Článek
Největší nestátní vojenské muzeum v Česku zažilo loni i letos, navzdory pandemii koronaviru a různým omezením, jedny z návštěvnicky neúspěšnějších sezon.
„Připravili jsme rekonstrukci osudových okamžiků mobilizace československé branné moci, která byla přímou reakcí na henleinovské povstání v pohraničí, které bylo na signál Hitlerova projevu, kdy řekl, že české bandy tyranizují a masakrují pokojné německé obyvatelstvo, což samozřejmě nebyla pravda. Je to volná připomínka těch nejtragičtějších událostí těsně před podpisem mnichovského paktu, neboli mnichovského diktátu, já neříkám dohody, protože nás se nikdo neptal,“ uvedl jeho zakladatel a ředitel František Koch.
Ten připomněl, že po mnichovské dohodě o odstoupení pohraničních území Československa Německu, už bylo jen pár měsíců k vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava v březnu 1939 a následně k druhé světové válce, která si vyžádala životy zhruba 360.000 Čechoslováků.
Pro návštěvníky, kteří měli dnes vstup zdarma, muzeum připravilo ukázky situace v československém pohraničí na podzim 1938, bojovou ukázku s jednotkami Stráže obrany státu i historickou bojovou technikou, která se v roce 1938 v pohraničí pohybovala. Muzeum vlastní asi 200 kusů vojenské techniky od nejstarší rakousko-uherské polní kuchyně z roku 1909 až po vojenské automobily Tatra. Až na čtyři kusy je veškerá technika provozuschopná.
Po dnešní akci se muzeum otevře ještě v pondělí a na státní svátek, pak letošní sezona končí. „Bohužel to zrovna muselo být kvůli pandemii, ale najednou naši lidé začali poznávat, jak je u nás krásně. Loni přišlo do muzea 25.000 návštěvníků. Za loňský a letošní rok jsme zaznamenali obrovský nárůst návštěvnosti,“ řekl Koch. Letos podle něj přišlo o něco méně lidí než loni.
Zájem o muzeum otevřené na okraji Rokycan 11.11. 1997 ho těší. Koch i jeho kolegové se snaží, aby každý rok předvedli návštěvníkům nějaké nové exponáty. Ze vstupného by ale muzeum jako soukromé zařízení bez zřizovatele nemělo na opravy doplnění a údržbu techniky dost peněz. „Na renovace a opravy si vyděláváme na filmech. Děláme deset až 15 filmů do roka. Poslední, co jsme točili, byl letos v dubnu v Milovicích slavný Remarqueův Na západní frontě klid,“ řekl Koch. Němečtí tvůrci prý chtěli do filmu nutně dva francouzské tanky z první světové války, které ale muzeum ve své sbírce nemá. „Vybrali si typ St. Chamond, vzor 1917, který je 2,5 metru vysoký a 9,5 metru dlouhý. Tak jsme jim ty dva chamondy včetně nýtování a všeho kompletně postavili, samozřejmě plně funkční,“ dodal Koch.
