Článek
„Země se hroutila, ekonomika se potápěla. Docházelo k neustálým výpadkům proudu. Ucházel jsem se o několik zaměstnání, o stipendia, ale žádná odpověď nepřišla. Musel jsem odjet,“ popisuje 29letý Ahmad Dandashi, proč v roce 2012 uprchl ze Sýrie do Libanonu. Více než sedm let pak pracoval pro Norskou radu pro uprchlíky, kde pomáhal dalším migrantům. Nakonec se ale rozhodl, že se ve snaze najít lepší život vydá k polsko-běloruským hranicím, aby se mohl dostat dál do Německa.
Za zpáteční letenku z Bejrútu do Minsku přes Dubaj musel Dandashi zaplatit 1200 dolarů (zhruba 27 tisíc korun). Bez ní by „po příletu nedostal týdenní turistické vízum“. Na letišti v Minsku se potkal s další skupinou migrantů, se kterými pak tři dny čekal na razítko v pasu. Spát přitom museli přímo na podlaze na minském letišti. O několik dní později unavení a nachlazení odjeli taxíkem k polsko-běloruským hranicím.
„Bylo nás devět,“ říká Dandashi. „Všichni Syřané, všichni z Libanonu. Počítali jsme s tím, že nám bude trvat tři nebo čtyři dny, než se tam dostaneme. Trvalo nám to 20.“
Na hranici pak Dandashiho zadrželi polští pohraničníci, kteří ho podle jeho slov „bili a uráželi“ a následně odvezli zpět na běloruskou stranu. Bez násilí se to neobešlo ani v Bělorusku. Běloruští vojáci ho dvakrát zbili poté, co řekl, že se chce vzdát pokusu dostat se do Polska a vrátit se do Minsku, píše list The Guardian.
Kvůli zdravotním komplikacím muže pak odvezli do nemocnice. „Prosil jsem, abych zůstal v nemocnici, ale po dvou nebo třech hodinách, když se můj stav víceméně stabilizoval, mě odvezli na policejní stanici a pak zpátky přes hranice. Byl jsem na tom velmi, velmi špatně. Myslel jsem, že umřu,“ popisuje Syřan.
Nakonec ale čirou náhodou potkal rodinu, která měla příbuzné v Evropě a vzala ho s sebou. Tak se Dandashi dostal do tábora v Eisenhüttenstadtu, těsně za německou hranicí, kde požádal o mezinárodní ochranu. Nyní muž říká, že se cítí „napůl šťastný“, protože je konečně v bezpečí. „Jsem v Německu. Ale cítím se psychicky nestabilní. Jsem daleko od svých přátel. V noci pláču.“
Podle německých úřadů je Dandashi jedním z 6100 migrantů, kteří se letos dostali do Německa přes Polsko z Běloruska. Německý ministr vnitra Horst Seehofer uvedl, že na německo-polské hranici bylo nasazeno 800 policistů a jejich počet by mohl být dále posílen. Polsko tento týden vyslalo do oblasti dalších 2500 vojáků, čímž se počet vojáků, kteří pomáhají pohraniční stráži zabránit pokusům o nelegální přechod, zvýšil na 10 tisíc.
Nedostatek jídla, vody a lékařské péče
Ahmad Dandashi je nyní podle vlastních slov v bezpečí, nad osudem tisíců migrantů však stále visí otazník. Většina z nich pořád zůstává podél polsko-běloruských hranic. Mezinárodní humanitární organizace upozorňují, že někteří z nich, včetně malých dětí, mají vážné zdravotní potíže, jsou velmi oslabení a nemají dostatek jídla a pití.
Crystal van Leeuwenová, zástupkyně Lékařů bez hranic (MSF), uvádí, že nevládní organizace by měly získat přístup do zóny na polské straně. Požadavky migrantů na mezinárodní ochranu musí být podle ní plně respektovány. V regionu kolem hranice s Běloruskem ale Varšava od začátku září vyhlásila výjimečný stav. To znamená, že zástupci mezinárodních organizací, ochránci lidských práv ani média do přísně střežené oblasti nemají přístup.
„Je těžké uvěřit, že se taková krize v EU odehrává,“ říká van Leeuwenová, která spolu se zástupci nadace Ocalenie či Grupa Granica pomáhá migrantům. Van Leeuwenová mimo jiné popisuje, jak se setkala se skupinou uprchlíků těsně mimo uzavřenou zónu. „Byla tma jako v hustě zalesněné oblasti, všichni se snažili držet jeden druhého,“ řekla. Podle jejích slov migranti mají s sebou jen velmi málo věcí, zejména oblečení či spacáky.
Největším problémem je podle ní nedostatek jídla a vody, ale také nízké teploty, které v noci dosahují 4 stupňů pod nulou. Mnoho migrantů má podle van Leeuwenové také závažné duševní poruchy.
„Tito lidé potřebují přístřeší, jídlo, vodu a lékařskou pomoc,“ řekla. „Jejich životy potřebují ochranu a je třeba s nimi zacházet v souladu s mezinárodním právem. Nejsou to zbraně, jsou to lidské bytosti,“ zdůraznila.
Běloruské úřady od léta svážejí k hranicím Polska a Litvy tisíce běženců, které unijní státy nechtějí vpustit na své území. Běloruský autoritářský prezident Alexandr Lukašenko podle názoru sousedních unijních zemí využívá uprchlíky v odvetě za sankce, které na Bělorusko uvalila EU za květnový incident, při němž byl k přistání v Minsku přinucen civilní letoun s kritikem režimu na palubě. Část z těchto migrantů se pak snaží dostat dál na západ do Německa. Ministerstvo zahraničí v Berlíně dnes uvedlo, že Minsk nese zodpovědnost za vyřešení migrační krize. Podle listu The Guardian na polsko-běloruských hranicích zemřelo už nejméně osm lidí.
