Článek
Počet aktuálně probíhajících případů onemocnění covid-19 v Česku stabilně ubývá. Nově pozitivně testovaných je denně méně než nově uzdravených. Navíc se blíží léto a s ním horké slunečné dny, které jsou navíc v posledních letech čím dál teplejší. Opatření, která sílu viru snížila, se ale začínají postupně uvolňovat. Vědci se nyní snaží zodpovědět otázku, zda letní počasí může hrát roli ve zpomalení šíření nákazy.
Podle odborné konzultace Národní akademie věd Spojených států amerických zveřejněné v první polovině dubna nelze očekávat příliš výrazný efekt vyšších teplot a vlhkosti na šíření viru SARS-CoV-2.
Některé publikované studie nicméně uvádí souvislost mezi nižšími teplotami a rapidnějším přenosem. To je obvyklá věc pro sezonní respirační onemocnění, píše se v dokumentu. Například podle předtisku studie doktora Alessia Notariho z Barcelonské univerzity, která zatím neprošla recenzním řízením, se čas přenosu viru mezi lidmi zdvojnásobil právě v těch zemích, kde jsou průměrné teploty vyšší.
Studie ale také upozorňuje na možné zkreslení. Chudší státy, které jsou zároveň v oblasti teplejšího klimatu, mají přístup k menšímu počtu testů. Jde tedy sice o souvislost, ale mohou v ní hrát roli další faktory, jako je například výše HDP.
Dokument akademie věd USA také upozorňuje, že studie publikované na toto téma, by měly být brány s rezervou. Použitá data jsou často různé kvality a čas, po který byly experimenty prováděny, je omezený.
Viry ve vyšších teplotách přežívají hůř
Teplota sice hraje v životnosti viru roli, ale studie a experimenty provedené na toto téma se týkaly například simulace prostředí v teplotě nad 56 °C, která je shodou okolností zároveň nejvyšší oficiálně naměřenou teplotou v historii (konkrétně 56,7 °C v roce 1913 ve Spojených státech). V té virus sice nepřežije déle než třicet minut, těžko ale můžeme takovou teplotu očekávat v České republice.
Už starší studie zjistily, že zvýšená vlhkost spojená s letními dny by mohla mít vliv na snížení přenosu viru chřipky. Nicméně stále přesně nevíme, proč a jak se chřipka vrací v sezonních intervalech. Její vrchol bývá podle CDC nejčastěji v únoru, ale často kulminuje i v prosinci, lednu nebo březnu. Pokud by koronavirus kopíroval stejný vývoj, pak by měl v příštích měsících následovat útlum epidemie. Mohla by se však už na podzim vrátit.
Slunce a vyšší teploty na koronavirus vliv mají, nejde ale o zázračný způsob, jak se viru zbavit. Pokud se částice viru dostanou na povrch, který je vystaven slunečnímu záření, jeho životnost se zkrátí. Jeden typ UV záření - konkrétně UVC dokáže sice poničit genetický materiál a tedy i viry, bývá ale odfiltrován ozonem už v atmosféře.
Vědci nicméně už v minulosti dokázali záření UVC využít k dezinfekci. A nyní se v čínské Šanghaji tomuto záření pravidelně vystavují prázdné autobusy. Pro člověka je ale nebezpečné. Jak dokáže slunce pokožku spálit za několik hodin, koncentrované UVC záření dokáže to samé za několik vteřin. Rozhodně tedy není možné ho využít pro dezinfekci lidí. „Doslova bychom lidi smažili,“ říká Dan Arnold, specialista na UV technologie pro britskou BBC.
Kam nemůže doktor, musí slunce
Naproti tomu na člověka může mít sluneční záření pozitivní efekt. Studie sice uvádí, že přehnané vystavování se některým typům UV záření může být zdraví nebezpečné, v menších dávkách je slunce prospěšné.
„Sluníčko může ničit ten virus ve vzduchu. To se vyvozuje i o ostatních virech, takže tenhle nebude nejspíš vyčnívat,“ říká Blanka Říhová, imunoložka a bývalá ředitelka Mikrobiologického ústavu Akademie věd České republiky. „Z jedné strany by to tedy mohlo trochu poškozovat ten virus, ale ze strany příjemce to sluníčko určitě zlepšuje náladu a ta pozitivně ovlivňuje náš imunitní systém. Kromě toho je i zdrojem vitamínu D, který potřebujeme pro harmonii v organismu,“ říká profesorka.
