Článek
Je to jeden z největších pohybujících se předmětů na planetě. Měří jako tři fotbalová hřiště, váží přes sto tisíc tun, unese devadesát letadel a stál zhruba miliardu dolarů. Letadlová loď s kódovým označením CVN-68 nese příznačně jméno admirála Chestera Nimitze, který za druhé světové války vybojoval pro Ameriku Pacifik. A právě tam teď kolos míří. Je to už třetí letadlová loď, kterou Pentagon posílá ke břehům Severní Koreje.
Ve stejnou dobu, kdy nad jihokorejským nebem cvičí stočlenné formace amerických stíhacích bombardérů F-16, v podobném rozsahu jako před začátkem operace Irácká svoboda. Na ostrově Guam, americké tichomořské državě, probíhají cvičení civilní obrany. V Japonsku zažívají boom firmy, které na klíč montují soukromé protiraketové kryty. A i z úst expertů zní stále hlasitěji: V příštích několika týdnech by si měl svět držet palce. Může začít nejničivější válka, kterou většina současníků za svého života viděla.
Náměsíčníci
V roce 2014, kdy si svět připomínal 100 let od začátku 1. světové války, se jedním z největších celosvětových bestsellerů stala kniha „Náměsíčníci“ historika Christophera Clarka. Popisuje, jak se zdánlivě všemocní císařové, státníci a generálové bezmocně kráčeli ke katastrofě vedeni slepou logikou reakcí geopolitiky.
Severokorejská krize nese podobné rysy. „Byla by to bezmezná katastrofa“, říká o možné válce americký ministr obrany James Mattis. Zkušený voják dopředu rozptyluje všechny naděje; Američanům opět hrozí, že zabřednou do krvavého, špinavého a zřejmě i dlouhého konfliktu.
Jihokorejci jsou právem vyděšení. I kdyby Pchjongjang nedokázal nasadit jaderné zbraně, konvenční bombardování Soulu severokorejským dělostřelectvem by samo o sobě znamenalo katastrofu.
Nemenší napětí ale prožívá i severokorejské vedení. Pod tíhou novinových titulků o popravách pomocí protiletadlových děl, případně smečky hladových psů, je snadné podlehnout dojmu, že Kim Čong-un je sadistický šílenec. Ve skutečnosti má jeho režim možná vražedné, ale nikoliv sebevražedné tendence. Vše v jednání Kim Čong-una je podřízeno jedinému mu cíli – zachování a fyzickému přežití dynastie Kimů a jeho samého. Válka by s velkou pravděpodobností znamenala opak.
Je ostatně pravděpodobné, že dojem nepříčetnosti budí severokorejský režim záměrně. Už prezident Richard Nixon razil termín „šílencova strategie“. Získat si pověst nevyzpytatelného soupeře má své výhody – je to něco jako velká cedule s nápisem: „Nezahrávejte si se mnou, jsem schopen všeho.“
Zdá se tedy, že válka je vyloučena. To ale rozhodně neplatí stoprocentně - z několika důvodů.
Kolizní kurz
Především, pro Spojené státy je nepřijatelná Severní Korea s jadernými zbraněmi. Pro severokorejské vedení bude naopak obtížné kapitulovat a jaderného programu se vzdát.
Pro Pchjongjang je sprint za jadernými hlavicemi největším propagandistickým trumfem, tmelem celé společnosti. Je těžké o něj přijít a zároveň neztratit tvář.
A pak je tu jedna fotografie, která pravděpodobně Kim Čong-una budí ze sna. Záběr ztýraného těla bývalého libyjského vůdce Muammara Kaddáfího na kapotě auta z roku 2011.
V roce 2003 Kaddáfí přistoupil na výměnný obchod, který nápadně připomíná to, co teď mezinárodní společenství nabízí Severní Koreji: konec jaderného programu výměnnou za hospodářské výhody. O osm let později Kaddáfí skončil jako oběť lynče povstalců, kterým razila cestu letadla západní koalice. Pro vládce Severní Koreje z toho může plynout jediné poučení: Zárukou přežití jsou jaderné zbraně.
Okno příležitosti se zavírá
Spojené státy by na tuto logiku mohly přistoupit a připustit, že Kimův režim uvažuje o jaderných zbraních jen jako o prostředku sebeobrany. V současnosti to platit může. Co ale za deset let? A za dvacet? A co když Severní Korea sama jadernou zbraň nenasadí, jen přepustí potřebné technologie nebo jaderný materiál teroristickým organizacím?
A pak je tu ďábelská logika zavírajícího se okna příležitosti. Očima stratégů je nejvhodnější moment k preventivnímu úderu na severokorejská jaderná zařízení právě teď, kdy se blíží vlastnictví účinné jaderné zbraně. Dřív nebyl problém tak palčivý. Jakmile Kim bude mít k dispozici jaderné hlavice a spolu s nimi i v odvetu armageddon, bude už na úder pozdě.
