Mrtvice mu vzala příbuzné. Za její výzkum dostal středoškolák Českou hlavičku

Na krvácivou mozkovou příhodu mu zemřeli pradědeček i prababička. I to byl jeden z důvodů, proč se středoškolák rozhodl věnovat právě výzkumu mrtvice. Osmnáctiletý Martin Kaleta už téměř tři roky spolupracuje s Fakultní nemocnicí u svaté Anny na projektu Hodina biologie pro život. V něm se snaží rozšířit povědomí o cévních mozkových příhodách.

„Podle našich zjištění pozná příznaky mrtvice asi jen 19 procent lidí. Přitom právě laici jsou ti, kteří musí rozpoznat, že se jedná o mozkovou příhodu a zavolat záchranku. Nesmí svůj stav zlehčovat, to pak vede ke zbytečným úmrtím,“ popisuje gymnazista.

Kaleta je zároveň jedním z šesti letošních výherců soutěže České hlavičky, která oceňuje nejlepší vědecké práce studentů středních škol. Se svým výzkumem mozkové mrtvice uspěl v kategorii Život a zdraví člověka. „Pokud pacient mrtvici přežije, musíme se postarat o to, aby se jeho stav už dál nezhoršoval. Může pak totiž trpět ještě celou řadou zdravotních komplikací, které chci svým výzkumem minimalizovat,“ říká student.

Středoškolák z Hodonínska upozorňuje také na to, že na mrtvici umírá ročně obrovské množství lidí a zároveň se jedná o druhou nejčastější příčinou trvalé invalidity.

Na výzkumu začal pracovat loni v lednu pod vedením přednosty Akademického ústavu Masarykovy univerzity Marka Joukala. Více jak rok pak strávil student u mikroskopu, kterým pozoroval řezy mozků laboratorních potkanů. „Zjistili jsme, že zánět v mozku může aktivovat i zvýšený nitrolebeční tlak,“ říká Kaleta. Tento poznatek by mohl být klíčovým, protože právě snižováním zánětu v mozku by mohlo být podle studenta možné snížit také úmrtí a následky onemocnění.

Mozek Kaletu naprosto fascinuje a chtěl by zasvětit svůj život i jeho dalšímu zkoumání. „O mozku toho nevíme ještě strašně moc, což je na něm a obecně na neurovědách to krásné. Jediná entita, ke které bych ho dokázal přirovnat, je vesmír. Ten také nemáme celý prozkoumaný.“

Medicíně se chce věnovat gymnazista už od dětství, na jaře se bude hlásit na Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity. Jeho velkým vzorem je neurochirurg Vladimír Beneš a jeho vlastní dědeček, který je rovněž lékařem. „Když vidím, jak je do své práce i po těch letech zapálený, je to krásné. Medicína pro mě navíc představuje ideální skloubení výzkumu a pomáhání druhým.“

Kaleta doufá, že i výhra v soutěží České hlavičky by mu mohla pomoci se na vysněnou školu dostat. Usiluje především o to, aby ho přijali na základě prospěchu. Přijímacím zkouškám by se rád vyhnul.

Kromě Kalety získalo cenu i dalších pět studentů. Ti se zabývali matematickými teoriemi, výrobou protéz, nukleovými kyselinami, terénním průzkumem středověkých komplexů nebo kryptografií. Právě vědecká práce o kryptografii, jejímž autorem je středoškolák Zdeněk Pezlar, byla podle ředitele soutěže Václava Marka natolik teoretická a futuristická, že dala zabrat i pedagogům z Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy univerzity.

„Všichni ocenění jsou mimořádně nadaní a vzhledem k době, kdy jejich projekty vznikaly, si zaslouží ještě o to větší uznání. Pandemie vzdělávání příliš nepřála. Jsem rád, že nepolevili ve svém úsilí a věnovali se dál svým projektům,“ uvedl Marek při dnešním vyhlašování vítězů.

Letošní ročník soutěže byl už patnáctým a v odborné porotě, která vědecké práce středoškoláků vyhodnocovala, zasedl například imunolog a mikrobiolog Václav Hořejší. Cílem Českých hlaviček je podpořit nadané studenty v technických a přírodovědných oborech.

„Právě mladé talenty je třeba podpořit a je to vůbec to nejlepší, co můžeme jako společnost dělat,“ uvedl Lubomír Šabatka, ředitel firmy IDEA Statica, která je partnerem soutěže.

Kromě ceny jako takové získali studenti i částku třicet tisíc korun na svou další vědeckou činnost. „Velice si ocenění vážím, motivuje mě. Projekt budu určitě dál rozvíjet, zkoumání mozku mě totiž neuvěřitelně naplňuje. Jsem teprve na začátku,“ zakončuje Kaleta.