Článek
Pokud chce Evropská unie prostřednictvím Zelené dohody (Green Deal) bjovat se změnami klimatu, nesmí podlehnout tlaku a přecházet na plynové elektrárny. V dopise, který má k dispozici agentura Bloomberg, to píše 150 neziskových organizací včetně Světového fondu na ochranu přírody (WWF).
Využití plynu jako náhradu za uhlí by podle nich Zelenou dohodu podrývalo a „vyslalo by katastrofální globální signál“, který by byl v rozporu s naléhavou potřebou řešení klimatické krize. Nové investice do plynu nejsou podle dopisu slučitelné se snahou omezit růst teplot na hranici 1,5 stupně Celsia, píše se v dopise.
Evropská unie dosud nerozhodla, zda bude mezi „čisté“ zdroje energie počítat právě plyn a jádro. Za plyn jako přechodnou variantu lobbuje zejména Polsko, které je dodnes silně závislé na spalování uhlí, ale také Česká republika.
Francouzský velvyslanec v Praze Alexis Duterte tento týden tweetoval, že Česko a Francie mají stejný názor na zahrnutí plynu a jádra mezi čisté zdroje, což podle Bloombergu vyvolalo kritiku environmentálních organizací.
#EUGreenDeal | Gearing up for 🇫🇷 & 🇨🇿 presidencies 🇪🇺 in 2022: like-minded on #nuclear energy & #gas to be included in the upcoming delegated act on #taxonomy; actively cooperating on how best to drive the #Fitfor55 package. Thanks to deputy ministers @vlada_smrz @NedelaRene! pic.twitter.com/I0DEj9zO19
— Alexis Dutertre (@AlexisDutertre) September 20, 2021
Debata uvnitř Evropské unie nyní sílí - na jednu stranu jsou následky globálního oteplování stále zřetelnější (povodně v Německu, požáry ve Středomoří), na druhou stranu prudce stoupají účty za energie a vlády se bojí dopadů na domácnosti i státní rozpočet.
Mezinárodní agentura pro energii se domnívá, že vyhnout se klimatické krizi lze jen tak, že se lidstvo vzdá nejen uhlí a ropy, ale i nových nalezišť zemního plynu.
Neziskové organizace proto naléhají na EU, aby nedovolila stavbu nových plynových elektráren nebo přecházení nynějších uhelných na plyn.
V červenci publikovaný návrh Evropské komise hovoří o snížení emisí o 55 procent (ve srovnání s rokem 1990) do roku 2030.