Článek
Když nastupovala éra mobilních telefonů, začala ve vesmíru vznikat síť satelitů, díky které je dnes možné zatelefonovat si prakticky z jakéhokoliv místa planety. Síť 66 družic nese název Iridium a její pokračovatele vynáší na oběžnou dráhu rakety firmy Space X Elona Muska.
Sám Musk však nyní finišuje s o dost ambicioznějším projektem - Starlinkem. Slibuje, že v roce 2027 bude díky této neuvěřitelně husté síti družic schopen poskytnout internetové připojení i v té nejodlehlejší oblasti naší planety pro desítky až stovky milionů lidí. Ve středu se na oběžnou dráhu dostala sedmá várka s 60 kusy umělých oběžnic.
Do předpokládaného finálního počtu zhruba 12 tisíc satelitů zbývá sice ještě pořádný kus cesty, přesto Musk oznámil, že do tří měsíců začne soukromé testování sítě a do půl roku by chtěl služby Starlinku zpřístupnit k testování veřejnosti.
Zatěžkávací zkouška
Testování proběhne podle Muska ve vysokých zeměpisných šířkách, dodal Musk na svém Twitteru. Zatím se hovořilo o cílení na USA a Kanadu, ale na doplňující dotaz, zda se do beta testování dostane i sousední Německo, odpověděl ředitel, že „ano“. Informoval o tom portál Ars Technica.
Podle webu Teslarati bude soukromá beta verze „téměř jistě vyhrazena zaměstnancům SpaceX, společnosti Tesla a jejich rodinám.“ To není žádný nový koncept, výrobce elektromobilů již zkouší nový software na autech svých zaměstnanců.
Zatím není jasné, kolik soukromých uživatelů bude verzi testovat. Mělo by to být ale něco mezi tisíci až deseti tisíci jednotlivců u té soukromé, a více než deset tisíc u veřejné beta verze.
SpaceX snižuje orbitální výšku
Počet satelitů, kterými chce Musk planetu obalit, je velmi ambiciózní a celý projekt měl podle původních odhadů vyjít na 10 miliard dolarů.
Během let v něm však dochází ke značným úpravám - a to nejen díky technologickému pokroku, při kterém inženýři vylepšují zhruba 220 kilogramů vážící satelity. SpaceX u projektu Starlink hodně pracuje také s výškou, ve které budou planetární souputníci obíhat.
SpaceX musí o povolení žádat Federální komisi pro komunikaci, která před dvěma lety souhlasila s vysláním více než čtyř tisíc satelitů na nízké oběžné dráhy v pásmu mezi 1110 až 1325 kilometry. Už loni však SpaceX úspěšně požádal u 1500 satelitů o převedení do zhruba poloviční nadmořské výšky.
Muskova firma argumentovala tím, že díky tomu zajistí lepší pokrytí a nižší latenci svého širokopásmového připojení. A kromě toho zdůraznila, že v případě poruchy napáchají satelity méně škod, když budou do atmosféry padat z nižších výšek.
Aktuálně by na drahách mezi 540 a 570 kilometry měly podle žádosti SpaceX operovat všechny další družice z první čtyřtisícové várky. Dalších zhruba 7500 satelitů by mělo Zemi obíhat po velmi nízkých orbitálních drahách, zhruba ve výšce 335 až 346 kilometrů.
Jen pro představu, ISS obíhá rodnou hroudu ve výšce 400 kilometrů rychlostí 27 720 km/h, jeden oběh planety jí tak trvá 92 minut.
Kromě satelitů musí SpaceX pracovat na vylepšování přijímacích krabiček pro pozemské uživatele. Bylo by totiž dost trapné, pokud by internet z vesmíru ztroskotal na poruchových komponentech tady na Zemi.
