Článek
Značný rozruch způsobil historik Mikuláš Kroupa svým pondělním oznámením, že rezignuje na funkci člena správní rady vznikajícího Muzea paměti XX. století.
Ještě na konci loňského roku přitom ředitel neziskové organizace Post Bellum a vedoucí projektu Paměť národa líčil své představy, jak by se měl projekt popisující drastické příběhy 20. století dostat mezi evropskou špičku.
Tehdy o plánech spojených s novou muzejní institucí mluvil nadšeně, nyní se však jeho emoce přesunuly do opačné pozice.
„Ztratil jsem ten obzor, že vznikne ambiciózní muzeum,“ vysvětluje Mikuláš Kroupa hlavní důvod, proč vznikající projekt opouští.
Dům pážat jako problém
Důležitou roli v celém příběhu hraje Dům pážat na Hradčanech.
Právě okamžik, kdy se nově vznikající muzeum začalo zajímat o tento opuštěný renesanční palác, který je v majetku Prahy, popisuje Mikuláš Kroupa jako chvíli, kdy si uvědomil, že celý projekt padá na lokální úroveň s nedostatkem ambicí.
„V Domu pážat lze udělat expozici o zhruba 300 metrech čtverečních, jenomže podobná muzea v Evropě mají desetinásobně větší plochu,“ říká Mikuláš Kroupa.
Pro muzeum si představoval jiné objekty – původně například prostor na Letenské pláni nebo aktuálně Petschkův palác nedaleko Václavského náměstí.
Příběh komplikuje fakt, že o Petschkův palác má zájem i organizace Post Bellum, kterou Mikuláš Kroupa vede, a která také hledá nové sídlo. Správní rada nového muzea proto měla odhlasovat, že je pro ně sbírka vzpomínek pamětníků z projektu pod správou Post Bellum využitelná a žádoucí, čímž by vznikající městské muzeum podpořilo nárok organizace Post Bellum na nové sídlo.
Jenomže správní rada toto usnesení nepodpořila.
„Cítím se být zrazen naším partnerem,“ líčí Mikuláš Kroupa své pocity s tím, že podle něj to lze přeložit tak, že město o spolupráci s Pamětí národa nestojí.
Dar nebo licence
Vše je o to citlivější, že organizace Post Bellum nabídla budoucímu muzeu záznamy pamětníků, které se měly stát součástí expozice. Podle Mikuláše Kroupy je to nepodmíněný dar.
Další z členů správní rady, historik Petr Blažek, pak na sociálních sítích zveřejnil, že měla být ve hře možnost, že by se k nájmu 50 tisíc korun měsíčně, kterou za Dům pážat nabízela organizace Post Bellum, ještě připočetla hodnota daru, tedy nahrávek pamětníků. Ta byla ohodnocena na 170 tisíc měsíčně.
„230 tisíc korun měsíčně zní lépe než 50 tisíc měsíčně,“ říká Petr Blažek a dodává, že říkat, že muzeum nemá zájem o nahrávky je hloupost.
„Pan Kroupa tak zesiluje tlak,“ dodává Blažek, který jeho rozhodnutí rezignovat respektuje. „Já to chápu tak, že je ve střetu zájmů.“
„To je naprostá lež. Nejedná se o žádný handl,“ reaguje na informace o navýšení nájmu o hodnotu daru Mikuláš Kroupa.
Rezignace důležitého člena je nemilým překvapením i pro předsedkyni správní rady a zároveň pražskou zastupitelku Hanu Kordovou Marvanovou. „Nerozumím tomu,“ řekla Seznam Zprávám.
„Stojíme o spolupráci s Post Bellum. Od začátku,“ řekla Kordová Marvanová.
Muzeum paměti XX. století bylo symbolicky zapsáno do Rejstříků ústavu 17. listopadu 2019. Mělo jít o symbolický dárek českým občanům ke třicetiletému výročí od Sametové revoluce.
