Mražené potraviny jako zdroj nákazy. Vědci čínskou teorii odmítají

Americké agentury odpovědné za bezpečnost potravin se zaměřily na kontroverzní teorii podporovanou čínskými zdravotnickými úřady. Ta praví, že se virus do Wu-chanu na konci roku 2019 dostal spolu s dováženými mraženými potravinami.

Podle prohlášení agentur však neexistují žádné důkazy, že by se covid-19 mohl tímto způsobem rozšířit. „Po více než roce od okamžiku, kdy byl covid-19 prohlášen za celosvětový zdravotnický problém, zdůrazňujeme, že neexistují žádné věrohodné důkazy o přenosu viru na potravinách nebo jejich obalech,“ uvedli ve čtvrtek ve společném prohlášení vedoucí amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv a ministerstva zemědělství.

Vzhledem ke známému způsobu přenosu covidu-19 prostřednictvím kapének ve vzduchu při těsném kontaktu lidí dělala čínská teorie mnohým potravinářským firmám starosti. Čína, které se dle dostupných informací podařilo šíření nákazy na svém území utlumit, se nyní soustředí na boj s dalšími potenciálně nebezpečnými zdroji nákazy.

Miliony balení mražených potravin putujících do Číny musí být dezinfikovány, stovky tisíc vzorků podléhají testům na přítomnost koronaviru. Mnohé zahraniční potravinové společnosti na přísnost čínských nařízení narazily a dostaly zákaz do Číny zboží dovážet.

Čínské zdravotnické úřady začaly publikovat zprávy o spojitosti několika nakažených pracovníků potravinářského průmyslu s kontaminovaným zmrazeným lososem, treskou a vepřovými hlavami. U těchto pozitivně testovaných lidí se dle čínských zdrojů neobjevil žádný jiný potenciální zdroj nákazy. Za cíl si úřady také daly vystopovat konkrétní původce kontaminovaných potravin – poukázaly například na saúdské krevety, chilské třešně a zmrzlinu vyrobenou z ukrajinského sušeného mléka.

Vědci z celého světa však tvrdí, že neexistuje jasný důkaz o tom, že by výskyt nákazy v Číně souvisel s manipulací s těmito produkty. Teoretické riziko, že by zaměstnanec onemocněl po kontaktu s produktem, na který nakažený člověk na druhém konci světa zakašlal nebo se ho dotýkal, je neuvěřitelně nízké.

„Vzhledem k více než 100 milionům případů covidu-19 jsme nezaznamenali epidemiologické důkazy o potravinách nebo obalech potravin jako zdroj přenosu Sars-CoV-2 na člověka,“ uvedl úřadující tajemník Ministerstva zemědělství USA Kevin Shea a komisařka Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) Janet Woodcocková.

Prohlášení zmiňuje „relativně málo zpráv o detekci viru na potravinách a obalech“, ale uvádí, že se většina dosavadních studií soustředila především na detekci virových stop spíše než na důkaz lidské nákazy. V Číně standardní testovací metoda používaná na dovážené zboží konkrétně nevykazuje, zda je virus stále infekční. Takzvaný „živý“ virus se vědcům podařilo izolovat z obalů potravin v jednom případě, kdy nákazu spojili se dvěma zpracovateli potravin.

„Vzhledem k tomu, že počet virových částic, které by bylo možné teoreticky zachytit sáhnutím na povrch, by byl velmi malý a množství potřebné k nákaze nádechem by bylo velmi vysoké, šance na nákazu dotykem povrchu obalu potravin nebo konzumace jídla je považována za extrémně nízkou,“ uvedli vedoucí agentur.

Spojené státy se zprávou o kontroverzní teorii reagovaly také na nedávný mediální brífink Světové zdravotnické organizace. Tým složený z mezinárodních vědců po boku s čínskými kolegy vyšetřoval zdroj nákazy přímo v čínském Wu-chanu.

Představitel čínské národní zdravotní komise Liang Wan-nien na brífinku uvedl, že se virus do Wu-chanu v roce 2019 mohl dostat spolu s mraženými potravinami. Jeho slovům dodal důvěryhodnost šéf týmu WHO Peter Ben Embarek, podle kterého by si čínská verze zasloužila další studie.

Po jeho slovech přišla kritická palba nejen ze strany světových vědců, ale také vlastních kolegů z týmu. Embarek pak v rozhovoru pro časopis Science objasnil, že „stojí za to prozkoumat“, zda lidé v Číně nemohou být infikováni tímto způsobem. Odmítl však, že by byly mražené potraviny „možnou cestou zatažení“ viru do Wu-chanu v roce 2019.

Americké FDA a Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí, jakož i Světová zdravotnická organizace, již dlouho ve svých pokynech pro spotřebitele uvádějí, že neexistují žádné důkazy o přenosu nákazy z potravin na lidi. Nadále doporučují mytí rukou před jídlem a potravinářským podnikům dodržovat hygienická opatření.

V září také Mezinárodní komise pro mikrobiologické specifikace potravin spojená s WHO dospěla k závěru, že „navzdory miliardám jídel a balíčků potravin, s nimiž se manipuluje od začátku pandemie“, neexistují žádné důkazy o tom, že by samotné potraviny, jejich obaly nebo manipulace s nimi byly zdrojem nebo významným způsobem přenosu nemoci.

Už v červnu minulého roku doporučil Peking vyhlásit válečný stav kvůli několika nakaženým jedincům se společnou cestovní historií - všichni zamířili nakupovat maso na velkoobchodní trh Sin-fa-ti. Peking tak okamžitě pozastavil prodej hovězího a jehněčího. Ještě větší zděšení ale vyvolal nález koronaviru na krájecím prkénku obchodníků s lososy. Pekingští občané v panice začali požadovat pozastavení prodeje těchto ryb ve všech supermarketech.

V reakci na situaci s lososy v Pekingu se jejich prodej rozhodla přerušit další velká města - Čcheng-tu v provincii S'-čchuan nebo nankingské restaurace v Ťiang-su. Po rozruchu na norském rybím trhu a diplomatické výměně se ale obě země shodly, že norský losos, čerstvý ani mražený, nositelem viru být nemohl.