Článek
V tendru na rozšíření Jaderné elektrárny v Dukovanech zatím nejvíce vášní budila účast ruského státního gigantu Rosatom. Ten byl nakonec po kauze výbuchů ve Vrběticích a podezření, že za ním jsou ruští agenti, vyřazen. Zůstaly americko-kanadský Westinghouse, francouzská EDF a korejská KHNP.
Trojici zájemců v pondělí společnost ČEZ rozeslala podle informací ČTK dotazník, a zahájila tak jejich bezpečnostní posouzení.
Generální ředitel Korea Hydro & Nuclear Power Jae Hoon Chung poskytl při své návštěvě v Česku exkluzivní rozhovor Seznam Zprávám. A sundal si rukavice. V rozhovoru se silně vymezuje proti svým konkurentům. Přitom v zákulisí se spekuluje o propojení KHNP s Westinghousem. Na květnovém summitu amerického prezidenta Joe Bidena s jeho korejským protějškem Mun Če-inem se obě země dohodly na spolupráci v jádru ve třetích zemích.
„Máme v úmyslu se zúčastnit tendru v Dukovanech samostatně. Dohoda, která vzešla z americko-korejského summitu, se týká potenciálních budoucích projektů, třeba ve zmiňovaném Polsku. Ne živých projektů, kde již probíhají přípravy,“ říká Jae Hoon Chung.
Začnu úplně jednoduchou, ale klíčovou otázkou: Zúčastníte se dukovanského tendru a pokud ano, tak proč?
Samozřejmě se tendru chceme zúčastnit. Český trh je pro nás perspektivní. V současné době jsou dvě země v Evropě, které se v dohledné době chystají rozvíjet jadernou energetiku. První je Polsko, ale tam se to bude zřejmě odehrávat formou mezivládního kontraktu, a pak jste vy, Česká republika, která se chystá vydat standardní cestou, podle evropských pravidel – tedy formou transparentního a férového tendru.
Důvod, proč se chceme zúčastnit, je i ten, že si prostě věříme – v oblasti bezpečnosti, vyspělosti technologie i po ekonomické stránce.
Žádný korejský jaderný reaktor ale v Evropě nestojí. Je tedy jasné, proč chcete začít v Česku, ale proč nyní? Proč jste se třeba nezúčastnili už temelínského tendru kolem roku 2010 – tam se tendru účastnila takřka totožná sestava uchazečů jako nyní v Dukovanech – Američané, Rusové a Francouzi.
Když se připravoval tendr na rozšíření Temelína, byla trochu jiná situace – nebyla ještě tak naléhavá energetická potřeba a nepanovala ani širší politická shoda. Takže pro nás to byl nejistý projekt.
Tendr po volbách v roce 2014 padl. Takže to byl správný odhad.
Děkuji.
A teď je tendr důvěryhodnější? Ten průběh zatím byl dost turbulentní.
Ano, vývoj byl trochu turbulentní, ale teď to vypadá, že v otázce nízkouhlíkového zákona, známého jako lex Dukovany, se dosáhlo politického konsenzu. A to i s koalicemi Pirátů se Starosty a SPOLU, tudíž i bez ohledu na to, jak dopadnou parlamentní volby na podzim, celkový rámec by se neměl měnit. Druhý aspekt je, že Česká republika přijala mezinárodní i unijní závazky o přechodu na bezuhlíkovou energetiku do roku 2050. Jestli bude chtít těmto závazkům dostát, bez jádra to půjde velmi těžko. Myslím, že není prostor pro to, aby ten projekt vyšel tentokrát do prázdna.
KHNP už řekla, že se podrobí bezpečnostnímu dotazníku, který v těchto dnech ČEZ zájemcům zasílá. Nebylo by lepší tento krok přeskočit poté, co vláda Rusy vyloučila, a tendr rovnou vypsat? Není to z vašeho pohledu zbytečný odklad a další znejišťující manévr?
Požadovat bezpečnostní dotazník je rozhodnutí české vlády, které nám nepřísluší komentovat. To je naše základní stanovisko. Kdyby se po vyřazení Ruska z tendru zrušil i tento bezpečnostní dotazník, najednou by bylo očividně zřejmé, jaký byl jeho účel. Třeba bude možné ten interval na vypracování bezpečnostního dotazníku zkrátit, ale kdyby se to úplně vypustilo, snížilo by to důvěryhodnost české vlády.
Nemáte obavu, že se změní podmínky tendru po volbách? A pokud by se změnily znovu podmínky, pokračovali byste v něm?
Nás žádná drobnější změna podmínek neodradí natolik, abychom změnili naše rozhodnutí. Věříme, že jsme vysoce konkurenceschopní. My už jsme se rozhodli, že se do tendru zapojíme a uděláme vše pro to, abychom v něm zvítězili.
Jste velmi aktivní i v dukovanském regionu. Sponzorujete třebíčský hokejový klub, vysíláte tam své dobrovolníky. To u ostatních uchazečů nevidíme. Proč to děláte, není to příznak toho, že si uvědomujete jistý handicap, že přece jen Česko a Korea jsou poměrně vzdálené země a moc se navzájem neznáme?
Úspěšná spolupráce předpokládá i dobré mezilidské vztahy. Chceme se pozitivně zapsat v místní komunitě. Když jsme v Korejské republice začínali s rozvojem jaderné energetiky, byli jsme závislí na spolupráci s Westinghousem, Framatomem i kanadským AECL. Tyto firmy ale tahaly za delší konec provazu – byla to nerovná spolupráce. I na základě této historické zkušenosti se při podnikání v zahraničí snažíme o to, aby to bylo rovnocennější partnerství, než jsme my zažili ze strany těchto firem.
To jsou tvrdá slova na adresu konkurentů. Zřejmě v tendru přituhuje. Ale v zákulisí se mluví o tom, že jste s Westinghousem propojeni a dá se čekat vaše spolupráce na zakázce nejen v Česku, ale i v Polsku. Když také jednal v květnu americký prezident Joe Biden s korejskou hlavou státu Mun Če-inem, dohodli se na vzájemné spolupráci na jaderných projektech v zahraničí. Jak tomu rozumět?
Máme v úmyslu se zúčastnit tendru samostatně. Dohoda, která vzešla z americko-korejského summitu, se týká potenciálních budoucích projektů, třeba ve zmiňovaném Polsku. Ne živých projektů, kde již probíhají přípravy.
Pokud by KHNP nevyhrála, byl by to definitivní konec na dukovanském projektu? Nebo se může stát, že byste se spojili s konkurentem, který by zvítězil?
Tím, že my vyhrajeme, tuto otázku byste měla položit spíš našim konkurentům (směje se). Kdyby došlo k nemyslitelné variantě, že by třeba Westinghouse vyhrál, v současné době by byl schopen pokrýt tak 30 procent projektu. Takže si myslím, že by rád přišel za námi, a požádali by naopak o spolupráci oni nás.
Troufám si tvrdit, že KHNP je jediná firma západního světa, která je schopná garantovat dobu výstavby i dohodnutý rozpočet. Svá slova můžeme doložit na konkrétním projektu Barakah v SAE, kde jsme získali kontrakt na výstavbu čtyř bloků a stavíme na čas.
Na Blízkém východě ale mohou být trochu jiné podmínky než v prostoru EU. Není ale vaším hendikepem, že nemáte referenční funkční reaktor v těch parametrech, které ČEZ pro Dukovany potřebuje? Máte v provozu nabízenou technologii pouze s vyšším výkonem.
Do tendru se máme v úmyslu přihlásit s technologií APR1000. Referenční projekty jsou dva. Prvním je reaktor APR1400, který má evropskou certifikaci. Další je OPR1000, což je tisícmegawattový reaktor s velice podobnou strukturou, jako je u APR1000, a to je pro nás standardizovaný model. Dvanáct takových reaktorů je v provozu v Korejské republice. Pro nabízený model APR1000 skončí certifikace v EU v roce 2022.
Důležitým aspektem pro českou vládu je i zapojení českých firem do projektu coby subdodavatelů. Jako všichni uchazeči říkáte i vy, že s českými firmami počítáte a dáte jim vydělat.
Když bylo v roce 2016 jasné, že se Česká republika vydá cestou rozšíření Dukovan, tak jsme se rozhodli navázat spolupráci se stávajícími českými firmami. Udělali jsme si unikátní průzkum jaderného průmyslového ekosystému v Česku. Našli jsme sto českých firem, se kterými bychom mohli spolupracovat, a v následujících letech se tento seznam rozrostl na 160 firem, s nimiž jsme v kontaktu a mapujeme možnosti spolupráce.
Nejsou to jen plané sliby, slova? Existují už nějaké konkrétní projekty spolupráce?
S těmi nejperspektivnějšími firmami máme podepsaná memoranda o porozumění. Jde například o firmy Nuvia, I&C Energo, Mico, Tess, Sigma a další. My jsme těmto firmám také umožnili návštěvu našeho projektu v Barakah ve Spojených arabských emirátech. Například třebíčská Nuvia už dodává do Koreje a také jsme jí zprostředkovali nějaké obchodní kontakty s elektrárnou v Barakah.
Co se vám osobně líbí v Česku?
Už je to má šestá návštěva tady. A před každou návštěvou České republiky poslouchám hudbu, mám rád Smetanu, Dvořáka. Jak z hudby, tak i výtvarného umění mám dojem společného kulturního pozadí, které sdílíme. Blízkost je možná dána i společnými historickými zkušenostmi hlavně v moderních dějinách. Jako měla Česká republika v minulosti problematické vztahy s Ruskem a Německem, tak my jsme si něco podobného prožili s Čínou nebo Japonskem. Pojmy, jako jsou Pražské jaro nebo Sametová revoluce, u nás velice rezonují.
