Článek
Když státní zástupci sepisovali obžalobu na bývalého náměstka pražského vrchního žalobce Libora Grygárka, vystavěli ji na tom, že zvýhodnil jednoho z kdysi nejvlivnějších lobbistů a obchodníků v Praze Romana Janouška.
Jenže po šesti letech vyšetřování se kauza definitivně zhroutila. Nejdříve pražský městský soud a posléze i odvolací soud řekly, že žalobci nezískali důkaz, který by prokazoval, že se Grygárek znal s Janouškem už na přelomu roku 2008 a 2009. Tedy v době, z níž pocházelo obvinění.
Jak je již známo, Vrchní soud v Praze pravomocně potvrdil, že nejen proto bude trestní stíhání Libora Grygárka zastaveno.
Redakce Seznam Zprávy získala padesátistránkový dokument, ve kterém soudce Zdeněk Sovák vysvětluje, proč takto rozhodl.
Obvinění Grygárka se týkalo doby, kdy švýcarské úřady začaly prověřovat podezření z praní špinavých peněz v souvislosti s účty, k nimž měl Roman Janoušek dispoziční právo (účty byly vedeny na firmu Botanic Finance sídlící v Panamě a na jméno Janouškovy matky).
Upozornila je na to v září 2008 banka v Ženevě, která na zmíněných účtech zajistila 197 milionů korun.
Švýcaři se kvůli vyšetřování obrátili na české úřady a požádali o informace, jestli je proti Janouškovi vedeno v Česku trestní řízení.
Během vyšetřování Grygárkovy kauzy vyšlo najevo, že podle Švýcarů spadl právě kvůli přístupu Čechů případ podezřelých kont pod stůl. I když Švýcaři odhalili nejasnosti, trestní řízení v případě Janouškova konta bylo nakonec v březnu 2011 zastaveno.
Olomoucké vrchní státní zastupitelství pak vinilo Grygárka z toho, že zneužil svou pravomoc a v tomto případě právě Romana Janouška zvýhodnil.
Jenže, jak vyplývá z rozkladu soudce Sováka, ten se ztotožnil s dřívějším závěrem pražského městského soudu. A podle něj se nepodařilo žalobcům prokázat, že by Grygárek své povinnosti neplnil. V jeho prospěch hrálo mimo jiné i to, že své podřízené v daném případě ani nijak neovlivňoval.
„V takovém případě nebylo možno podle závěru nalézacího soudu dovodit, že obviněný Libor Grygárek nesplnil své povinnosti a porušil svou pravomoc. S tímto závěrem Městského soudu v Praze se Vrchní soud v Praze ztotožnil,“ uvedl Sovák.
Podle soudce Sováka by tak ani nařízení hlavního líčení v této kauze nic nezměnilo. „Vrchní soud v Praze v plné shodě se soudem prvního stupně dospěl ke zřetelnému názoru a zcela jednoznačnému závěru, že by jakýkoliv reálný průběh a výsledek případného hlavního líčení, konaného v této trestní věci, nemohl na vymezeném okruhu a charakteru opatřených důkazů a zejména na reálně očekávaném výsledku podobného dokazování cokoliv změnit,“ napsal Sovák.
Navíc soudce také připomněl, že chyběl klíčový důkaz, že by se Grygárek s Janouškem v dané době znali. „V takovém případě podle nalézacího soudu nebylo možné dovodit ani jeho úmysl Romana Janouška zvýhodnit a opatřit mu prospěch,“ zopakoval soudce Sovák.
Státní zástupci mají třeba odposlechy, na nichž Janoušek o Grygárkovi říká, že „Libora má rád a hodně toho prožili“. Ale ty jsou až z dubna roku 2013.
Na dalších se pak Grygárek s Janouškem oslovují „orle“ a „brhlíčku“. I ty jsou však po roce 2010, kdy Grygárek policistům sám přiznal, že se právě od té doby s Janouškem zná.
Podle Grygárka není nic divného na tom, že se zhruba rok od seznámení oslovovali přezdívkami a tykali si. „Znám nejeden případ, kdy se dva muži spřátelí a ihned si tykají a oslovují se přezdívkami. Stačí na to několik hodin a nikoliv let,“ uvedl Grygárek v reakci na tvrzení žalobců, že mezi ním a Janouškem panovala důvěrná známost.
Grygárek podal na svědka trestní oznámení
Žalobci pak ještě soudu předložili jako důkaz svědectví Jana Nejedlého. Ten tvrdil, že Grygárka viděl na podzim roku 2009 v Obecním domě, kde seděl u jednoho stolu právě s Janouškem. Grygárek toto tvrzení označil za nesmyslné. Na Nejedlého, který si v době výslechu odpykával trest ve vězení za podvod, podal z toho důvodu již dříve trestní oznámení.
Na policii v prosinci 2014 vypovídal v této kauze také bývalý vlivný úředník pražského magistrátu Peter Ďurica. Ten uvedl, že jednou potkal Grygárka v sekretariátu Janouška v jeho kanceláři ve Vodičkově ulici. Už ale přesně nevěděl, zda to bylo před pěti, šesti nebo sedmi roky.
Podle Grygárka žalobci přehlédli další důležitou část Ďuricovy výpovědi. „Uvedl, že si nevzpomíná, že by mě někdy viděl bavit se s Romanem Janouškem, zná mě pouze z tisku, kromě letmého setkání na třech až pěti akcích, ani netuší, kde obviněný pracoval,“ řekl Grygárek.
Grygárek prostřednictvím svého obhájce Radka Šmerdy také ve svém vyjádření pro Vrchní soud v Praze uvedl, že v jeho případě došlo ke snaze ho účelově kriminalizovat.
Ve spise byl třeba vložen úřední záznam z dubna 2012, podle něhož Grygárek údajně „lobboval, není však známo vůči jaké společnosti a kdy k tomuto jednání mělo dojít“. V záznamu je pak také uvedeno, že „tyto informace se policejní zdroj dozvěděl od třetí osoby, kterou však neuvedl“.
Libor Grygárek kvůli této kauze nemohl několik měsíců pracovat jako advokát. Činnost mu Česká advokátní komora kvůli obvinění pozastavila. Opět mu tuto práci povolila až poté, co bylo jeho stíhání zastaveno.
