Článek
Vy jste vydělal svůj první kapitál na burze, dnes investujete do řady různých aktivit. Jednou z těch vašich nejzajímavějších investic je firma, která se jmenuje Cínovecká deponie. Chystá se těžit lithium ze starého odkaliště po cínovém dole na Cínovci. Jak jste s projektem daleko?
Jde o investici jednoho z fondů naší skupiny RSJ. Upřímně, já o tom nejsem detailně zpraven. Detailněji jsem se tom vlastně dozvěděl až z tisku. Nicméně mohu říci, že je to jedna ze skvělých investic. Měli jsme štěstí, protože cena lithia stoupá. Rád bych ale zdůraznil, že všechny investice, které děláme, jsou stoprocentně etické. Pokud začneme těžit lithium z odkališť, to znamená z odpadu po těžbě cínu, znamená to, že získáme nejen skvělou surovinu, ale také vyčistíme přírodu. A to je ekologicky velmi přínosná věc.
Pokud se do té těžby vůbec pustíte. Podle původních plánů jste to už měli udělat.
My to připravujeme. Ale samozřejmě se může stát, že v nějaké fázi ten projekt i odprodáme. Jsme finančním investorem. Ale spíš si myslím, že těžit skutečně začneme. Znovu bych zdůraznil: Je to těžba, ale také čištění odkaliště. Něco úplně jiného než standardní hlubinná těžba.
Ta se na Cínovci chystá také, ale zatím se tomu věnuje firma European Metals Holdings, která s vámi nemá nic společného.
Ano. Naše takzvaná těžba znamená, že se vezme ta hromada bordelu, ta se vyčistí a získá se z ní lithium. Skvělá věc, velmi záslužná věc.
O Cínovci se mluví jako o největší evropské zásobárně lithia. Jde o kov, který, pokud se skutečně splní všechny sázky na elektromobilitu a skladování energie v lithio-iontových bateriích, bude mít velkou budoucnost. Mě překvapuje, že o tom mluvíte jako o jedné z mnoha finančních investic a samotný proces, tak jak to líčíte, vás nezajímá. Vy jste první peníze vydělali díky tomu, že jste vymysleli originální způsob obchodování na burze, vlastní algoritmy. Člověk by řekl, že jste trochu vizionář. Lithium ve vás vizionářské pudy nebudí?
Nebudí. V principu ne. Moje náplň je dnes úplně jiná. Zajímá mne změna společnosti k lepšímu, komunikace.
Už jste se vy nebo někdo z vašich kolegů potkali s americkým miliardářem Elonem Muskem, který se prý chystá ve střední Evropě postavit velkou továrnu na elektroauta?
Určitě by to bylo skvělé, ale nikdy jsme nikdo s ním nejednali, ani já jsem osobně nikdy Elona Muska neviděl. Neříkám, že bych nechtěl. Určitě si s ním rád popovídám, ale v byznyse nemáme žádné plány, žádný kontakt.
U nás se teď hodně mluví o tom, že pokud máme skutečně unikátní evropské ložisko lithia, asi by bylo dobré, aby jeho produkci dokázala Česká republika zpracovávat. Abychom tady vytvářeli nějakou přidanou hodnotu. Vy jste velký investor, vaše fondy spravují aktiva asi za osm miliard korun, máte velké možnosti. To nemáte ambici něco takového spustit?
To určitě ne. Ta investice by byla mimo naše finanční možnosti.
Mohli byste se spojit třeba s Elonem Muskem?
Samozřejmě. Pokud bude ta příležitost, rádi bychom něco takového podnikli. Ale v současné době žádné takové plány nejsou. Souhlasím s vámi, že je pro Českou republiku žádoucí, aby nebyla montovnou. Aby se tu nejen těžilo, ale také zpracovávalo, aby se vytvářela přidaná hodnota. V tomto by to určitě bylo skvělé, kdyby se našel investor, který by takovou továrnu postavil.
Pusťte si celý rozhovor s Karlem Janečkem.Video: Zuzana Kubátová
Mluvčí vaší společnosti Cínovecká deponie řekl pro MF Dnes: „Budeme rádi, pokud v Česku vznikne celý řetězec na zpracování lithia. Těší nás, že se tato otázka začíná intenzivně řešit. Bylo by skvělé, pokud by stát dokázal být iniciátorem a podpořil společnosti, jež se zpracováváním mohou zabývat.“ To kapitalista, který vydělal peníze na burze, čeká od státu, že bude iniciovat stavby nových fabrik?
Nemyslím si, že by měly vznikat státní firmy, protože historie i realita ukazují, že nejsou efektivní. Spíš jde o to, aby stát k tomu přistoupil pozitivně. Aby třeba vydal povolení nebo nějakým způsobem stanovil, jaké z toho chce mít výnosy, aby to pro něj bylo výhodné. A například pro nás konkrétně, když těžíme z těch odkališť v Horním Slavkově, je tam jedna věc, kterou potřebujeme vyřešit: jak to lithium odvézt. Tam by bylo skvělé, kdyby se udělalo železniční propojení.
Vy vlastně pořád ještě nemáte úplně vyhráno. Ono se vaše ložisko asi zúročí až v momentě, kdy se těžba rozjede. Ukáže se, jaké je uplatnění pro vytěžený kov.
Do těžby je ještě potřeba investovat velké peníze, stovky milionů korun, větší stovky milionů korun. Poté by výnosy měly být v řádu nízkých jednotek miliard. Takže ten výnos by měl být dobrý.
Kolik vaše skupina ročně investuje do podnikání, které nesouvisí s tím původním kapitálovým trhem?
Jsou to stovky milionů korun.
To byste přece byli schopni rozjezd těžby utáhnout z vlastních peněz.
Teoreticky ano, ale nesmíte zapomenout, že máme celé portfolio investic a nemůžeme se soustředit příliš na jednu věc. Z investičního hlediska by to nebylo moudré. My spíš budeme hledat partnery.
Já se přiznám, že vás ani tak nepodezírám z toho, že se chystáte zdevastovat těžbou Krušné hory, jako spíš z toho, že lithium berete jako krátkodobou spekulaci. Jako byznys, který se může za rok, za dva s výnosem prodat partnerovi, který to s tou těžbou bude myslet na rozdíl od vás vážně.
To je vtipné. Já jsem byl před několika měsíci napaden, že chci zničit Krušné hory. Je vtipné, že to není pravda, opak je pravdou. Ale jinak na vaši otázku odpovím. My jsme finančním investorem a může se to stát.
Vy říkáte, že hlavní, co vás dnes zajímá, není ani tak lithium, jako spíš náprava české společnosti.
Ne pouze české společnosti. To, co dnes dělám, to jsou věci celosvětového dopadu.
Vy se třeba snažíte ovlivnit volbu českého prezidenta. Rozjeli jste projekt, který se jmenuje Prezident 21, snažíte se vyburcovat lidi, aby se zajímali, kdo na prezidenta kandiduje. Koho byste chtěl za prezidenta vy, pane Janečku?
To není podstatné. Ani nechci na tuto otázku odpovídat.
Koho byste nechtěl za prezidenta?
Také nechci odpovídat.
Už jste hlasoval na internetu?
Hlasoval jsem, ano. Ale nezveřejnil jsem své hlasování ve hře Prezident21.cz. Ale co chci zdůraznit, co je extrémně důležité: Žijeme v přelomové době historie lidstva. Na jedné straně čelíme velkým krizím, ať už ekologickým, sociálním, uprchlické krizi a dalším. A jsme v situaci, která, když v historii nastala, vždy vyústila v nějakou katarzi, válku nebo něco takového, v očistu systému. Dneska si to ale nemůžeme dovolit, protože taková katarze by byla globální katastrofou.
Mohla by nás zničit.
Ta by nás zničila. Ale naštěstí my jsme - a to úplně poprvé v historii lidstva - v situaci, kdy máme neuvěřitelné technologie, znalosti, vědu. Máme internet, máme komunikaci, jsme schopni se propojit. A díky tomu jsme schopni katastrofu odvrátit. Ale odvrátíme to pouze tak, že se přepneme do jiného módu fungování společnosti. Lidé pochopí, co má v životě smysl, co jsou hodnoty, a budou schopni se vzájemně podpořit a spolupracovat.
Co má v životě smysl a co jsou podle vás ty hodnoty?
Má smysl vytvářet. Smysl má kreativita. Smysl má přátelství, vzájemná podpora a důvěra. Ne samozřejmě slepá důvěra, ale důvěra v lidi, důvěra v to, že můžeme žít v jiném světě. Dnes je to skutečně možné. Jsme díky technologiím a internetu v situaci, kdy - jakmile přepneme a budeme mít kvalitní politiky a začneme přemýšlet kreativněji a víc se podporovat – získáme nové možnosti. Nikdo už nemusí hladovět, všichni jsme schopni najít pro sebe kvalitní kreativní život. Nemusí už to být tak, že 70 procent lidí pracuje pouze pro peníze. Ale může to být tak, že 99 procent lidí pracuje proto, že je to naplňuje, baví.
Poslouchá se to hezky, pane Janečku, ale mám problém si pod tím představit něco konkrétního.
Ještě tedy řeknu jednu věc. Jsem přesvědčen, že se blížíme k něčemu, co nazývám sociologická singularita. To znamená bod zlomu. Buďto katastrofa, nebo plus nekonečno. Prostě změna...
Přechod na nějakou novou kvalitu?
Přechod na novou kvalitu života. Konkrétní kroky, o které se maximálně snažím – a nejsem v tom jediný – k tomu vedou. Jeden z takových kroků je využití technologií, které máme, k vzájemné interakci, komunikaci. Takže to je například použití technologií hlasování Demokracie 21 (Janečkův systém internetového hlasování – pozn. red.) třeba pro rozpočtování měst a obcí, hlasování neziskových demokracií ve školách a tak dál. Je to obecná angažovanost lidí, ochota a schopnost se vyjádřit. Vzít svůj mobil, třeba s občankou se zaregistrovat, získat kód a pak se vyjadřovat k různým věcem obecného rázu, k věcem měst a obcí. To, co je demokracie dnes, je zastaralá věc. To tady bylo před několika sty lety. Ale dneska už to nefunguje. Ale my můžeme mít nový systém typu Demokracie 21 s efektem více hlasů a s použitím technologií. Pak jsme schopni dosáhnout úplně jiných věcí.
Jak chcete, pane Janečku, tyto nové metody přenést do života? Vás Andrej Babiš před časem zval, abyste se podílel na chodu jeho strany ANO, měl jste šanci vstoupit aktivně do politiky. To jste odmítl. Ale bez politického angažmá systém nezměníte. Pořád nemáte na politiku chuť?
Ne, určitě ne. Rozhodně nebudu zakládat politickou stranu, nechci do politiky, nebudu kandidovat na prezidenta. Nic takového. Ale to, jakým způsobem uvádím tyto myšlenky v život, to je právě Demokracie 21 jako volební systém. Jakmile se nám podaří implementovat jej v politice, což není jednoduché, bude to znamenat globální přelom. To je skutečně upgrade, jako z DOSu na Windows.
Jak o svém hlasovacím systému chcete přesvědčit politiky? Potřeboval byste přece zákonné změny.
Samozřejmě, to je těžké je přesvědčit. Kapři si nechtějí vypustit rybník. Ale naštěstí se ukázalo, že Demokracie 21 má i nepolitické aplikace. Dneska jsme s tímto principem ve víc jak třiceti městech a obcích v České republice a v mnoha zemích světa. Například v New York City, ale i v Africe ve třech zemích. Naši metodu, která může způsobit ten průlom, lidé používají. Používají technologii a přijde jim přirozené, že to budou chtít i v politice. Pak budou politické strany nuceny něco takového nabídnout. To byl záměr. Navíc jsem v minulém roce ještě dostal, troufnu si říct, dobrý, možná průlomový nápad. Tím je sociální hra Prezident 21. To je extrémně důležitá věc. Dnes už se jí účastní přes 170 tisíc lidí. Tato hra nejenže může přispět ke změně českého prezidenta, ale stane se katalyzátorem sociálních her všude ve světě. Já vyvíjím filozofický koncept, který nazývám Human 21. Jeho součástí je, že si můžeme představit i společenské systémy, které nemusí být nutně demokracií v dnešní podobě. Může to být nějaká Demokracie 21, ale může to být například i království. Ovšem Království 21. Stát může mít jednoho vládce, ale lidé mají díky technologiím demokratickou kotvu. Mohou si zahrát hru. Mohou se vyjádřit k tomu, jak jsou, nebo nejsou spokojení.
