Článek
Výška letu 1 500 metrů, rychlost letu 400 km/h. Sedíme v soukromém letadle Cessna Citation a jsme zhruba v polovině letu z Čáslavi do Prahy.
Najednou i uvnitř letadla slyšíme dost silný hluk a u křídel se objevují čumáky gripenů. Ne však současně, nejdříve přiletí první a krátce poté ho následuje v přesně nacvičené formaci druhý. Jsou tak blízko, že pilotům sledujícím naše letadlo vidíme do tváře. Zařadí se těsně vedle nás a srovnají rychlost…
Právě jsme se stali součástí cvičného zásahu gripenů proti civilnímu letadlu. A i když o něm dopředu víme, vidět takto zblízka stíhací letouny a hlavně rakety na nich je minimálně hodně zvláštní pocit.
My jsme ten cíl, letadlo bez spojení
„Dnes cvičíme zakročení proti civilnímu letadlu, které ztratilo spojení. My jsme ten cíl, tedy civilní letadlo bez spojení. Tak, jak se to standardně v této situaci děje, vystartuje na nás dvojice gripenů,“ vysvětluje náš pilot Richard Santus, zakladatel společnosti Aeropartner, která se účastní dnešního cvičení a poskytla jak osádku, tak i letoun.
Gripeny letí těsně vedle křídel našeho letadla. Jejich úkolem je ujistit se, že se naší Cessny nezmocnili teroristé a neútočí s ní, případně poskytnout posádce pomoc či asistenci. Proto takový doprovod.
Gripeny jsou tak blízko, že pilotům, kteří sledují naše letadlo, vidíme do tváře. Zařadí se vedle nás a letí stejně rychle jako my.
„Každý pilot je na tuto situaci cvičený. Ví, jak letět, kam letět, jak nastavit přístroje. Jeden z pokynů je například to, že zakročující letadla vysunou podvozek nad letištěm, kde má civilní letadlo přistát,“ dodává Richard Santus.
Během dnešního cvičení zjistíme, jestli výcvik, který civilní piloti absolvují, opravdu funguje v praxi. Pro piloty gripenů je ale dnešní akce také trochu jiná: „Většinou se náš výcvik omezuje na zákrok na vojenské letadlo. V reálném životě ale zakročujeme právě na civilní, takže změnu dnešního výcviku vítáme,“ říká pilot gripenu Ivo Kardoš s tím, že největší rozdíl bývá při jednotlivém zásahu v rychlostech. Pokud je cílem malé vrtulové letadlo, musí stíhačky zpomalit a doslova kolem něj kroužit. Naše Cessna však letí poměrně rychle, a tak s námi gripeny drží formaci.
Rozruch nad Prahou
Prolétáme nad Prahou, kde naše skupina budí pozdvižení. Hned po přeletu proto musí mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková na četné množství dotazů vysvětlovat, že opravdu nešlo o reálnou situaci.
Reálných zákroků mají gripeny zhruba deset do roka. „Jsou to situace, kdy si nás někdo v problémech vyžádá nebo nás aktivují nadřízené stupně z NATO, abychom dané letadlo letěli prověřit. V rámci České republiky jsme poté schopni být u tohoto letadla přibližně do patnácti minut od vzletu,“ dodává Ivo Kardoš.
Probuzení s gripenem v zádech
Vidět gripeny v těsné blízkosti svého letadla může rozhodit i některé piloty. „V minulosti se jednou stalo, že oba piloti civilního letadla usnuli. Nedošlo sice ke ztrátě spojení, ale nereagovali na volání. Když se probudili, už v okénku viděli gripeny,“ říká Richard Santus.
Vidět gripeny v těsné blízkosti svého letadla může rozhodit i některé piloty.
Povel k okamžitému vzletu dostávají stíhačky ve chvíli, kdy je narušen vzdušný prostor, některý z letounů neodpovídá dispečerům nebo náhle neplánovaně změní kurz. Cílem je i zabránit možnému teroristickému útoku.
„Může dojít až k situaci, že pilot vojenského letadla dostane rozkaz, aby daný letoun sestřelil, než aby byl hrozbou pro nějaký větší cíl na zemi,“ dodává Richard Santus. Ale to je úplně ta nejzazší možnost.
To není případ dnešního cvičení. Gripeny nás navádí k letištní ranveji pražské Ruzyně. A zatímco my přistáváme, stíhačky vedle nás zvýší rychlost a bleskurychle mizí zpět na základnu.
Jen pro zajímavost. Zatímco Cessně trvá let Praha–Čáslav zhruba 12 minut, gripen by stejnou trasu v případě potřeby zvládl do pěti minut.
