Článek
Hrad zveřejnil na svém webu platy svých vedoucích úředníků. Z tabulky vyplývá, že kancléř Vratislav Mynář bral v letech 2016 a 2017 plat s odměnami ve výši okolo 1,6 milionu korun čistého.
Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček si pak přišel v roce 2016 na 770 tisíc korun a o rok později zhruba na 730 tisíc. Ke zveřejnění platů předních funkcionářů přistoupila Kancelář prezidenta republiky až poté, co neuspěla u soudu.
Pražský městský soud před necelým měsícem řekl, že má poskytnout veškeré informace Kristýně Bašné. Ta žádala o platy, odměny a další benefity, které pobírali kancléř Vratislav Mynář, mluvčí Jiří Ovčáček a další ředitelé odborů nebo sekcí prezidentské kanceláře.
Jaké příjmy Hrad zveřejnil, se podívejte zde:
Zveřejněné platy vedoucích pracovníků Hradu.
I když Hrad nakonec po verdiktu soudu platy na svém webu uvedl, samotné Kristýně Bašné, která o ně žádala, je zatím Kancelář prezidenta republiky neposlala.
„Nic nám nepřišlo, stále čekáme,“ uvedla Kristýna Bašná s tím, že Kancelář prezidenta republiky má ještě do 17. září čas tyto informace poskytnout.
Kristýna Bašná provozuje od roku 2014 webové stránky, na kterých zveřejňuje platy, odměny a další bonusy nejvyšších tuzemských úředníků.
Informace chtěla získat také od Kanceláře prezidenta republiky. Jenže Hrad jí odmítl říct, kolik Vratislav Mynář nebo Jiří Ovčáček v letech 2016 a 2017 brali. A tak se obrátila na soud.
Zlom přišel až letos na konci května, kdy uspěla s kasační stížností u Nejvyššího správního soudu.
Modelový případ Mynář
Soudkyně Miluše Došková v rozsudku vysvětlila, proč má veřejnost znát, jaký plat, odměny nebo jiné finanční požitky pobírají Vratislav Mynář, Jiří Ovčáček a další vrcholní úředníci Kancléře prezidenta republiky.
„Nejvyšší správní soud považuje nyní projednávaný případ za téměř modelovou či ‚učebnicovou‘ situaci, kdy by mělo převážit právo na poskytnutí informací,“ uvedla soudkyně Došková.
Vratislav Mynář na webu Hradu napsal, že platy vedoucích pracovníků Kanceláře prezidenta republiky již dvakrát zveřejnili.
„Nevšiml jsem si, že by to vedlo k jakékoli konstruktivní debatě. Nejvyšší správní soud to z nějakého důvodu ‚vidí jinak‘ a my toto rozhodnutí budeme respektovat,“ prohlásil kancléř Mynář.
Po zmíněném rozhodnutí Nejvyššího správního soudu se případ vrátil zpět k Městskému soudu v Praze. A ten Bašné v polovině srpna vyhověl. Hrad se pak rozhodl, že kasační stížnost podávat nebude.
„Poskytneme informace, které ta zvědavá paní chce, stejně jako jsme to dělali v předcházejících letech, neb nemáme co tajit ani před závistivou paní, ani nikým jiným,“ komentoval rozhodnutí soudu kancléř Mynář.
Kristýna Bašná dříve uvedla, že pokud by Kancelář prezidenta republiky od začátku postupovala podle zákona jako drtivá většina ostatních institucí, soudy by nemusely být zatěžovány.
Kancléř Mynář napsal také, že projekt Kristýny Bašné žádá po veřejných institucích transparentnost, ale neposkytuje informace o svém financování. „Jediným přiznaným sponzorem je velvyslanectví USA v Praze,“ dodal Mynář.
Bašná na to reagovala slovy, že americká ambasáda financovala jen vytvoření webových stránek. Na průběh soudních jednání žádné peníze neposkytla.
„Další činnost spočívající v rozeslání dotazů a zapsání odpovědí na webovou stránku jsem nesla na své náklady, od letošního roku financování projektu ale převzal Hlídač státu,“ doplnila Bašná.
