Můžete pro jídlo, tak můžete i k volbám, říká Duda. Vláda nákupy omezuje

„Takže to je TikTok. Jsem na TikToku?“ Tak začal polský prezident Andrzej Duda své první video na čínskou firmou vlastněné sociální síti, která je populární hlavně mezi teenagery. Duda, jenž letos v květnu usiluje o znovuzvolení, vesele vyzval žáky k účasti v online hrách na platformě ministerstva pro digitalizaci.

Prezident ale není aktivní jen na TikToku. V pondělí odpovídal na dotazy lidí během živého přenosu na Facebooku. Kromě otázek na to, jestli si objednává jídlo na dovoz a zda je zavřený v prezidentském paláci, dostal dotaz i na konání prezidentských voleb v řádném květnovém termínu.

„Pokud jsou podmínky pro to, aby se chodilo normálně do obchodu, jsou i podmínky pro to, aby se šlo do volební místnosti, při dodržení bezpečnostních opatření,“ odpověděl na otázku prezident.

Vláda shodou okolností v úterý dopoledne rozhodla o omezení týkajícím se nakupování. V obchodech může nakupovat maximálně tolik lidí, kolik je trojnásobek počtu pokladen, tedy aby na každou připadli tři nakupující.

Před vstupem do obchodu si lidé budou muset nasadit ochranné rukavice. Povinnost nosit roušky v zemi neplatí, ministerstvo od toho dosud zdravé lidi odrazuje. Původně odrazovalo i od nošení ochranných rukavic.

Kabinet zavádí i další opatření o minimálně dvoumetrové vzdálenosti mezi lidmi na veřejnosti. Opatření se týká všech, včetně členů rodiny a blízkých, výjimku mají jen děti a vymezení času nákupu pro lidi starší 65 let. Kvůli nedisciplinovanosti lidí se omezuje i přístup do parků, na nábřeží, náměstí a pláže.

Politickým tématem č. 1 ale zůstávají v zemi prezidentské volby. Vládní strana Právo a spravedlnost zatím trvá na vyhlášeném termínu 10. května. Do balíku opatření zmírňujících hospodářskou krizi v pátek v noci dokonce na poslední chvíli dodala spornou změnu volebního zákona spočívající mimo jiné v možnosti korespondenčního hlasování pro lidi starší 60 let.

Opozice chce ale volby přesunout. Horní komora polského parlamentu, ve které mají většinu opoziční strany, proto v noci z pondělí na úterý změnu volebního zákona z vládního „protikrizového štítu“ vyškrtla.

Vládní návrh v původní podobě nenašel podporu ani u všech senátorů PiS. Senátoři také odhlasovali i některé změny týkající se finanční pomoci firmám poškozeným koronavirovou krizí.

Už v úterý odpoledne senátní změny posoudila dolní sněmovna, ve které má absolutní většinu vládní koalice. Poslanci podle očekávání všechny senátní návrhy vyškrtli. V kuloárech se navíc podle deníku  Rzeczpospolita spekuluje o dalších změnách ve volebním zákoně, které by měly umožnit korespondenční hlasování všem voličům.

Maďarská vládnoucí strana Fidesz v pondělí odpoledne v parlamentu prosadila zákon, který dává vládě Viktora Orbána mimořádné pravomoci a přerušuje činnost parlamentu. Vláda bude po dobu nouzového stavu, který sama vyhlašuje a odvolává, vydávat dekrety, může rušit i části zákonů. Lidem šířícím falešné zprávy o epidemii koronaviru bude hrozit až pětiletý trest.

Opozice označila zákon za začátek diktatury a cestu k neomezené moci, kterou Orbán použije proti opozičním stranám i ke zbytku kritických médií. Ostře krok Fideszu odsoudila média v Německu. Například Der Spiegel píše o nové evropské realitě a „kvazidiktatuře“ a dodává, že Maďarsko k Evropě patří už jen geograficky, ale ne politicky. Podle deník Frankfurter Rundschau Orbán využívá svůj politický talent k tomu, aby zničil demokracii, kterou kdysi v zemi pomáhal budovat.

Maďarský ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó označuje takovou kritiku za „opětovný útok mezinárodního liberálního mainstreamu“. Nevybíravě se ohradil proti kritice, která zazněla od italského expremiéra, rakouských Zelených či severských sociálních demokratů. Kritici maďarského režimu jsou podle ministra „hluboce nedemokratičtí“.

Po internetu se na Slovensku v pondělí navečer začala šířit mapa s údaji o lidech, u kterých se potvrdila nákaza koronavirem. Mapa vznikla na základě dat od Národního centra zdravotnických informací, které na svém webu zveřejnilo statistiky testování.

Data jsou sice anonymní, zahrnují ale věk, pohlaví, datum testování a také ulici, ve které dotyčný testovaný člověk bydlí. U menších obcí či malých sousedství takové údaje umožňují přesnou identifikaci nakaženého člověka, upozorňuje deník SME.

Podle úřadu jde o záměr určeným samosprávám, kterým mají data pomoci. Chyba to není ani podle premiéra Igora Matoviče. Dodal, že je nutné vyhnout se odsuzování nemocných lidí a neustále vysvětlovat a opakovat, že pacienti nejsou viníci a za nákazu nemůžou.

I třetí test u německé kancléřky Angely Merkelové vyvrátil nákazu koronavirem. Šéfka spolkové vlády je od 22. března v domácí karanténě kvůli kontaktu s lékařem, u kterého se nákaza potvrdila. U úřadování z domu Merkelová i přes negativní výsledek testů podle mluvčího kabinetu zůstane: „Spolková kancléřka bude i v příštích dnech služební záležitosti vyřizovat ze své domácí karantény.“

Německo během pondělí zaznamenalo vůbec nejvíc obětí koronaviru během 24 hodin, zemřelo 128 lidí. Celkem stát v úterý dopoledne hlásil 583 mrtvých. Úmrtnost činí v Německu 0,8 procenta nakažených, věkový průměr je u obětí 80 let.

Na nečekanou souvislost s epidemií upozornili němečtí ochránci zvířat. Podle nich hrozí, že v důsledku vyprázdnění ulic, nádraží a dalších veřejných prostorů uhynou tisícovky městských holubů. Pro ptáky, kteří normálně spoléhají na nález potravy v lidských sídlech, může vyprázdnění měst v době rozmnožování znamenat smrt vyhladověním.

Podle aktivistky Leonie Weltgenové je zřejmé, že mnohá města mají s přemnoženými holuby problémy, i tak si podle ní ptáci nezaslouží krutou smrt. Apeluje proto na dokrmování kukuřicí či semeny.

Rakousko v úterý hlásí už 128 obětí a 9772 potvrzených nakažených. Nejhorší situace je v Tyrolsku. Uzdravilo se už 1095 lidí. V Salcbursku se rozšířila karanténní oblast o další tři obce.

Deník Der Standard se blíže věnuje pondělnímu rozhodnutí vlády otestovat náhodně vybraný reprezentativní vzorek 2000 lidí. Kabinet tak chce získat přesnější představu o tom, jak je koronavirus v populaci reálně rozšířený.

Lidé budou kontaktováni telefonicky. Testování má začít s pomocí Červeného kříže ve středu. Výsledky mají mít úřady do konce týdne. Odhady mluví o tom, že je v současnosti reálně nakažených od 16 000 do 45 000 lidí. Na základě přesnějších čísel vláda může upravit opatření a lépe připravit nemocnice.