Muži, kteří se nenávidí. Babiš je brunátný ze senátora, který mu pomáhal vzhůru

V politice se už odehrála řada případů, kdy se přátelské vztahy někdejších blízkých spolupracovníků časem proměnily v ryzí nenávist.

Stalin nakonec nechal Lva Trockého sprovodit ze světa (horolezeckým cepínem), Klement Gottwald poslal svého druha Rudolfa Slánského na šibenici. A byť u toho dnes krev neteče, v podobném konfrontačním duchu se vyvíjí vztah nynějšího českého premiéra Andreje Babiše s pirátským senátorem Lukášem Wagenknechtem.

Znovu se to potvrzuje v těchto dnech, kdy se opětovně propírají Babišovy kauzy s čerpáním dotací.

Přitom v roce 2013, když se připravoval první volební program hnutí ANO, si oba muži notovali. Wagenknecht tehdy do materiálu vepsal celou pasáž, která se týkala transparentnosti. V dalším roce spolu s Babišem vstoupili na ministerstvo financí. Jeden v roli ministra, druhý prvního náměstka. Vydrželi vedle sebe jen necelý rok a půl, dnes už si nemohou přijít na jméno.

Babiš nazývá Wagenknechta psychopatem a udavačem, nyní též například reprezentantem „auditorské mafie“. Opačným směrem létají slova o podvodníkovi a lháři. „Je to neskutečné, když evidovaný agent StB o mně říká, že jsem udavač,“ přisazuje si v rozhovoru pro Seznam Wagenknecht.

Emotivním výlevům se už nelze divit.

Z Wagenknechta se během let stal jeden z nejurputnějších a nejviditelnějších bijců při vyšetřování Babišových střetů zájmů a také údajného dotačního podvodu na farmě Čapí hnízdo.

Však také premiér žije stále v přesvědčení, že právě jeho někdejší ministerský náměstek na něj kvůli Čapímu hnízdu na konci roku 2015 podal anonymní trestní oznámení. A tím – podle Babiše – v rovině trestního práva odstartoval skandál, který po aktuálním zásahu nejvyššího státního zástupce stále čeká na definitivní rozuzlení.

„To je Babišova paranoia s Čapím hnízdem. Kdybych já to trestní oznámení tehdy podával, bylo by stokrát lepší a ne tak odfláknuté. Já všechny tyto věci dělám zcela otevřeně,“ brání se Wagenknecht osočení z pokoutních akcí.

Některé Babišovy „urážky“ si kvůli dopadům na rodinu nechce nechat líbit a zvažuje na premiéra podat žalobu.

Když si rodák z Pardubic a odborník na interní audity vybavuje, jak se s miliardářem Babišem seznámil, vrací se v myšlenkách do prvního pololetí roku 2013. Do sněmovních voleb tehdy zbývalo zhruba půl roku. Nynější premiér jej pozval na pražský Chodov do Centra pohybové medicíny vedle centrály Agrofertu.

Prvotní impulz ke vzájemné spolupráce s velkopodnikatelem Babišem měl spočívat v tom, že Wagenknecht se snažil protlačit do parlamentu zákon o vnitřní kontrole a řízení. Ten by mimo jiné lépe řešil dohled nad čerpáním dotací a distribucí veškerých veřejných peněz. To měl být také klíčový důvod, proč se nakonec Wagenknecht na politickou půdu rozhodl vstoupit.

Podporu pro zmíněný zákon prý nejdříve marně hledal u ODS nebo ČSSD, nakonec jej jedna známá nasměrovala k tehdy začínajícímu politikovi Babišovi.

„A Babiš mi tehdy řekl, to je výborné, to se nám líbí. Já na to koukal jako blázen,“ vybavuje si nečekanou vstřícnost. Dnes si myslí, že Babišovi naletěl, udělal si prý z něj a dalších lidí „Mickey Mouse“. Podle jeho názoru zavedené pořádky měnit nechtěl, jen potřeboval do hnutí nalákat lidi, kteří mají ve svých oborech nějaké renomé.

V době seznámení s Babišem se Wagenknecht už začal angažovat i mediálně. Publikoval své kritické texty na serveru Česká pozice, Babišem skrytě sponzorovaném, a ostře tam tepal do tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska. Na veřejnosti vystupoval za neziskovku Good Governance.

Po osobním seznámení s Babišem se zúčastnil několika expertních schůzek v hnutí ANO, po boku nyní klíčových lidí, jako je Richard Brabec či Jaroslav Faltýnek, nicméně brzy jej to prý přestalo bavit.

Do politiky byl Wagenknecht po tomto váhavém mezidobí definitivně vtažen po volbách v říjnu 2013, kdy poslal Babišovi k nečekaně výbornému výsledku hnutí ANO (19,65 %) blahopřejnou SMS zprávu.

„Pojďte nám pomoct,“ prý mu Babiš téměř okamžitě odepsal. Nakonec přijal jeho nabídku, aby s ním šel na ministerstvo financí a stal se jeho prvním náměstkem s odpovědností za oblast finančního řízení a auditu.

Úvodní půlrok se odehrál v relativním klidu, byť křik na podřízené údajně i tehdy patřil k Babišově běžné pracovní výbavě. První větší konflikt se podle zdrojů Seznamu odehrál, když Babiš náměstkovi nutil pro oblast IT poradce z firmy BDO. Konkrétně svého někdejšího spolupracovníka z bratislavského Petrimexu Milana Rusnáka.

Uzavření poradenského kontraktu bez řádné soutěže se Wagenknecht podle svých slov bránil. „Já jsem Babišovi řekl, že tu agendu IT mít ani nechci. Ať si to vezme pod sebe a podepíše to s nimi sám. A to ho naštvalo,“ tvrdí dnes.

„On nepochopil, že já jsem člověk, který má svůj názor, a nikdy se nebudu ohýbat,“ soudí senátor o svých povahových rysech.

Při jednom z mítinků, který se týkal problematiky otevřených dat, se zase Babišovi nelíbilo, že s Wagenknechtem dorazili na jednání i někteří úředníci. „Chytili jsme se a on tam na mě zlostně řval: já jsem tady ministr!“

V médiích se traduje, že mu Babiš při jedné takové ostré hádce uštědřil dokonce facku.

„Myslíte, že bych si od něj nechal dát facku? Žádný můj šéf si to nikdy nedovolil,“ označuje spekulace za lživé Wagenknecht.

Úplně největší konflikt se odehrál kolem auditu, který zkoumal tendr na monitorovací systém evropských fondů budovaný ministerstvem pro místní rozvoj.

Wagenknecht se za audit, nepříznivý pro ministryni Karlu Šlechtovou (také ve vládě za ANO) postavil. Mezi ním a Šlechtovou se k Babišově nelibosti rozhořel otevřený konflikt.

Kauza nakonec vyústila v to, že Česko přišlo o možnost, aby budování monitorovacího systému bylo podpořeno z evropských zdrojů. A Babiš právě tento týden označil Wagenknechta za toho, kdo Česku tehdy škodu způsobil. „Před čtyřmi lety on udal Českou republiku do Bruselu,“ prohlásil premiér před poslanci. „Přišli jsme kvůli tomuto pánovi o 800 milionů, nenávratně. A dneska on vystupuje jako expert a vykládá, co všechno se má vracet,“ vidí v senátorovi jen faleš.

Wagenknecht ale oponuje, že to bylo přesně naopak.

Připomíná, že audit dělali lidé z Babišova ministerstva a jeho závěry schválila Evropská komise. Česku prý tehdy po prozkoumání případu reálně hrozilo, že přijde po finanční korekci „jen“ o 200 milionů korun, o celých 800 milionů by přišlo, pokud by byl prokázán trestný čin, což se nestalo.

„Vláda se ale zbláznila a rozhodla, že to celé vyjmou z evropského financování. To Babiš a ostatní ministři připravili republiku o 800 milionů,“ vidí Wagenknecht kauzu kolem monitorovacího systému ve zcela jiném světle. A tvrdí, že je to typický Babiš, který manipuluje s fakty, jak se mu zrovna hodí.

Když Wagenknecht ministerstvo financí v roce 2015 po neshodách ohledně auditu opouštěl (předtím odmítl Babišovu nabídku, aby se stal politickým náměstkem), nezdálo se, že by vše mělo přerůst v otevřené nepřátelství. Nynější senátor stále ještě mluvil veřejně o tom, že mají s Andrejem Babišem korektní vztahy.

Wagenknecht tvrdí, že za následné vyhrocení může Babiš, pro nějž je každý, kdo s ním nesouhlasí a není ochoten jít s ním, nepřítel. „To, co on používá vůči nepohodlným lidem, jsou klasické estébácké metody,“ hodnotí v obecné rovině premiérovo počínání.

Zdá se, že ve vzájemném osočování už není cesta zpět. Wagenknecht v souvislosti s evropskými audity Babišových údajných střetů zájmů říká, že za dvacet let, co on sám audituje nejrůznější projekty podporované ze strukturálních fondů, neviděl větší dotační podvod než je čerpání dotací holdingem Agrofert.

Ač ve srovnání s nynějším premiérem, jeho vlivem a mnohamiliardovým kapitálem působí Wagenknecht jako boxer muší váhy proti supertěžké, tvrdí, že se konfrontace nebojí. „Tady v Česku si to mohu dovolit. I proto, že jsem nyní senátor. Stát se to někde v Rumunsku nebo jinde na Východě, asi bych se opravdu bál. Já ani nemám důvod se někoho takového bát. Já jsem si na všechno řádně vydělal, nikomu nic nedlužím,“ cítí se být pevný v kramflecích.