Článek
„Když přišel do Swátu Tálibán a situace se zhoršila, tak mi má rodina začala vyhrožovat, že jestli nezměním svůj způsob života, tak mě Tálibánu předají,” říká Chahat. „A pak už to bude na nich, jestli mě budou chtít upálit za živa nebo jen zabít. Opravdu mě to vyděsilo, protože Tálibán dělá lidem strašné věci.”
Chahat se teď dělí o pronajatý byt s dalšími transsexuálními přáteli. Mají malou šanci na to, aby si v Pákistánu sehnali nějakou normální práci, tak tancují na svatbách nebo na soukromých párty.
„Když jsem přišla do Swabi a viděla další lidi jako já, hned jsem se cítila lépe,” říká Pákistánka. „Před tím, než jsem přišla sem, tak jsem si myslela, že jsem snad jediný transsexuál na celém světě a že je to hřích být takový. Setkání s ostatními transsexuály mi hodně pomohlo a uvědomila jsem si, že i jiní lidé jsou jako já.”
