Článek
V Česku je téměř sedm tisíc pacientů pozitivně testovaných na koronavirus. Drtivá většina z nich se vůbec nedostane do nemocnice. Jak vypadá průběh jejich nemoci, lékaři doposud sledovali jen omezeně. Ve Fakultní nemocnici Brno v pátek odstartoval speciální projekt, který postupně zapojí nejméně dvě stovky pacientů s koronavirem starších osmnácti let. Podílí se na něm také Lékařská fakulta Masarykovy univerzity.
Lékaři tak chtějí získat relevantní data o tom, jak nemoc působí na lidské tělo a imunitu. „Naši lékaři a operátoři budou pacienty s covid-19 průběžně kontaktovat. I s pomocí dotazníkových šetření zjistíme, jak na ně nemoc dopadá. Při dýchacích problémech je můžeme pozvat na podrobná vyšetření do nemocnice,“ popsal přednosta interní hematologické a onkologické kliniky Jiří Mayer.
Iniciátoři projektu počítají s tím, že do měsíce až dvou vygenerují relevantní a cenná data o tom, jak virus dopadá na českou populaci. „Můžeme pak zlepšit péči o tyto nakažené, kteří se běžně do nemocnice nedostanou. Máme také podezření, že mnoho takových pacientů prakticky v domácí karanténě přechodí zápal plic. Všechny tyto aspekty prověříme,“ dodal Mayer.
Lékaři chtějí do projektu zapojit jak hospitalizované pacienty, tak lidi, kteří přijedou do odběrových stanů. Pokud dají nakažení informovaný souhlas, lékaři budou jejich stav sledovat dlouhodobě, i poté, co příznaky koronavirové infekce odezní. „Počítáme, že po půlroce a roce od nákazy podstoupí podrobná vyšetření, včetně plicního,“ upřesnil Mayer.
Experti stále nevědí o covid-19 řadu podstatných informací. Potřebují jasně zodpovědět, jestli může postihnout jednoho pacienta vícekrát nebo jak dlouho si vyléčený z koronaviru uchová protilátky. „Už nyní také víme, že někteří pacienti budou virus vylučovat dlouhodobě jako potenciální přenašeči,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice Brno Jaroslav Štěrba.
Doktoři rovněž chtějí zjistit, jak nemoc dopadá na jednotlivá etnika a národnosti. „Zatím se zdá, že populace, včetně té české, které byly plošně očkovány proti tuberkulóze, mají silnější imunitu vůči koronaviru,“ doplnil Mayer.
Připomněl, že i v tomto ohledu existuje řada neznámých. „V minulosti většina indiánů nezahynula meči a puškami kolonizátorů, ale na nemoci, které už pro Evropany byly běžné. Koronavirus může na některá etnika či národnosti dopadat silněji,“ dodal Mayer.
Podle ředitele Štěrby se v nemocnici a dalších českých zařízeních rozjíždějí další výzkumy, které koronavirus lépe zmapují. „Přetrvává řada velkých otazníků. Potřebujeme získat reálný vědecký základ, aby měly státní instituce jasné informace pro rozvolňování opatření a návrat k běžnému provozu,“ doplnil Štěrba.
