Česko se pro Němce stane vysoce rizikovou zemí

Ve Španělsku přibylo za poslední den 44 357 nákaz koronavirem SARS-CoV-2, což je nejvíce za den od počátku pandemie. Informovalo o tom ve čtvrtek ministerstvo zdravotnictví. Uvedlo také, že počet úmrtí s covidem-19 se v zemi zvýšil o 404 na celkových 55 041. Epidemická situace se ve Španělsku zhoršuje už několik týdnů, jednotlivé regiony proto dál zpřísňují protikoronavirová opatření. Madridský region ve čtvrtek oznámil, že zastavuje očkování zdravotníků v první linii, protože nemá dost vakcín proti covidu-19.

Ve Španělsku, které má asi 47 milionů obyvatel, se od počátku pandemie zhruba před rokem potvrdilo na 2,46 milionu nákaz koronavirem. Tento měsíc se výrazně zvýšil počet nově nakažených na 100 000 obyvatel za poslední dva týdny až na 796, což je víc než dvojnásobek oproti prvnímu lednovému týdnu. V některých regionech, například Kastilii-La Mancha, Kastilii-Leónu či Valencii, tento údaj přesahuje 1000.

Ve Francii za posledních 24 hodin přibylo 22 848 případů nákazy koronavirem a s covidem-19 zemřelo dalších 346 lidí. Informovalo o tom ve čtvrtek ministerstvo zdravotnictví. Ministr Olivier Véran varoval, že pokud se epidemická situace zhorší, nelze vyloučit další plošnou uzávěru.

Francie, která má zhruba 67 milionů obyvatel, od počátku epidemie zaznamenala 2,98 milionu případů nákazy virem SARS-CoV-2 a smrt 71 998 infikovaných.

V posledních týdnech opět roste počet hospitalizovaných s covidem-19. Na jednotkách intenzivní péče jich je nyní po celé Francii 2876. Vláda v minulosti uvedla, že počet lidí na JIP musí být mezi 2500 a 3000, aby mohla uvažovat o uvolnění omezení volného pohybu, připomněla agentura Reuters.

V Nizozemsku bude od soboty platit zákaz nočního vycházení. Bude první od konce druhé světové války, informoval ve čtvrtek zpravodajský web NOS. Vycházet nebudou smět lidé kvůli koronaviru od 21:00 do 04:30. Podle vlády premiéra Marka Rutteho je opatření nutné především kvůli šíření nových mutací viru.

Zákaz nočního vycházení podpořila většina poslanců. Před hlasováním si ale vymohli, aby vláda jeho začátek z původně plánovaných 20:30 přesunula na 21:00. Opatření má platit do 9. února a za jeho porušení bude hrozit pokuta až 95 eur (téměř 2500 Kč). Proti návrhu se stavěla v parlamentu hlavně pravicově populistická Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse. Podle ní je opatření nepřiměřené a není jasné, zda bude mít na šíření viru nějaký účinek. „Na základě rozkazu Marka Rutteho budeme doma uvěznění,“ řekl ve čtvrtek Wilders.

V chilské metropoli zahájila prokuratura vyšetřování místní kliniky, která prodávala potvrzení o negativním testu na covid-19, aniž by testy prováděla. Informují o tom tamní média. Ke kauze se vyjádřil i chilský ministr zdravotnictví Enrique Paris, podle něhož si viníci zaslouží „velmi přísný trest“.

„Je to velmi vážný čin, vydělávat takto peníze a přispívat k šíření koronaviru. To si žádá velmi přísný trest,“ uvedl ministr zdravotnictví. Negativní testy prodávala v přepočtu za asi 1800 Kč klinika v Santiagu de Chile, která se specializuje na provádění testů seniorům u nich doma. Na nepravosti upozornila důchodkyně, která si objednávala provedení testu, aby mohla vycestovat z Chile. Dostalo se jí ale odpovědi, že může mít osvědčení do hodiny a bez testu, když zaplatí příslušnou částku.

Počet žádostí o azyl ve Francii se v loňském roce propadl o 41 procent, hlavním důvodem je epidemie covidu-19. Loni o azyl ve Francii požádalo 81 669 lidí. Od začátku migrační krize v roce 2015 počet žádostí každoročně stoupal, loni poprvé klesl, napsala agentura AFP s odvoláním na ve čtvrtek zveřejněné oficiální statistiky. Pandemie měla podle Ministerstva vnitra dopad jak na počty lidí, kteří mířili do Francie, tak na počet osob, které ji opustily. Migranti, kteří mají být vyhoštěni, v posledních měsících odmítají testy na covid-19 a oddalují tak nucený odjezd, protože bez negativního testu není do většiny zemí možné vycestovat. Počet vyhoštění z Francie za rok 2020 klesl o 51,8 procenta ve srovnání s rokem 2019.

O 80 procent loni klesl počet udělených francouzských víz. V roce 2020 ho získalo 712 311 turistů, o rok dříve to bylo přes tři a půl milionu cestovatelů. Nejvýznamnější dopad na cestovní ruch ve Francii měl výpadek čínských turistů, kterých přijelo jen 71 000, desetina obvyklého počtu. Stejný trend jako ve Francii zažívají i další evropské země. V Německu loni počet žádostí o azyl klesl o 30 procent, připomíná AFP.

Reprodukční číslo, které udává, kolik lidí průměrně nakazí jeden pozitivně testovaný, v Izraeli poprvé od konce října kleslo pod hodnotu jedna, což znamená, že se snížil počet aktivních případů a šíření koronaviru v zemi zpomaluje. Ačkoliv je Izrael v přepočtu na obyvatele nejrychleji očkujícím státem světa, obavy v tuto chvíli ministerstvu zdravotnictví dělá šíření nakažlivější britské mutace, informoval ve čtvrtek zpravodajský web The Times of Israel.

Reprodukční číslo je nyní v Izraeli 0,99, přičemž pod hodnotou jedna je poprvé za skoro tři měsíce. Reprodukční číslo vyšší než jedna značí stoupající trend počtu infikovaných. Při minulých uzávěrách přitom představitelé izraelské zdravotnictví stanovili, že postupné rozvolňování může začít, pokud reprodukční číslo klesne na 0,8. Náměstek ministerstva zdravotnictví Joav Kiš uvedl, že ačkoli tempo nárůstu infikovaných v Izraeli začíná zpomalovat, klesající trend narušuje nakažlivější britská mutace. „Lockdown velmi ovlivňuje britská mutace… čísla klesala rychleji, nyní je to ale mnohem pomalejší,“ řekl Kiš izraelskému vojenskému rozhlasu.

Německo bude od neděle považovat Českou republiku za epidemicky vysoce rizikovou oblast, což pendlerům zkomplikuje každodenní dojíždění za prací. ČTK se to ve čtvrtek dozvěděla z diplomatických zdrojů.

Zatímco Sasko přistoupí ke kompromisu v podobě dvou povinných testů na koronavirus pro přeshraniční pracovníky týdně, Bavorsko se chce vydat přísnější cestou, vyžadovat bude zřejmě rozbory každých 48 hodin.

Argentinští lékaři se přou o účinnost přípravku z koňského séra proti nemoci covid-19. Přípravek schválil tamní lékový regulátor, část odborné veřejnosti má ale o účincích pochybnosti, napsal dnes španělský deník El Mundo. Sporný přípravek vyvinula univerzita v Buenos Aires a vyrábí ho jedna tamní farmaceutická společnost.

Podle úřadu se v rámci klinických testů podařilo prokázat terapeutický účinek přípravku. Po podání látky z koňského séra se podle úřadu snížila o polovinu smrtnost pacientů a o 36 procent počet hospitalizací na jednotkách intenzivní péče. Podle regulátora jsou vedlejší účinky látky velice mírné. Deník El Mundo ale varuje, že část argentinských lékařů a vědců o účinnosti preparátu pochybuje.

Ministerstvo zdravotnictví Spojených arabských emirátů dnes schválilo nouzové použití ruské vakcíny proti covidu-19 Sputnik V. Klinické testy této očkovací látky přitom v zemi, která se aktuálně potýká s rekordními nárůsty infikovaných, začaly teprve před několika týdny. Informovala o tom agentura Reuters.

Sputnik V je již třetí vakcínou, jejíž nasazení Spojené arabské emiráty schválily. Široké veřejnosti je v zemi zatím dostupná vakcína čínské společnosti Sinopharm a v Dubaji se začalo očkovat látkou vyvinutou americkou společností Pfizer ve spolupráci s německou firmou BioNTech. Podle webu Our World in Data jsou Spojené arabské emiráty v přepočtu na obyvatele druhou nejrychleji očkující zemí světa po Izraeli.

Ve čtvrtek měl v Izraeli skončit v pořadí už třetí lockdown, místo toho ho ale vláda prodloužila do 31. ledna. Ani nejrychlejší tempo očkování na světě nestačilo ke zpomalení šíření koronaviru, nakažených přibývá nejvíc od začátku pandemie.

Maďarské úřady předběžně schválily očkovací látku od firmy AstraZeneca a také ruskou vakcínu Sputnik V proti nemoci covid-19, způsobované koronavirem. Uvedl to dnes podle agentury Reuters Gergely Gulyás, vedoucí kabinetu premiéra Viktora Orbána. Uvedl také, že šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó odcestoval do Moskvy, kde má ještě dnes o vakcíně jednat.

Šéf Orbánova kabinetu na pravidelné tiskové konferenci vysvětloval, že maďarská vláda je nucena hledat vlastní zdroje vakcín pro hromadné očkování proti covidu-19, protože to v Evropské unii dosud nezačalo vinou váhavosti Evropské komise. Kritizoval také Evropskou agenturu pro léčivé přípravky (EMA) za pomalé schvalování vakcíny AstraZeneca, kterou maďarské úřady předběžně schválily, aby očkování touto látkou mohlo začít okamžitě, jakmile to unijní úřady povolí. Tento krok se očekává 29. ledna, dodává Reuters.

Mohutný požár dnes zachvátil rozestavěnou budovu firmy Serum Institute of India, která je největším výrobcem vakcín na světě. Produkce očkovacích látek proti nemoci covid-19 nebyla zasažena, informovala agentura Reuters s odvoláním na místní média.

Zahraniční pracovníci, kteří do Německa dojíždějí za prací, se musí pravidelně testovat na koronavirus. Dnes to na tiskové konferenci prohlásila kancléřka Angela Merkelová, která zopakovala, že hranice uzavírat nechce, může se tak ale stát, pokud sousední státy spolupracovat nebudou.

Merkelová uvedla, že o testování pendlerů již jednala s českým premiérem Andrejem Babišem. Poukázala také na to, že epidemická situace v pohraničí ukazuje, že tamní nákaza souvisí i s vývojem u sousedů. „Bylo by podivné, kdyby to tak nebylo,“ řekla. Proto je podle ní důležité, aby přeshraniční pracovníci byli součástí pravidelného testovacího režimu.

Spojené státy se připojí ke globálnímu vakcinačnímu programu. Světové zdravotnické organizaci (WHO) to dnes sdělil americký vládní epidemiolog Anthony Fauci. Podle agentury AP dále ujistil, že USA přestanou snižovat počet Američanů pracujících pro WHO a dostojí svým finančním závazkům vůči organizaci.

Americký prezident ještě dnes vydá nařízení, které potvrdí záměr USA připojit se k programu COVAX, jehož cílem je zajistil vakcíny proti covidu-19 lidem na celém světě včetně těch, kteří žijí v chudých zemích. Za Trumpa se přitom USA programu, který čelil finančním překážkám, smluvním problémům s výrobci očkovacích látek i logistickým problémům, neúčastnily.

Karanténa je jediným opatřením, které proti šíření koronaviru máme, než bude naočkována dostatečná část populace. V rozhovoru se zahraničními novináři to řekl šéf německého Institutu Roberta Kocha (RKI) Lothar Wieler, jehož úřad je v zemi klíčový pro prevenci a potírání nemocí. Podle Wielera je nyní nutné co nejvíce znemožnit přenos infekce, aby se zabránilo rozšíření mutací koronaviru, které jsou považovány ze nebezpečné.

Jako nezbytné dnes německá kancléřka Angela Merkelová obhajovala zpřísnění karanténních opatření v Německu, na kterých se v úterý dohodla s premiéry spolkových zemí. Zdůraznila, že je nutné zabránit rozšíření nakažlivější britské mutace.

„Ještě tomu můžeme zabránit, ještě máme čas,“ řekla kancléřka. Varovala před okamžikem, kdy se mutace rozšíří natolik, že již nebude možné ji stávajícími opatřeními zadržet. Dodala také, že o koordinaci tažení proti mutacím koronaviru chce dnes jednat i na summitu Evropské unie.

Švédsko dnes prodloužilo velkou část opatření, která v zemi platí s cílem zastavit šíření koronaviru. Nejméně do 7. února bude zakázán prodej alkoholu po osmé hodině večerní, po celé jaro bude také doporučeno nosit ve špičce v prostředcích veřejné dopravy roušky. Na dnešní tiskové konferenci to podle agentury Reuters oznámil švédský premiér Stefan Löfven.

Švédsko je v koronavirové krizi velmi sledovanou zemí, protože se rozhodlo s nákazou bojovat jinak než většina států. V zemi platí podstatně mírnější opatření než ve zbytku Evropy, přičemž vláda vydává spíše doporučení a spoléhá především na tradiční zodpovědnost občanů.

Švédská agentura pro veřejné zdraví vládě navrhla, aby se od 25. ledna vrátili do školních lavic středoškoláci. Ti by také mohli mít znovu možnost kolektivně sportovat, a to jak venku, tak i uvnitř. Hlavním důvodem návratu do škol je fakt, že domácí výuka prohlubuje rozdíly mezi úspěšnými a neúspěšnými.

Libanonský ministr zdravotnictví Hamad Hasan byl přijat do nemocnice sv. Jiří v Bejrútu s pozitivním nálezem na koronavirus. Ministr byl předtím pod palbou kritiky za večeři, které se zúčastnil a na níž bylo mnoho lidí. Ministr tak porušil koronavirová pravidla, jež sám prosazoval. Jeho úřad ho omlouval tím, že na večeři dorazil později a netušil, kolik tam bude lidí. Libanon je nyní jednou z nejvíce postižených zemí v regionu. Nemoci covid-19 už podlehlo více než 1 700 lidí a nemocnicím docházejí místa na lůžkách intenzivní péče. Vláda proto uvalila do 25. ledna striktní zákaz vycházení, zavřené zůstaly i supermarkety.

Indie začala nabízet vakcíny proti covidu-19 sousedním státům, informovalo podle agentury Reuters indické ministerstvo zahraničí. Největší světový výrobce vakcín tak hledá rovnováhu mezi potřebou zajistit si dost přípravku pro domácí použití a snahou pomoci chudým státům, které nemají kapacitu na výrobu vlastní očkovací látky, napsala agentura AP. První dodávku vakcín Indie poslala do himálajského Bhútánu a na Maledivy.

Indie v lednu schválila dvě vakcíny, jedna má licenci Oxfordské univerzity a firmy AstraZeneca, druhou vyvinula společnost Bharat Biotech ve spolupráci se státní Indickou radou pro zdravotnický výzkum. Obě vakcíny jsou vyráběny na místě. Přípravek Oxfordské univerzity vyrábí místní firma Serum Institute of India, která preparát inzeruje pod názvem Covishield. Indie chce do okolních zemí zpočátku dodávat pouze tuto vakcínu.