Článek
Stát Vanuatu - nebo také Republika Vanuatu - je malou ostrovní zemí v Oceánii. K roku 2019 stát čítal necelých 300 000 obyvatel a rozloha jeho území jen o něco málo přesahuje 12 000 čtverečních kilometrů. Od Velké Británie zemi dělí půl světa, přesto se však na souostroví nachází kmen, který už celá desetiletí uctívá dnes již zesnulého prince Philipa.
Daná komunita žije na ostrově Tanna a momentálně se nachází ve formálním období smutku, píše britský web BBC News. Podle kmenu byla jeho královská Výsost totiž synem horského boha, který se měl jednou na ostrov vrátit a osvobodit je od chudoby a nemocí. V průběhu pondělního dne se již jeho příslušníci shromáždili, aby si vévodu z Edinburghu připomněli.
Britský list The Guardian se ve své reportáži odkazuje na starodávné příběhy, podle kterých měl právě tento syn odcestovat do vzdálené země, oženit se v ní s mocnou ženou a časem se vrátit domů. Víru v to, že právě Philip je „tím vyvoleným“, pak posílila jeho a královnina návštěva země v roce 1974. V té době královský pár ještě netušil, jak se věci ohledně prince mají.
Situací byl Philip překvapen, vyhověl však později vznesené prosbě a tamní sektě zaslal svou oficiální fotografii. Domorodci mu odpověděli darem v podobě tradiční hole na zabíjení prasat a požádali, aby jim obratem zaslal fotografii také s ní. To princ udělal.
Další oficiální portrét komunita obdržela v roce 2000 a o sedm let později mohlo pět vesničanů odcestovat do Velké Británie díky tamní reality show Meet the Natives, tj. Seznamte se s domorodci. S Philipem se následně setkali také mimo kamery, v soukromí.
Tito domorodci žijí v ostrovních džunglích jednoduchým životem, a to navzdory pokroku 21. století, píše BBC. V jejich životech je stále běžné tradiční oblečení a peníze s moderní technologií se v komunitě užívají jen zřídka. I když se nacházejí jen několik kilometrů od nejbližšího letiště, rozhodli se vzdát moderního světa. Podle novináře Dana McGarryho, který v tamní oblasti působí, však nejde o fyzickou vzdálenost, nýbrž o vzdálenost metafyzickou.
Co bude s kmenem nyní?
„Spojení mezi lidmi na ostrově Tanna a Angličany je velmi silné. Posíláme kondolence královské rodině i lidem Anglie,“ cituje agentura Reuters Yapu, vůdce vanuatského kmene. Domorodci jsou podle listu The Guardian součástí tzv. cargo kultu, který nese dokonce vlastní název, a to Hnutí prince Philipa.
cargo kult
V obecném významu jde o jev, kdy po setkání dvou kultur začne ta primitivnější uctívat tu vyspělejší a napodobovat některé aspekty, které se k ní vážou. V užším významu je to skupina náboženských hnutí v Melanésii, která vznikala po setkání s návštěvníky z vyspělých zemí, především od konce 19. století do konce 2. světové války.
Během následujících týdnů by se vesničané měli pravidelně scházet, aby za vévodu uspořádali několik obřadů, uvedl pro BBC Kirk Huffman, který se studiem kmenů zabývá od 70. let dvacátého století. Součástí událostí by měl být například rituální tanec, průvody nebo výstava upomínkových předmětů spjatých s vévodou. Podle novináře McGarryho bude navíc obětováno mnoho prasat.
Philipova smrt však také otevřela dveře otázce, kdo se stane středobodem domorodého uctívání. Diskuze o jeho nástupci již probíhají, než však padne rozhodnutí, může to ještě nějakou dobu trvat. Podle těch, kteří jsou s poměry na Vanuatu obeznámeni, obvykle takový status dědí mužští potomci. „Možná řeknou, že pokračování v misi přenechal Charlesovi,“ sdělil antropolog Huffman.
Pokud by princ Charles v očích kmene zaujal místo svého otce, na vévodu z Edinburghu domorodci ale stejně nezapomenou. Podle Huffmana si navíc nejspíše ponechají svůj dosavadní název. „Vždy existovala myšlenka, že se princ Philip jednoho dne vrátí, ať už osobně nebo v duchovní podobě,“ říká Hoffman s tím, že někteří si tak mohou myslet, že princova duše nyní podniká poslední cestu „domů“.
Philip a rasismus
Nad uctíváním Philipa kmenem, jehož příslušníci jsou tmavé pleti, ovšem visí několik otazníků spjatých s jeho sklonem k až nevhodným komentářům. Ty někdy překročily hranici mezi smyslem pro humor a rasismem. „Byl návratem k rasismu staré školy. Malovat ho jako neškodného a roztomilého strýce národa je lživé,“ cituje americká CNN páteční vyjádření britského akademika Kehinda Andrewse, který působí na na Birmingham City University.
Příkladem takové poznámky by mohla být slova, jež Philip pronesl během státní návštěvy Číny v roce 1986. Vévoda tehdy Peking popsal jako příšerný a britským studentům, se kterými se v zemi potkal, řekl, že pokud v Číně zůstanou ještě o trochu déle, zešikmí jim oči.
„Pokud to má čtyři nohy a není to židle, pokud to má křídla a není to letadlo, pokud to plave a není to ponorka, tak to ti Číňani snědí,“ vtipkoval také při další příležitosti na čínskou adresu. Za problematické mnozí označují také poznámku k nigerijskému prezidentovi, která komentovala jeho tradiční národní oděv, či otázku, zda po sobě Australané stále házejí oštěpy, jež mířila směrem k tamnímu domorodci.
Poté, co se v pátek svět dozvěděl o vévodově úmrtí, se mnozí - zejména na sociálních sítích - shodují, že tyto a jiné problematické poznámky, by rozhodně neměly být opomíjeny. Nemělo by tak tomu podle nich být jak nyní, tak ani v budoucnu.
Údajný rasismus byl ve spojení s královskou rodinou „oprášen“ i poměrně nedávno, když se princ Harry s chotí Meghan rozhodli pro rozhovor s moderátorkou Oprah. V tom byly mimo jiné na světlo vytaženy podrobnosti konverzace, kterou Philipův vnuk vedl s dosud neznámým členem rodiny a jejíž předmětem měly být podle páru obavy o barvu kůže v té době ještě nenarozeného Archieho, syna Harryho a Meghan.
