Havlíček, předpokládám, že to řeší dlouhodobě. Protože situace v Českých drahách se neodehrála v závěru roku, ale děje se v průběhu celého roku. Snížení mezd zaměstnanců neodpovídá realitě a není to zrovna to, co by mělo vyřešit problém Českých drah.

Realita je ale taková, že České dráhy neměly dobrý rok. Tržby jim spadly o více než čtyři miliardy korun. Vlakem loni cestovalo totiž až o 90 procent lidí méně než ten předtím. Takže úspory jsou logické, ne?

Úspory jsou logické, ale proč první, co se v této chvíli komunikuje, jsou úspory na vrub zaměstnanců, kteří nejsou těmi, co to způsobili? Je to covid, který způsobil ten problém. Uzavřeli jsme ekonomiku.

Na druhou stranu jde o desetinu zaměstnanců. Šéf Českých drah Ivan Bednárik tvrdí, že ti ostatní zase dostanou něco málo přidáno.

Přidáno manipulací s daněmi, a nebo přidáno proto, že si to zaslouží? Jestliže budou propouštět, tak je zřejmé, že to přenášejí na zaměstnance. V prvé řadě se to bude týkat zřejmě těch, kteří ten podnik řídí, a mělo by se jich to bezprostředně týkat.

Ono se jich to týká, snížení mezd se dotkne především toho managementu. Neobáváte se, že by se teď firmy podobně jako České dráhy mohly vymlouvat na nižší daně a snižovat platy?

Samozřejmě může tam být nebezpečí. Je to potřeba řešit, ať už v souvislosti s kolektivním vyjednáváním tam, kde máme odborové organizace…

A máte odtamtud nějaké takové signály?

Viděl jsem informaci z jedné firmy v jižních Čechách, která bude zvyšovat tarifní mzdy dokonce o 10 procent.

V jakém oboru?

Ve strojírenství. Je výborná zpráva, že ten český vlastník je zodpovědný a snaží se vlastně těm lidem dát najevo, že mají dobré hospodářské výsledky. Ani česká ekonomika není jednobarevná, není to tak, že by všechny firmy byly postiženy. Jsou subjekty, které jsou na tom dobře a mohou si zvýšení mezd dovolit. Horší je, když někdo spekuluje.

Co myslíte tím spekuluje?

Spekuluje, že zvýší svůj zisk. Protože právě manipulace s daněmi může vytvořit situaci, že když firmy nemají výrazný pokles zakázek, tak to bude znamenat zvýšení zisku té společnosti, pokud by vyslyšely rady pana premiéra. Radit, že nikdo nemá zvyšovat mzdy, protože to udělá za ně stát, považuji za zcela nemístné.

Andrej Babiš avizoval, že zaměstnavatelé mohou ušetřit, že nebudou nucení zvyšovat mzdy, protože za stejné mzdové náklady dostanou zaměstnanci na výplatě více než dosud.

To je totéž.

Takže Andrej Babiš podle vás firmy navádí?

To je navádění vedení firem, nezvyšujte zaměstnancům mzdy, my uděláme daňovou manipulaci, která jim zvýší čisté mzdy. V mezinárodním srovnání se v čistých mzdách nepřiblížíme, možná o malinko. Firmy na to spekulují a říkají, nebudeme zvedat mzdy, protože to za nás udělá vláda tím, že rozhodla o daňovém balíčku.

Říkáte, firmy na to spekulují, takže už se to někde děje?

Ano, jsou i firmy, které nad tím spekulují.

A které?

V České republice máme několik tisíc firem. Tuto informaci už máme od našich kolegů, kteří v těch firmách přímo působí.

Jsou to nějaké velké firmy?

Je to různé. Není tam společné měřítko, že by to byl automobilový průmysl nebo textilní, je to napříč sektory. Ta výzva od premiéra nebyla pouze do jednoho sektoru, ta výzva byla do všech sektorů ekonomiky.

Takže zaměstnancům nakonec podle vás nezůstane více peněz v kapsách, jak slibovala vláda?

My jsme přesvědčeni, že zejména ti nízkopříjmoví budou mít z celé té operace nejmenší profit. Největší profit budou mít vysokopříjmoví. Navíc městům a obcím ten výpadek způsobí velký problém. Budou třeba zvyšovat některé platby, nic jiného jim nezbyde, aby si zabezpečily příjmy.

Nicméně řada firem teď trpí výpadkem poptávky, česká ekonomika se loni propadla o sedm procent, před tím prostě přece nemůžeme zavírat oči. Není možné, že by firmy tím, že lehce sníží mzdy, zachovaly pracovní místa a nepropouštěly tolik? Nelze to vnímat takto?

Nepoužívejme všeobecný názor, že všechny firmy jsou v problémech. Nejsou. Jsou firmy, které jsou na tom dobře.

Třeba zrovna České dráhy, ty jsou v problémech.

Ano. Nebo službové firmy, které jsou zasaženy koronavirem. Jsou ale firmy, které naopak vůbec žádný problém neměly a je ještě vyšší spotřeba té služby nebo statku, který vyrábějí, a tam není důvod, aby došlo k jakékoliv daňové manipulaci. Asi stěží si představit, že třeba u výroby elektrické energie došlo k nějakému výpadku, nedošlo, nebo u zpracování vody nebo v kanalizacích nebo lidé, kteří pracují například v popelářských službách, tam nedošlo k žádnému výpadku a není ani důvod pro to, aby se jim snižovaly mzdy.

Agentura Hays publikovala zprávu, že mzdy napříč odvětvími v loňském roce stagnovaly, mírný nárůst o tři až deset procent byl patrný u pozic s vysokou poptávkou, úzkou specializací či urgencí zaměstnavatele. Jaké mzdy čekají Čechy v letošním roce?

Musíme už to rozdělit, protože tady jde o mzdy čisté a mzdy hrubé. V těch hrubých mzdách se dá očekávat, že může být růst někde mezi třemi až pěti procenty.

Takže podle vás bude růst dál pokračovat i letos?

Rozhodně. Když dojde k poklesu mezd, tak to okamžitě ekonomika pozná. HDP bylo u nás tvořeno více než z 50 procent spotřebou obyvatel. Kdyby se měly snížit mzdy, lidé okamžitě přestanou utrácet, což se už projevilo. Některé statky, především dlouhodobé spotřeby, lidé koupí až v situaci, kdy bude nějaká havárie, a nebudou je kupovat jen proto, že chtějí nějaké lepší. Můžeme se dostat do nebezpečné spirály směrem dolů, kterou není jednoduché zastavit.

Odbory tvrdí, že český trh práce zažije v první půlce roku nárazy, jak ty nárazy budou vypadat?

Jsou těžko představitelné. V této chvíli je v Poslanecké sněmovně návrh zákona, který by měl do českého právního řádu dát nový institut, který se jmenuje kurzarbeit. Pokud to nezvládne Poslanecká sněmovna, následně Senát, tak může být na konci února program Antivirus ukončen. To se projeví zvýšením nezaměstnanosti. Protože máte výpovědní lhůty, tak se to neprojeví v březnu, ale v červnu letošního roku.

Takže koncem února se bude lámat chleba?

Rozhodně, pokud Poslanecká sněmovna nestihne přijmout ten model kurzarbeitu, tak už teď.

Takže pokud se kurzarbeit rychle schválit nestihne, zažijeme vlnu výpovědí?

To nastane už v březnu. Protože jakmile nebudou mít podnikatelé k dispozici ten nový nástroj v březnu, tak to budou muset řešit urychleně, a to se projeví v nárůstu nezaměstnanosti.

Nejohroženější obory jsou jasné, je to cestovní ruch, gastro, hotely, služby. Podle Svazu obchodu může v této oblasti skončit až 80 tisíc pracovních pozic, kam se podle vás tito lidé přelijí?

Zatím se nepřelijí nikam, zatím tu práci mají. Podle zákona se musí evidovat na úřadu práce. A my bychom byli rádi, aby stát přijal nástroj, kde bude podporovat ty, kteří se rekvalifikují. Zatím nemáme tak výraznou podporu pro ty, kteří jsou aktivní a chtějí změnit své znalosti a dovednosti.

Jak byste si tu podporu představovali?

My si myslíme, že by k stávající podpoře v nezaměstnanosti měla být ještě částka právě za aktivitu.

Nějaký jednorázový bonus?

Nejenom bonus. Podporu navýšenou o bonus za tu aktivitu, tak jako je to třeba v Dánsku, kde mají dokonce 100 % svého příjmu v případě, že jsou aktivní.

Kolik by to mělo být u nás?

U nás je průměrná dávka v nezaměstnanosti pod devíti tisíci korunami, což je velmi málo. A podpůrčí doba v Česku je jedna z nejkratších v Evropské unii. Takže my bychom byli rádi, aby to byla kombinace, zvýšení podpory v nezaměstnanosti pro ty aktivní a její prodloužení.

Zvýšení o kolik?

My jsme zatím diskutovali o částce, která by mohla být kolem pěti tisíc korun. To je částka, která už je motivační.

Diskutovali jste jenom v odborech, nebo i s politickou reprezentací?

Už jsme o tom mluvili i s politickou reprezentací, ale zatím žádný návrh v tomto směru není.

Na co by se tito lidé z oborů jako je gastro nebo služby mohli rekvalifikovat?

To je individuální, každý máme nějakou schopnost a dovednost, někdo bude schopen se přeorientovat na nějaké služby typu softwarových, třeba se přeorientují do oblasti sociálních služeb, třeba budou ten čas věnovat nějakému studiu a zvýší si svou kvalifikaci. Je to velmi individuální.

Vy jste před časem několikrát poukazoval na firmy, které svým zaměstnancům zakázaly použít eRoušku nebo jim zakázaly se nechat vytrasovat. Měla to šetřit Státní úřad inspekce práce, jak to dopadlo?

Naším cílem bylo, aby se chránilo zdraví zaměstnanců. Ty firmy, kde se to koná, už s tím skončily, protože pro to není důvod. A bohužel celou tu dobu pandemie od března se stát primárně nevěnuje zaměstnancům, věnuje se zaměstnavatelům, věnuje se osobám samostatně výdělečně činným, ale nevěnuje se zaměstnancům. A to nám velmi vadí. Do zaměstnání jako jsou továrny, chodí každý den více než tři miliony občanů České republiky a nejsou zahrnuti v PES, nejsou zahrnuti v žádných opatřeních, co se týká třeba nemocenské, tak nemají navýšenou nemocenskou teď pro tuto dobu, aby se nebáli hlásit kontakty, které je ohrožují. Když skončí doma v karanténě, tak mají pouze 60 procent svého příjmu. A to je přímo ohrožuje.

Takže vy požadujete 100% nemocenskou?

My jsme říkali, že by se měla zvýšit ta částka, já jsem rád, že například Dan Prokop, sociolog, člen Ekonomické rady vlády, prosazuje jednoznačně, aby k tomu došlo, aby se motivace hlásit kontakty zvýšila.

Kdo to ale neprosazuje, je paní ministryně Alena Schillerová.

Proč, to já nevím, já nejsem ten, který by jí viděl do hlavy a znal důvody.

Na to se ani neptám, spíše že to bude stěží prosaditelné.

My tady dáváme obrovské částky ze státního rozpočtu na podporu různých subjektů. A myslím si, že je potřeba podpořit i zaměstnance. Bavíme se tady o celé ekonomice. A ekonomiku nemůžeme dělit na některé subjekty a jiní jako by v ní neexistovali. Takže my tady plédujeme za to, aby ta ochrana byla také pro zaměstnance, pro jejich rodiny, protože tím dáváme obrovskou pobídku do budoucna, že lidé budou mít peníze, a jakmile ta covidová opatření pominou, tak se ekonomika velice rychle může rozjet.

Kritizoval jste také zaměstnavatele, kteří začali rozdávat takzvané „výpovědi dohodou“, nic takového podle zákona neexistuje. Jak to probíhá?

Je to bohužel velmi časté v České republice, že se někdo snaží zaměstnanci říct, pojďme se dohodnout, jinak ti dám výpověď. Neexistuje výpověď dohodou. Český právní řád takový institut nezná. Je buďto výpověď a je jasně sepsáno v Zákoníku práce, jaké mohu být důvody pro výpověď, běží výpovědní lhůta. Ale jakmile se zaměstnanec dohodne, může pracovní poměr skončit třeba příští týden nebo za měsíc nebo v půli, to je úplně jedno. Ale ten zaměstnanec okamžitě přichází o odstupné a podobně. Lidé si to pletou, takže se domnívají, že se dohodli, a potom se diví, že nedostávají odstupné.

Jak častý je to problém?

Docela široký, ne v jednotlivých, ale opravdu ve stovkách, tisících případů. Každoročně se s tím potkáváme, proto jsme dali najevo, že výpověď dohodou neexistuje. Výpověď dohodou je právní nesmysl. Obě tyto možnosti jsou možné, výpověď je jednostranný akt, kde výpověď dává zaměstnavatel zaměstnanci, a u dohody se musí oba dohodnout.

Jde s tím ještě něco dělat, když už člověk tu takzvanou „výpověď dohodou“ podepíše?

Opětovně, výpověď dohodou nepodepíše. Podepíší dohodu o ukončení pracovního poměru. Aby se změnila nebo stáhla, tak se musí dohodnout oba, tam už nestačí, že s tím jeden tím nesouhlasí, protože nedostanu odstupné, tam už se musí dohodnout oba. Když se nedohodnou, platí to.