Článek
Jedna malá modrá granule usmrtí jednoho hraboše. Protože se hlodavci letos přemnožili, poptávka po Stutoxu II, což je přípravek na potíráni tohoto polního škůdce, výrazně narostla.
„Výrobu Stutoxu jsme museli v období přemnožení hraboše v reakci na nárůst poptávky posílit a na výrobní lince pracovat nepřetržitě ve třech směnách,“ uvedli pro Seznam zástupci výrobce. Tím je jihomoravské družstvo Agrochema, které granulovaný jed vyrábí dle zadání německého producenta Detia-Degesch.
Původně domluvený rozhovor na kameru manažeři Agrochemy odmítli, nechtějí být terčem hysterie, která se kolem hubení hlodavců v poslední době strhla.
Stát na začátku srpna totiž na krátkou dobu výjimečně povolil plošnou aplikaci Stutoxu. Konec výjimky přišel po vlně kritiky ze strany vědců i Ministerstva životního prostředí.
V důsledku chybného užití Stutoxu uhynuli v posledním měsíci dva čápi a několik desítek zajíců, potvrdily to provedené testy mrtvých zvířat.
Podle Agrochemy jde ale o chybu v aplikaci prostředku.
„Přípravek nebyl rozmístěn správně, tedy granule daleko od sebe a ne na holý povrch. Aplikace do porostu je nutná, aby Stutox nebyl na očích zvířatům, k jejichž otrávení nemá sloužit. Je to stejné, jako když Vám doktor předepíše antibiotika. Také je musíte brát podle nějakého předpisu,“ řekl Seznamu předseda představenstva družstva František Komárek.
„Plošná aplikace tady vždy byla od 80. let, k tomu byl Stutox vyvíjen,“ doplňuje navíc manažerka výroby pesticidů Agrochemy Pavlína Dokulilová.
Jen se změnilo složení. Původní varianta Stutox I byla příliš agresivní. „Souvisí to s nařízením Evropské unie. U všech rodenticidů se musela snížit účinná dávka na 2,5 procenta,“ uvedůa Dokulilová. Účinná látka – fosfid zinku měl ve složení Stutoxu I pětiprocentní zastoupení. Novou variantu, tedy Stutox III, nyní zadavatel z Německa ani Agrochema neplánuje.
Povolené je nyní rozmístění granulí do nor vyhrabaných hrabošem, zemědělci požadovali povolení k použití po celé ploše pole. Podle Komárka hraboš hledá potravu i mimo nory, takže aplikace pouze do nich nemůže nést pro zemědělce vyhovující výsledky. „Hraboš je prostě hledač potravy,“ říká.
Podle Agrochemy je nutné vzít v potaz rizika spojená s nemocemi, které může hraboš na člověka přenést.
„Hraboš se může dostat do zahrad nebo domů a pak přijde nárůst salmonely a dalších nemocí, které přenáší. Hraboši jsou také důležitý mezistupeň pro vývoj klíšťat, která jdou na lidi ,“ varuje Dokulilová.
V této chvíli je nepravděpodobné, že by stát skrz Ministerstvo zemědělství a Ústřední ústav kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského povolení k plošné aplikaci znovu udělil.
