Článek
Smlouva podle Gazpromu také předpokládá, že Ukrajina stáhne veškeré zbylé žaloby, o nichž soudy zatím nerozhodly.
V rámci stockholmské arbitráže vznesl Kyjev nový požadavek, aby mu Gazprom zaplatil v přepočtu téměř 276 miliard Kč. Skutečnost, že Ukrajina upustí od zbylých pohledávek vůči Gazpromu, v sobotu podle agentury TASS potvrdil také ukrajinský ministr energetiky Oleksij Oržel.
Na základě nové dohody by měla Ukrajina podle Gazpromu v příštím roce přepravit do Evropy 65 miliard metrů krychlových ruského plynu, zatímco teď je to 90 miliard ročně. V letech 2021 až 2024 klesne roční tranzit na 40 miliard metrů krychlových ročně. Pětiletý kontrakt obsahuje i klauzuli o možném prodloužení na dalších deset let.
Ukrajina je klíčovou cestou pro přepravu ruského plynu k evropským zákazníkům. Spory kolem plynu jsou průvodním jevem zhoršených vztahů mezi Kyjevem a Moskvou po ruské anexi Krymu a vypuknutí povstání proruských separatistů na východě Ukrajiny.
Pro Kyjev je tranzit ruského plynu důležitý, protože z něj finančně profituje. Ukrajina – i další země jako Polsko či USA – se proto tvrdě staví proti zprovoznění plynovodu Nord Stream 2, který spojí Rusko a Německo po dně Baltského moře, a vyhne se tak tradičním tranzitním zemím.
Přes Ukrajinu putuje plyn i do České republiky.
Dohoda o pokračování tranzitu by měla zabránit opakování situace z roku 2009, kdy se kvůli sporům Moskvy a Kyjeva část východní Evropy potýkala s nedostatkem zemního plynu.
Loni Gazprom dodal do Evropy více než 200 miliard metrů krychlových plynu, z toho 87 miliard metrů krychlových bylo dopraveno přes Ukrajinu. Pro Kyjev tranzit představuje významné příjmy, přes Ukrajinu putuje plyn i do České republiky.
