Článek
Výsledky dlouho očekávané analýzy o významu onemocnění covid-19 při úmrtích lidí jsou konečně venku. Úplně jasnou odpověď na otázku, jaký poměr lidí zemřel skutečně „na covid“ a u kolika byla nákaza jen vedlejší příčinou smrti, ale její závěry nepřinesly.
Data, která Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) zveřejnil v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce na ČT24, se dají číst různě - podle toho, kdo chce co zdůraznit.
Analýza vychází z kontroly dokumentace o úmrtích 407 lidí s nákazou covid-19 z prvního pololetí.
Na jednu stranu konstatuje závěr, že bezprostředně na covid-19 zemřelo pouhých 19 procent z těchto lidí. U dalších osmi procent byl hlavní příčinou covid-19 a nejasně vymezené potíže.
To by se dalo vyhodnotit tak, že koronavirové onemocnění jednoznačně zapříčinilo jen menší část úmrtí lidí s nákazou.
Jenže další údaj z analýzy zároveň říká, že 64 procent úmrtí měl na svědomí covid-19 spolu s nějakým vážným chronickým onemocněním. Prokazatelně bez vlivu koronaviru pak zemřelo jen devět procent zkoumaných pacientů.
Šéf ÚZIS Ladislav Dušek v televizi prohlásil, že pětina až třetina úmrtí byla „nepochybně asociovaná“ s covidem-19 jako hlavní příčinou úmrtí.
Současně ale také odkázal na data zemřelých s nákazou na jednotkách intenzivní péče, které vyhodnotil spolusedící šéf Klinické skupiny COVID při Ministerstvu zdravotnictví Vladimír Černý. Tato data podle něj ukázala „nepochybnou primární asociaci s covid-19 u 60 procent pacientů“.
Dušek rovněž zdůraznil, že analýza není směrodatná pro druhé pololetí, kdy se infekce rozšířila v obyvatelstvu mnohem více.
„Bude se to částečně lišit,“ uvedl šéf ÚZIS. Poukázal na to, že nemoc nyní častěji postihuje lidi v seniorním věku a průměrný věk úmrtí se posunul na zhruba 80 let.
Data o úmrtích za poslední měsíce budou podle Duška vyhodnocena na konci ledna nebo v únoru.
Výskyt chronických onemocnění u zemřelých s nákazou covid-19 v 1. pololetí. Výsledky ze vzorku 407 úmrtí.
Ministerstvo zdravotnictví a ÚZIS každodenně zveřejňují v rámci statistik o covid-19 také údaje o úmrtích, nerozlišují však, jakou váhu toto onemocnění mělo. Onkolog a poslanec za hnutí ANO Rostislav Vyzula tato čísla označil za „fake news“ a požadoval, aby se přestala zveřejňovat.
Klíčovým dokumentem pro přesnější statistiku o důvodech úmrtí je list o prohlídce zemřelého. V něm lékaři stanovují tzv. základní příčinu úmrtí. Ke statistikům se však tyto listiny dostávají i s více než měsíčním zpožděním, někdy je také lékaři nevyplňují správně.
Při určování, zda měla infekce novým koronavirem rozhodující vliv na úmrtí, se musí lékaři řídit pokyny a kódováním nemocí podle Světové zdravotnické organizace (WHO). Při vyplňování zmíněného listu záleží na tom, v jakém pořadí vepíší do kolonek s diagnózami kód stanovený pro covid-19.
Když pacient například zemře po zápalu a selhání plic, které způsobila prokázaná nákaza koronavirem, napíše se v listu o prohlídce zemřelého do první řádky „syndrom dechové tísně“, do druhé „pneumonie“ (zápal plic) a do třetí řádky „covid-19“. Případ je považován za úmrtí „na covid“.
Pokud má pacient další zdravotní komplikace, například onemocnění srdce nebo cukrovku, měl by to lékař uvést do další části listu. Vůbec přitom neplatí, že když daný člověk trpěl na vážnou chronickou nemoc, automaticky se přesouvá mezi zemřelé „s covidem“. Vždy záleží na posudku lékaře.
