Článek
Covidem zdecimovaný obor kongresů a konferencí může od tohoto týdne počítat s účastí 250 lidí uvnitř i venku. „Pro korporátní akce už je to zajímavé,“ potvrzuje Roman Muška, ředitel Prague Convention Bureau.
Naopak pro plánování velkých kongresů s několika tisícovkami účastníků se nic nemění, akce dál zůstávají pouze virtuální nebo organizátoři čekají na pozdější termín, mnohdy až v roce 2022.
„Ve chvíli, kdy porovnáme, že na kongresy je povoleno 250 účastníků, na koncert nebo do divadla je povoleno 500 účastníků, tak se můžeme ptát, kde je ten rozdíl mezi konferenčním delegátem nebo účastníkem koncertu. Z našeho pohledu v těch rozdílech logiku nevidíme,“ upozorňuje.
Firmy, které ještě v oboru zbyly, volají po jasných plánech státu na příští měsíce, zejména na podzim. Není jasné, jak bude stát postupovat, za jaké situace rozvolňovat nebo naopak zpřísňovat.
„Když někdo začne plánovat akci, tak ji bude plánovat nejdříve na podzim. A tam jsou velké obavy, jak to bude vypadat, protože ta rozvolnění přicházejí nepředvídatelně a my se bojíme spíše opačného režimu, kdy by se začalo zase uzavírat,“ říká Muška s tím, že nejhorší je pro ně nejistota, co by nastalo ve chvíli, kdy by počty nakažených začaly z jakéhokoli důvodu opět růst.
Jen hlavní město Praha přišlo kvůli pandemii o několik tisíc akcí. Ztráty počítají i kraje a veřejné rozpočty budou chudší o několik miliard korun. Nejpesimističtější odhady počítají se ztrátami veřejných rozpočtů v souvislosti s neuskutečněnými kongresy, výstavami a veletrhy ve výši 15 miliard korun.
Praha patřila před pandemií mezi hvězdy kongresové turistiky. Držela se v top ten ve světě. Vídeň nebo Berlín už o svou pozici bojují, obě města připravila podpůrné programy pro kongresový restart.
„Musíme na to zareagovat,“ říká ředitel Prague Convention Bureau s tím, že v tuto chvíli ještě Praha žádný takový program nemá. „Předpokládáme, že nový program pro rok 2022 bude vyhlášen na podzim tohoto roku,“ doufá Muška.
