Článek
„Horší by byly jarní mrazíky nebo dlouhodobé teploty pod minus dvaceti stupni Celsia,“ řekli ČTK dotázaní vinaři. „Se zimním řezem jsme začali už po vinobraní. Řez je třeba provádět ručně, jediný posun ve vybavení jsou elektrické kleště. Současný mráz, který nebyl větší než nějakých patnáct pod nulou, rostlinám nijak nevadí, jedinou komplikací je, že je zima lidem, kteří vinohrady prořezávají. Musí si dělat třeba delší pauzy, aby se zahřáli,“ řekl Tomáš Vican z vinařství Vican z Mikulova.
Podle Pavla Pavlouška z Ústavu vinohradnictví a vinařství Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity mohou únorové mrazíky, pokud neklesnou příliš hluboko pod nulu, révě i prospívat. „Když přemrzne, může to pomoci zničit různé škůdce. Dobré je, že se ochlazovalo postupně. Velký teplotní skok, třeba z plus deseti stupňů pod minus dvacet, by byl špatný, rostliny by se nestihly adaptovat,“ dodal.
Kromě teplotního šoku by mohly révu ohrozit i dlouhodobější mrazy, kdy by teplota klesala pod minus 25 stupňů. Citlivější na teplotu začne být réva vinná v době, kdy vyraší první výhony. Vinohradnický manažer skupiny Bohemia Sekt, Josef Svoboda, také upozornil, že různé odrůdy jsou k mrazům různě citlivé. „Například odrůdy Ryzlink rýnský nebo Rulandské modré snášejí mrazy lépe, odrůdou citlivou k zimním mrazům je třeba Müller Thurgau,“ uvedl Svoboda.
Jarní mrazíky škodily ve velkém v jihomoravských vinohradech na jaře 2017, tehdy přišly na konci dubna a znovu okolo 10. května, kdy réva rašila. Škody na vinohradech tenkrát dosáhly 1,2 miliardy korun.
