Článek
Miliardář Elon Musk má na cenu Bitcoinu ohromný vliv. Před dvěma měsíci odstartoval její růst k rekordním výšinám, když oznámil, že jeho Tesla na bitcoin vsází a dokonce do něj uložila velkou část svých prostředků. „Budete si moci za bitcoin koupit Teslu,“ oznámil svým fanouškům excentrický miliardář, a měna rázem vyšplhala na nový rekord 60 tisíc dolarů.
Teď naopak Musk jediným tweetem poslal bitcoin strmě dolů, když svůj slib v nečekané otočce odvolal: „Tesla zastavila možnost nakupovat auta pomocí bitcoinu. Máme obavy z rapidního nárůstu fosilních paliv, především uhlí, k těžbě bitcoinu a pro potřebu bitcoinových transakcí,“ sdílel Musk prohlášení své firmy Tesla, která vyrábí elektrická auta a zřejmě i proto je pro ni ekologický aspekt věci důležité téma.
„Kryptoměny jsou v mnoha ohledech dobrá myšlenka a věříme v jejich slibnou budoucnost, ale nesmí to být na úkor ničení životního prostředí,“ pokračuje prohlášení. Firma Tesla prozatím nebude prodávat své nemalé bitcoinové rezervy, hodlá na ně ale sáhnout až v době, kdy bude bitcoin používat k těžbě „udržitelnější“ zdroje energie.
Cena bitcoinu se v reakci na Muskův tweet poroučela dolů. Během čtyř hodin ztratila 15 % a dostala se pod hranici 49 tisíc dolarů.
Nutno dodat, že rychlé výkyvy ceny nejsou pro bitcoin nijak neobvyklé. Přesto je z reakce trhu zřejmý velký vliv Elona Muska na vnímání kryptoměn. Pro kohokoli, kdo se o bitcoin trochu zajímá, totiž nemohlo jít o novou informaci. Vysoká spotřeba elektrické energie je tématem už delší dobu. Jde navíc o kontroverzní a často špatně pochopené téma, což ostatně vyplývá z obtížně pochopitelných principů, na kterých je bitcoin založen.
Potřebuje vůbec Bitcoin tolik elektřiny?
Na první pohled je spotřeba ohromná. Bitcoin za rok propálí asi dvakrát více energie v terawatthodinách (TWh) než Česká republika. Tvrdí to alespoň odhad University of Cambridge, který vychází ze spotřeb nejčastěji používaných strojů pro těžbu bitcoinu a známých údajů o aktuální náročnosti těžby.
Podle těchto odhadů spotřeba v posledním roce výrazně vzrostla. Ještě na začátku loňského roku to podle odhadů Cambridge Bitcoin Electricity Consumption Indexu bylo něco okolo 76 TWh. V lednu 2021 vzrostla spotřeba na na 114 TWh, o pět měsíců později je hodnota ještě vyšší, kolem 150 TWh. Česká republika podle Českého statistického úřadu za rok 2019 spotřebovala kolem 64 TWh elektrické energie.
„Bitcoin je navržený tak, že spotřebovává hodně elektřiny,“ říká k tomu jedna z hlavních tváří indexu Michel Rauchs z Cambridgeské univerzity. Ne každý ale rozumí tomu, na co se tato elekřina spotřebovává. Pojem „těžba bitcoinů“ zní totiž pro nezasvěcené stále příliš abstraktně.
Jak se těží bitcoin?
Bitcoin je decentralizovaná kryptoměna. Zatímco klasické měny mají centrální autoritu (obvykle centrální banku daného státu), která za ně ručí, Bitcoin přišel se způsobem, jak vytvořit důvěru jinak. Bez autority, jen na základě matematiky.
Toto ověřování funguje v rámci sítě počítačů, které spolu komunikují přímo, a žádný z účastníků nemá nad ostatními navrch. Někdy se můžeme setkat s označením peer-to-peer sítě - doslova rovný s rovným.
Transakce, které na protokolu Bitcoin probíhají, se zapisují na tak zvaný blockchain. To je decentralizovaná databáze, ke které se přidávají informace o všech proběhlých transakcích od začátku existence bitcoinu v roce 2009. Díky tomu je možné ověřit, zda má daný uživatel na své adresy ty bitcoiny, které chce utratit. Jakmile je transakce ověřena, zapíše se do blockchainu. Kryptograficky je zajištěno, že tuto informaci následně není možné nijak měnit nebo smazat.
Všichni účastníci sítě mají k dispozici stejnou databázi a mohou tak ověřit, že transakce skutečně proběhly. Pokud by se vyskytla nesrovnalost, například pokud by se někdo pokusil propašovat jinou verzi databáze, dojde k „hlasování“ a falešná databáze bude přehlasována většinou. A právě zde se dostáváme k jádru výpočetní náročnosti a tedy i spotřeby elektrické energie.
K potvrzování transakcí Bitcoin využívá tzv. těžaře. Uživatele, jejichž specializované počítače každých deset minut aktualizují databázi transakcí (blockchain) o nové transakce. Protože všichni účastníci jsou si rovni a není mezi nimi žádná autorita, mohl by někdo vytvořit miliony falešných účastníků, tím ostatní „přehlasovat“, protlačit falešnou databázi a na úkor ostatních se obohatit. Bitcoin se tomuto útoku brání tím, že požaduje proof of work, tedy důkaz provedené práce.
Počítače všech těžařů řeší složité výpočty. Prakticky hledají řetězec, který vede k vyřešení hlavolamu a zároveň zašifruje provedené transakce. Řešení přitom nelze spočítat jinak, než zkoušet velké množství možností a doufat, že se strefí. A v tom spočívá energetická náročnost těžby: velké množství počítačů dělá paralelně podobné výpočty. Tyto výpočty nejsou potřebné k fungování transakcí, ale slouží k zabezpečení bitcoinu před oním „přehlasováním“. Za svou účast na těchto výpočtech je každých deset minut těžař, který našel výsledek, odměněn předem určeným zlomkem nově vytvořeného bitcoinu. Tím dochází ke vzniku nových mincí a zároveň je zajištěna motivace těžit.
Čím dražší bitcoin je, tím větší jsou odměny pro těžaře a tím více lidí se chce do sítě zapojit. Celý systém se tak stává více energeticky náročným právě díky své popularitě. Náročnost výpočtů se totiž automaticky zvyšuje spolu s tím, jaký výkon je momentálně k dispozici.
Není to naopak?
„Fungování Bitcoinu nesouvisí s tím, kolik energie se spotřebuje při jeho těžení,“ připomíná František Fuka, programátor, filmový kritik a známý popularizátor Bitcoinu. „Ať ho těží tisíc počítačů nebo milion počítačů, Bitcoin funguje v obou případech (téměř) stejně spolehlivě. Pokud Bitcoin těží tolik lidí a spotřebovávají přitom tolik energie, není to chyba Bitcoinu jako takového, ale těch lidí,“ domnívá se.
Upozorňuje tak na to, že je zavádějící mluvit o tom, že „Bitcoin ke svému provozu spotřebuje velké množství energie“. Přesnější je říci, že lidé využívají velké množství energie k tomu, aby se mohli účastnit těžby Bitcoinu. Podle některých zastánců Bitcoinu je dokonce tato kryptoměna naopak ekologická, protože nabízí bezpečné uložení energie, která by jinak nenašla využití a byla by proplýtvána.
Variantu tohoto argumentu paradoxně ještě nedávno propagoval práce Elon Musk. „Bitcoin vytváří incentivu pro využívání obnovitelných zdrojů,“ napsal v dubnu Jack Dorsey, zakladatel Twitteru, a Musk se k němu tehdy souhlasně připojil.
#bitcoin incentivizes renewable energy https://t.co/KCe5bwdVs4
— jack (@jack) April 21, 2021
True
— Elon Musk (@elonmusk) April 22, 2021
„Bitcoin přináší na energetický trh příležitosti, které tu nikdy nebyly,“ napsal pro Seznam Zprávy v komentáři Alex Pilař. „Může využít odpadní, uvázlou a nadbytečnou energii, stabilizovat provoz obnovitelných zdrojů a zlepšit využití kapacit, které se zapínají jen tehdy, když je zle.“
Kritikům ale nutně nevadí, že Bitcoin spotřebovává energii, ale že jde o elektrickou energii, která vznikla s výraznou uhlíkovou stopou. To souvisí s tím, jaká energie je v dané oblasti nejlevnější. Právě takovou totiž budou těžaři využívat.
Musk ukázal svůj vliv, dělá si alibi?
Téma energetické náročnosti kryptoměn není zdaleka nové. Poprask kolem Muskova tweetu, ve kterém na vysoké ekologické náklady bitcoinové těžby upozornil, nicméně upozorňuje na jiný problematický aspekt této měny. Elon Musk opět ukázal, jaký vliv jeho slova mají na cenu tohoto neregulovaného aktiva. Jediným tweetem dokáže bitcoin poslat k rekordním výšinám a zase jej potopit zpátky. Pro digitální měnu, která se chlubí svou nezávislostí a decentralizovaností, je vliv jednoho jedince na její vnímání širokou veřejností špatná zpráva.
Spekulanti nicméně už nyní mohou přemýšlet, kterou kryptoměnu Musk svým příštím tweetem vymrští k novým rekordům. Mají ve vyjádření firmy Tesla důležitou nápovědu: tato nově vyvolená kryptoměna bude mít energetickou cenu za transakci stokrát nižší, než samotný bitcoin. Prozatím. Až na svým tweetem nevyzpytatelný miliardář upozorní, může se to rychle změnit.
Zelené kryptoměny?
Základním principem velké spotřeby energie u bitcoinu je velká zátěž mnoha počítačů při ověřování transakcí proof-of-work. Některé kryptoměny se snaží tento způsob nahradit buď principem proof-of-stake (potvrzení podílem) nebo proof-of-spacetime (potvrzení prostoru a času).
Na prvním principu začíná fungovat kryptoměna Ethereum (tzv. Ethereum 2.0). Tento systém nezahrnuje těžbu, ale transakce jsou potvrzovány majiteli většího počtu těchto mincí. Na stejném principu funguje také kryptoměna Cardano.
Bitcoin na jednu transakci potřebuje asi 910 kilowatthodin (kWh) energie. Cardano by na stejnou akci mělo potřebovat jen něco přes 0,5 kWh. Do Cardana ale také lidé zainvestovali zatím téměř dvacetkrát méně peněz než do bitcoinu.
Na druhém principu, tedy proof-of-spacetime, funguje třeba nová kryptoměna Chia. Uživatelé při něm propůjčuje místo na svých pevných discích, za které dostávají odměnu. Za touto kryptoměnou stojí Bram Cohen, známý americký programátor známý vynálezem protokolu BitTorrent. Uživatelé tuto kryptoměnu netěží, ale „farmaří“ s ní.
„Elon Musk si hraje, vždycky si hrál a hrát si bude. Nemyslím si, že je za tím nějaký velký plán,“ řekl Dominik Stroukal, ekonom společnosti Roger a dlouhodobý propagátor Bitcoinu. „Od začátku bylo jasné, že je jeho vstup do kryptoměnového světa dvojsečnou zbraní. Může je snadno poslat nahoru, ale i dolů.“
A proč se Musk rozhodl obrátit a vystoupil takto veřejně proti Bitcoinu? „Jednou z hypotéz je, že se Elon Musk brání možnému vyšetřování, jestli nepumpuje své vlastní kryptoměnové investice jen nahoru,“ spekuluje Stroukal. „Nyní má mocný argument, že si je sám umí shodit i dolů, takže to kvůli penězům nedělá. Může to být jenom alibi.“
